Válka na ukrajinském venkově
Téměř tři čtvrtiny českých podniků pocítí negativní dopad válečného konfliktu na Ukrajině. Pracovní místa plánují ukrajinským uprchlíkům nabídnout více než dvě třetiny výrobních firem. Podle více než poloviny personalistů by ukrajinští občané mohli pomoci firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit. Vyplývá to z průzkumu, který personální agentura Hofmann Personal uskutečnila v březnu mezi 158 personalisty z výrobních, velkoobchodních a logistických firem.
Pouze devět procent společností se domnívá, že na ně tato situace nebude mít žádný vliv. Nejvíce zasažený bude zřejmě automobilový průmysl a obecně menší podniky.
„Stejně jako v době pandemie se i nyní zpomaluje automobilová výroba, a to zejména z důvodu nedostatku komponentů a čipů. Svou roli hrají také logistické komplikace a energetická náročnost výroby,” uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Válka na Ukrajině
Vedle automobilového průmyslu se negativních důsledků obává také strojírenství a průmyslová výroba. Podle OSN vyvolala ruská invaze na Ukrajinu největší uprchlickou krizi od druhé světové války, z Ukrajiny uprchlo již přes 3,5 milionu lidí. Míří zejména do Polska, Moldavska, Rumunska, Maďarska, na Slovensko, ale také do Česka nebo Německa. Podle posledních statistik je v ČR kolem 300 tisíc ukrajinských běženců, nejvíce v Praze, kde jejich počet dosahuje 53 tisíc.
Pracovní místa pro ukrajinské uprchlíky plánuje nabídnout 68 % dotázaných podniků, dalších 14 % se rozmýšlí. Většinou půjde o jednotky či maximálně desítky pracovních míst na jednoho zaměstnavatele. Častěji půjde o větší zaměstnavatele z výroby a strojírenství. „Tyto obory nabízí práci vhodnou zejména pro muže. Mezi uprchlíky je však přes 80 % žen a právě těm se nyní snaží podniky pomoci a postupně modifikují své procesy tak, aby i je mohly zapojit,“ upozornila Hrbáčková.
Chybí místa pro ženy
Nejčastěji firmy plánují uprchlíkům nabídnout nekvalifikované pozice, dvě třetiny však uvažují i o nabídce kvalifikovaných pozic. Až 64 % společností by uvítalo při zaměstnávání lidí z Ukrajiny pomoc, a to zejména u překladů, ubytování, vyřízení dokumentů nebo zajištění škol a školek pro jejich děti. Podniky, které neplánují zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny, a těch je téměř pětina, nejčastěji říkají, že nemají pracovní místa pro ženy. Jazykové bariéry se pak obává přibližně čtvrtina firem zapojených do průzkumu.
Mezi personalisty převládá názor, že ukrajinští uprchlíci pomohou firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit. Neočekávají ale, že tito pracovníci budou ochotní pracovat za nižší mzdy, díky čemuž by mohly klesnout i mzdy v Česku. „Všechny legální agentury musí ze zákona dodržovat srovnatelné podmínky a agenturní i kmenoví zaměstnanci tedy musí za svou práci obdržet srovnatelnou mzdu i benefity. V případě zaměstnání přes agenturu tedy nehrozí, že by se v ČR mzdová úroveň nějak pohnula,“ dodala Hrbáčková.
