Ruská invaze na Ukrajinu převrátila život naruby i těm, kteří již válku ve své zemi zažili. Řeč je o seniorech, ti totiž tvoří až čtvrtinu ukrajinské populace, většinou jde navíc o ženy. Právě s těmi nyní hovořila americká televize CNN, aby jí popsaly, jak více než rok trvající válku snášejí. Většina se rozhodla neutíkat a zůstala ve své domovině.
Již 93letá Valentina Romanovová toho za svůj dlouhý život dokázala překonat už mnoho. Je židovkou, která zažila 2. světovou válku. Přežila, ale její matka byla v roce 1941 zavražděna nacisty při masakru v Babím jaru (rokle poblíž Kyjeva, kde Němci vraždili židy, pozn. red.). V dětství navíc zažila i ostřelování. „Když (Němci) bombardovali Kyjev, byla jsem evakuována. Bylo mi tehdy 11 let,“ popisuje pro CNN stařičká Ukrajinka, která dnes žije v domově se sociální péčí v hlavním městě.
Historie se pro ní teď opakuje. „Když loni začala válka, nabídli nám evakuaci. Ale všichni rezidenti domova byli proti. Nikdo nechtěl odejít. I přes ostřelování a tohle všechno jsme chtěli zůstat v Kyjevě,“ říká Romanovová s tím, že „už jednu válku přežili“. „Všichni jsme z Kyjeva, postaráme se o sebe. Není voda? Víme, kde se nachází studny. Není jídlo? Nevadí, nebojíme se hladovět,“ pokračovala ukrajinská důchodkyně. Obává se však o mladší lidi. „Děti netuší, co vše je čeká. Všechny strasti, znovuvybudování a rekonstrukce. Je mi mladší generace líto,“ říká Romanovová.
V Kyjevě žije i 74letá Klara Ušakovová. Pro ni je hlavní město Ukrajiny již osmým místem, kde od roku 2014 bydlí. Původně žila v Doněcku, kde se však ve zmiňovaném roce dostali k moci proruští separatisté. Poté vystřídala několik měst, než se v roce 2016 znovu usadila. Nový domov našla v Mariupolu – ve městě, které se stalo jedním ze symbolů ukrajinského odporu proti Rusku. Kvůli válce však musela utéci i odsud.
ČTĚTE TAKÉ: Surové záběry ze zákopových bojů. Vyhrajeme s krví, potem a kouřem, vzkazují Ukrajinci
„Život v Mariupolu byl snazší. Nemůžu říci, že jsem lidi v Doněcku nenáviděla, ale když jsem je viděla jít v roce 2014 k referendu (organizováno separatisty s ruskou podporu k odtržení od Ukrajiny, pozn. red.), a jak skandovali ‚Rusko!’, neměla jsem dobrý pocit. Teď už je nenávidím,“ vypráví Ušakovová.
Válku v Mariupolu zažila na vlastní oči. Přímo před bytový blok, v němž bydlela, dorazily ruské tanky. Poznala je, neboť měly na pancíři velké bílé písmeno „Z“ – symbol ruské „speciální vojenské operace“, jak Kreml invazi nazývá. Do domu vnikli ukrajinští vojáci, kteří na tanky začali střílet. „Jeden z tanků explodoval, část budovy začala po výbuchu hořet. Kus věže (z tanku) vletěl přímo do kuchyně mé sousedky Krystyny,“ řekla pro CNN ukrajinská seniorka. Výsledek boje byl zničující. „Všechno bylo zdevastováno. Od devátého patra až po přízemí,“ doplňuje Ušakovová.
Než se dostala do Kyjeva, strávila se svým nemocným manželem několik dní v evakuačním středisku v Berďjansku, pak ještě pár zamířil do Záporoží. Po cestě do Kyjeva podle svých slov museli překonat „22 ruských stanovišť“.
Nemůžu ani k hrobu svého syna, říká důchodkyně
Hanna Serhijesnková se už v roce 2014 rozhodla zapojit do pomoci ukrajinské armády, přestože už tehdy byla důchodkyně. Společně s dalšími začala šít maskovací sítě. Když loni Rusové vnikli svými vojsky na půdu Ukrajiny, rozjela opět své šití, do kterého zapojila i sousedy s dětmi. „Na zimu šijeme sítě v barvě „špinavého sněhu“. Není to čistá bílá,“ popisuje pro CNN dnes 65letá seniorka. Sama má bulharské kořeny a ukrajinský jazyk prvně slyšela až na střední škole, přesto se cítí jako Ukrajinka a chce své zemi pomoci.
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Rusové ostřelovali Kyjev, na místě jsou mrtví i ranění. Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Rusové ostřelovali Kyjev, na místě jsou mrtví i ranění. Zdroj: AP
Příběh rodilé Rusky Valentiny Tokarjovové, která se však později přestěhovala na Ukrajinu, je také zajímavý. Přes půl století žila v Doněcku, který opustila v roce 2014 kvůli separatistům. Od té doby přebývá v Kyjevě. „Narodila jsem se jako Ruska v Novosibirsku. Takže stále nechápu, jak se tohle mohlo stát a jak může být válka. Považovala jsem to za nemožné,“ říká 85letá důchodkyně.
Dnes se považuje za jasnou Ukrajinku. „Žiju na Ukrajině již 60 let. Celý svůj život jsem pracovala na Ukrajině, je to má rodina, domov i země. Jsem Ukrajinka. Ukrajinskou kulturu vnímám jako svoji vlastní,“ říká Tokarjovová. Líto jí však je to, že už léta nemůže řádně uctít památku svého mrtvého syna. „Pohřbili jsme ho v Doněcku a nemůžu ani zajet k jeho hrobu,“ smutní seniorka.
Seniorka: Rusové zničili celou naši vesnici
Na Donbasu žila i 83letá Nadja Lucenkovová, konkrétně v okolí Bachmutu, tedy města, kde se dnes odehrávají ty nejtužší boje na Ukrajině. Kvůli strachu o život odtud utekla již v roce 2014, ale později se sem vrátila. Loni musela znovu odejít. „Když Rusové obsadili naši vesnici, celou ji zničili. Už mi bylo 82 let a myslela jsem, že tady dožiji. Pohřbila jsem zde i svého syna s manželem. Jejich hroby byly zničeny,“ smutní Ukrajinka.
Válka ji vyhnala až do Kyjeva, kde dnes žije se svojí sestrou. „Nestihla jsem si sebou vzít ani rodinné fotky se synem. Nemám nic. Nevadí, že nemám nic ze svého majetku, ale ty fotky bych si přála,“ říká pro CNN Lucenkovová. Má za sebou i ošklivý válečný zážitek. „Zasáhla mě tlaková vlna, když byl náš dům na Donbase pod palbou. Vesnice byla ostřelována po dva týdny a my jsme v tom žili, v uších jsem nic neslyšela,“ říká Ukrajinka. Později se o ní sice zdravotníci postarali, ale sluch se jí už plně nevrátil.
„Narodila jsem se během 2. světové války. Byla jsem dítě války proti fašismu, teď jsem babičkou války proti rusismu,“ říká dnes Lucenkovová a dodává, že Ukrajinci dříve bojovali bok po boku s Rusy proti společným nepřátelům, ale dnes je tomu jinak.
Jedná se jen o několik ukrajinských seniorek, které CNN vyzpovídala. Jejich osudy jsou různé, ale mají něco společného. Některé možná musely opustit svůj původní domov, ale z Ukrajiny neodešly. Války s Ruskem litují a ptají se, proč k ní muselo dojít. Ale odpor proti Moskvě podporují.
