Válka o vodu jako na Nilu? Experti odhadli, zda může sucho narušit vztahy Česka se sousedy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Aktuální spor Egypta s Etiopií má dlouhou historii.
Česko není v obdobné situaci.
Čističky čeká do roku 2045 přísnější režim.
Problémem je hlavně roztříštěná vodárenská síť.
Zatímco Etiopie a Egypt stojí kvůli novým přehradám na Nilu na prahu otevřené války o vodu, v srdci Evropy se píše jiný příběh. Mohlo by ale zadržování vody v českých nádržích vyvolat podobné přeshraniční spory s Německem či Polskem? Přední čeští experti pro CNN Prima NEWS vysvětlují, proč přeshraniční sousedské spory zatím nevznikají, ale doma můžeme doplatit na rozdrobenost vodárenské soustavy.
Afrika ještě nikdy nebyla tak blízko moderní válce dvou států o vodu. Etiopie před rokem otevřela Velkou přehradu etiopského znovuzrození (GERD) na Modrém Nilu. Egypt, který je na spodním toku řeky a pro nějž Nil představuje páteř zemědělství i 90 procent zásob sladké vody, mluví o ohrožení existence. Přehrada totiž může zásadně snížit přítok životodárné tekutiny, které v řece kvůli klimatické změně už tak ubývá.
ČTĚTE TAKÉ: Vzpoura indických „švábů“: Rozzlobená mládež zažehla bouři, vládu zahnala do kouta
„Egyptský podíl na vodě je zakotveným historickým právem, které nelze omezit ani na něj sahat,“ prohlásil v egyptské státní televizi prezident Abdal Fattáh Sísí. Jelikož Etiopie vyhlásila plán stavět na řece další trojici přehrad, rétorika egyptské strany se ještě přiostřila, až k hrozbě otevřeného válečného konfliktu. „Nebudeme tolerovat žádný krok, který by se dotkl naší vodní bezpečnosti a ohrozil životy našich obyvatel,“ zdůraznil prezident a odvolal se na článek 51 Charty OSN, podle něhož má země v případě přímého ohrožení své existence, jakým je i upření primárního zdroje vody, právo na sebeobranu.
Vzestup zapomenutého
K egyptskému prohlášení už se přidal i Peking. Káhira navíc vyvíjí na Etiopii další mezinárodní tlak – podporuje jejího lokálního rivala Eritreu a vojensky zásobuje Somálsko, což komplikuje etiopskou dohodu o přístavu s jeho odtrženým regionem Somalilandem. „Dokud byla celá severní Afrika koloniemi, v podstatě tady žádný problém nebyl, protože o veškeré distribuci vody rozhodovala Velká Británie,“ naznačil kořeny krize pro CNN Prima NEWS přední český hydrogeolog Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Káhira se opírá o historické nároky z dob britského impéria, kdy dohody z let 1929 a 1959 zaručovaly Egyptu většinu průtoku i právo veta nad stavbami na horním toku. „Později se rozhodlo, že nějaká voda bude garantována i Súdánu, ale na Etiopii se prakticky zapomnělo, protože nebyla britská,“ dodal Hrkal s tím, že Etiopie má však dnes přes 120 milionů obyvatel a odmítá se nechávat svazovat koloniální minulostí.
Přehrada GERD
Rozloha jezera (1 874 km²): 39× větší než Lipno
Objem vody (74 miliard m³): 52x celá Vltavská kaskáda
Výkon elektrárny (5 150 MW): více než Temelín a Dukovany dohromady (společně zhruba 4 100 MW)
Délka přehrady (246 km): jako vzdálenost z Prahy do Ostravy
Etiopie, momentálně druhá nejrychleji rostoucí ekonomika Afriky, stavěla přehradu GERD dlouhých 14 let jako pilíř svého hospodářství s plánem zajistit si energetickou nezávislost. Již nyní vyrábí hydroelektrárna s maximálním výkonem až 5 150 MW více než polovinu veškeré etiopské elektřiny a Etiopie díky tomu například jako první země na světě zakázala dovoz automobilů se spalovacími motory s vizí, že vše bude elektrické.
Další tři plánované menší přehrady mají produkovat energii pro bleskově rostoucí průmysl, ale převážně na export pro sousední státy. „Když to řeknu nadneseně, tak těmi přebytky vlastně uplatili Súdánce, kteří předtím proti přehradě vystupovali ostře po boku Egypta. Dnes je situace jiná,“ popsal Hrkal situaci, v níž se může Egypt cítit v obklíčení, což obvykle nevede k uklidnění situace.
Česko a sousedi po proudu
Může se podobný scénář střetu horního a dolního toku odehrát ve střední Evropě, kde Česko coby střecha kontinentu posílá řeky Labe a Odru do Německa a Polska? Experti to spíše vylučují, a to i pokud by se protáhla období sucha, jaká země zažívá letos. Hrkal připomněl spor s Německem o jez v Děčíně a splavnost Labe, který se však podařilo vyřešit: „Historicky jsme tady neměli žádné větší mezinárodní napětí, vynecháme-li třeba spor o podzemní vodu v souvislosti s polským dolem Turów.“
Čtěte také
Na rozdíl od Afriky má Evropa funkční instituce a detailní přeshraniční smlouvy, jak pro CNN Prima NEWS vysvětlil Jan Daňhelka, ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu. „Je dohodnuta výměna dat a informací a platí obecná zásada, že jeden stát by neměl negativně ovlivňovat poměry na níže ležícím toku,“ vysvětlil základní principy, jejichž fungování zamezuje vzniku většiny potenciálních sporů. „Například před nástupem povodně v roce 2024 přišla žádost o snížení průtoku kvůli spadlému mostu v Drážďanech, která musela být odmítnuta. Pokud by přišla žádost od německých kolegů o navýšení průtoku, došlo by k jejímu projednání, a pokud by to bylo možné, jistě bychom jim rádi vyhověli,“ naznačil.
Plánované stavby přehrad, zejména v povodí Odry, nejde podle Daňhelky vnímat jako prostředky k zadržování vody, jelikož jejich vliv na celkový průtok vody na spodním toku je naprosto minimální. „V případě Nových Heřminov jde o nádrž s funkcí protipovodňovou, další plánované jsou příliš malé, než aby jejich vliv mohl dosáhnout za hranice,“ podotkl. Zároveň připomněl slova německého kolegy Martina Sochera, který je zodpovědný za protipovodňovou ochranu Saska. „Provoz nádrží je podle něho takový, že co je dobré pro Čechy, to je dobré pro Němce.“
Řeky z odpadních vod
Sucha s sebou přinášejí další často zapomínaný problém – vyčištěná odpadní voda se v řekách nemá možnost dostatečně naředit a ničí jejich ekosystémy. „Málokdo si uvědomuje, že když je sucho, tak to, co tam teče, vlastně není žádná povrchová voda srážkového původu, ale z většiny vyčištěná odpadní voda,“ připomněl Hrkal s tím, že voda z čističek stále obsahuje rizikové látky – zbytky léčiv a hormonálních látek a dalších chemických látek včetně takzvaných věčných chemikálií, jako jsou PFAS.
Čtěte také
Tuto situaci řeší nová unijní pravidla pro čistírny odpadních vod zavádějící nutnost takzvaného kvartérního čištění, které má 80 % těchto látek odstranit. Povinnost má postupně nabíhat s konečným termínem do roku 2045. „Zaručí to, aby i mělká a stojatá koryta uprostřed léta byla místem pro život,“ shrnul.
Privatizace vody nepomohla
Akutní nedostatek vody zůstane stále hlavně lokálním problémem. V Česku totiž takřka nikdy není sucho plošně všude. „Nejrychlejší řešení, které by si stát měl vzít jako absolutní prioritu, je potrubní propojení vodohospodářských soustav. Hovoří se o tom už deset patnáct let,“ naznačil Hrkal a dodal: „V oblasti České křídové pánve máme vody relativní dostatek, zatímco třeba na jižní Moravě je to průšvih.“
Důvodem, proč se věc nedaří posunout kupředu, je podle něho privatizační dědictví. „Skutečnost, že stát pustil tak strategickou surovinu, jakou je voda, do privátní sféry, byla zásadní chybou. Každá soustava má svého majitele, často zahraničního, a celá věc naráží na neschopnost dohody,“ uzavřel s tím, že Česko spíše než spory se sousedními státy bude muset řešit protichůdné zájmy soukromých provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Výprava jako žádná jiná. Putování Mléčnou dráhou dokazuje starou známou pravdu: Budoucnost je ve hvězdách
