Von der Leyenová: Stojíme v plné solidaritě na straně Polska. Zbavme se pout jednomyslnosti
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová apelovala na své kritiky z řad europoslanců, aby nerozdělovali Evropu. „Vyzývám k jednotě proevropských sil v této budově,“ řekla europoslancům. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině zmínila také středeční útok Moskvy na území Polska. „Evropa stojí v plné solidaritě na straně Polska,“ řekla von der Leyenová europoslancům. Zmínila také, že by státy EU měly konečně adresovat otázku jednomyslnosti mezi státy a „zbavit se pout“ povinnosti nalézt shodu mezi všemi 27 státy v otázkách zahraniční politiky.
„Evropa je v boji. (…) Za své hodnoty, demokracii i svobodu a schopnost určit vlastní osud.“ Před plénem Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku to řekla šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
ČTĚTE TAKÉ: Spolu a STAN přijede před volbami podpořit těžká váha evropské politiky. Napodobí Orbána
Přestože je EU primárně mírový projekt, evropské státy podle ní nemohou ignorovat změny ve stále nebezpečnějším světě. Zdůraznila také rostoucí životní náklady i nekončící spirálu tragických událostí, od války na Ukrajině po humanitární krizi v Gaze.
„Evropa musí bojovat za své místo ve světě,“ prohlásila. Dodala také, že významná část států je vůči Evropě otevřeně nepřátelská.
Hlavní otázkou pro EU proto podle von der Leyenové momentálně je, jestli Evropa má žaludek na boj a zda se dokáže dohodnout – anebo jestli se evropské státy budou pouze dohadovat mezi sebou.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku 8. července. Zdroj: Evropský parlament
„Vyzývám k jednotě proevropských sil v této budově,“ řekla europoslancům. Promluvila tak k těm politickým spojencům, mezi kterými v posledních měsících rostla kritika na konto šéfky Komise i spolupráce Evropské lidové strany (EPP), z jejíchž řad von der Leyenová pochází.
EU stojí po boku Polska
Část své řeči věnovala příběhu ukrajinského chlapce Saši, který seděl mezi europoslanci a který patřil na začátku války k dětem, které unesli Rusové. V dohledné době proto von der Leyenová chce uspořádat summit věnovaný uneseným dětem z Ukrajiny.
V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině zmínila také středeční útok Ruska na území Polska. „Evropa stojí v plné solidaritě na straně Polska,“ řekla von der Leyenová europoslancům.
Europe is in a fight.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 10, 2025
A fight for our liberty and our ability to determine our destiny for ourselves.
This must be Europe’s Independence Moment.
A moment we can seize if we're united ↓ https://t.co/EcrY5Mi7kU
Zkritizovala také Rusko za neochotu jednat s Ukrajinou.
Zdůraznila nutnost udržet ekonomický tlak na Rusko prostřednictvím nového balíčku sankcí.
„V současné době pracujeme na 19. balíčku v koordinaci s partnery... Zaměřujeme se zejména na rychlejší odklon od ruských fosilních paliv, stínovou flotilu a třetí země,“ uvedla. Oznámení 19. balíčku se očekává do konce týdne. Skutečná jednání mezi vládami EU začnou až poté, informuje Politico.
Humanitární krize v Gaze
Zdůraznila také pokračující humanitární krizi v Gaze. Na tu upozornili zástupci levice, kteří ve svých poslaneckých lavicích demonstrativně stáli v červených tričkách. Evropská komise proto podle von der Leyenové hodlá zastavit finanční pomoc Izraeli – s výjimkou humanitárních organizací. „To, co se děje v Gaze, je nepřijatelné,“ řekla. „Pozastavíme naši bilaterální podporu Izraeli,“ oznámila.
Ukrajinský chlapec na zasedání Evropského parlamentu v září 2025 Zdroj: Evropský parlament
Mnoho občanů Evropy podle ní také frustruje neschopnost Evropy na situaci na Blízkém východě plnohodnotně reagovat. Narážka tak směřuje i do Prahy, která patří mezi nejvýraznější podporovatele Izraele. Návrh proto je snahou o prolomení patové situace mezi státy v reakci na humanitární krizi v Gaze. Komise také navrhne sankce proti násilným osadníkům a částečné pozastavení obchodních aspektů dohody o přidružení mezi EU a Izraelem – opatření, která budou pravděpodobně zablokována přetrvávajícími rozpory mezi hlavními městy ohledně toho, jak omezit reakci izraelské vlády na útoky ze 7. října. Von der Leyenová uznala, že neshody mezi hlavními městy zablokovaly konkrétnější opatření – včetně pozastavení financování výzkumu EU – a uvedla, že to podněcuje hněv veřejnosti.
V návaznosti na kritiku postupu izraelské vlády Benjamina Netanjahua ale zdůraznila vinu Hamásu, jeho agresi i únos rukojmích.
Dekarbonizace zůstává v kurzu
Jedním ze zásadních a očekávaných pilířů se stala nevyhnutelně také ekonomika. Je to již rok, kdy byla na žádost Komise vypracována zpráva Maria Draghiho, bývalého ředitele Evropské centrální banky a italského premiéra. Ten ve své zprávě podtrhl zásadní nutnost Evropy investovat do infrastruktury i výzkumu, aby nezaostala daleko za USA a Čínou.
Ursula von der Leyevá, předsedkyně Komise, v Evropském parlamentu Zdroj: Evropský parlament
Von der Leyenová prohlásila na konto klimatické změny a dekarbonizace, že „věda je zcela jednoznačná a stejně přesvědčivé jsou také ekonomické a bezpečnostní argumenty“. Zopakovala také odhodlání Evropské unie pokračovat ve snižování svého vlivu na klimatickou změnu.
Uvedla také, že zelená transformace, kterou prosazuje, má za cíl „posílit průmysl“. Průmyslová odvětví by proto podle ní měla být chráněna, ale i „odměňována a motivována“ za dekarbonizaci. Komise by proto měla navrhnout „nový dlouhodobý obchodní nástroj, který nahradí končící ochranná opatření pro ocel“, aby ochránila evropský ocelářský průmysl před vysokými náklady na dekarbonizaci.
Vztahy s Bílým domem
Obchodní vztahy s USA jsou pro nás ty nejdůležitější, řekla před plénem. Hlavním cílem při vedení vyjednávání bylo ochránit evropské importéry. Reagovala tak na kritiky uzavřené dohody, kteří upozorňovali na příliš mírný přístup ze strany Komise vůči americké administrativě.
„Ať už jde o environmentální nebo digitální regulace, Evropa vždy bude rozhodovat po svém,“ uvedla na konto tlaku z Bílého domu.
Donald Trump v Oválné pracovně v Bílém domě. Zdroj: Pool, Profimedia.cz
Konec jednomyslnosti?
V závěru svého projevu von der Leyenová zmínila otázku jednomyslnosti mezi členskými státy.
„Je na čase odhodit pouta, kterými nás svazuje závazek jednomyslnosti,“ řekla na plénu von der Leyenová. Schvalování zahraničně-politických otázek je aktuálně pevně svázané potřebou najít shodu mezi všemi 27 státy.
Přestože se na například otázce sankcí na Rusko shodně drtivá většina členů, společné rozhodnutí a následnou akci EU může zablokovat rozhodnutí pouze jediného státu. Možná změna průběhu schvalování – se kterou by ale na prvním místě musely všechny státy souhlasit – je předmětem debat již několik let. Do popředí se ale dostala především se začátkem ruské agrese na Ukrajině.
Očekávání ostré debaty
Projev o stavu Evropské unie je výroční řečí šéfa nebo šéfky Komise – tradicí, která trvá již přes dekádu a která se inspirovala v USA. Její hlavní cíl je jasný – popsat aktuální společné výzvy 27 států a priority, které by si EU měla stanovit do nadcházejícího roku.
Již před začátkem projevu naznačila lidovecká šéfka europarlamentu Roberta Metsola, že očekává plamennou debatu, a vyzvala ke slušné diskusi. V průběhu projevu von der Leyenové její kolegové pokřikovali z pléna a projev byl opakovaně přerušován výzvami ke klidu.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské drony zasáhly dům v Polsku. Zvažuje se aktivace článku 4 NATO
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
