Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve sbírce zákonů.
Desítky měst v Česku vidí v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Nevládní organizace praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly, poukazovaly na to, že se tak problém neřeší, jen se přesouvá do jiných míst.
Vrchní soud zrušil Tempelovi doživotí. Ve vězení ale zůstává kvůli jinému trestu
Pražský vrchní soud rozhodl, že se Robert Tempel nebere do vazby, a zároveň vydal příkaz k jeho propuštění z výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Na svobodu ale propuštěn nebyl, protože ještě nevykonal zbytek dřívějšího trestu uloženého jiným soudem. Sdělila to mluvčí vrchního soudu Kateřina Kolářová. Muž byl odsouzen na doživotí za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku. Ústavní soud ale toto rozhodnutí minulý týden zrušil.
Řečí zákona se bezdoplatkové zóny nazývají „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Samosprávy mohly podle dosavadních znění zákona požádat pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, kterým zónu zřídí. Zákon dále stanovoval, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud se byt nebo jiný obytný prostor nachází právě v dané oblasti. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.
Podle senátorů byl zákon útokem na lidskou důstojnost, porušoval princip rovnosti, byl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahoval do svobody podnikání a neplnil deklarovaný účel. V podstatě odpíral doplatek na bydlení některým lidem, kteří jinak splňují podmínky pro jeho přiznání a pomoc potřebují.
ÚS podle nálezu chápe pocity lidí, kteří „nemají zastání“ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit. K věci ale nelze přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace a sociálního smíru v obci, plyne z úterního rozhodnutí.