Vánoce na Václavském náměstí ve 30. letech. Zdroj: ČTK
Vánoční nadílka dětem v roce 1938. Zdroj: ČTK
Prezident Emil Hácha v době Vánoc v Protektorátu navštěvoval děti v nemocnicích. Zdroj: ČTK
S Vánoci jsou také spojeny dětské besídky, na kterých se též rozdávají dárky. Takto se slavilo v roce 1938. Zdroj: ČTK
Vánoce v dětských jeslích roku 1947. Zdroj: ČTK
Plaváčci – předchůdci dnešních často sofistikovaných panenek pro nejmenší – patřili k oblíbeným hračkám holčiček. Zdroj: Creative Commons
Pokojíček pro panenky v luxusním provedení Zdroj: Creative Commons
Cínoví vojáčci patřili k typickým klučičím hračkám. Zdroj: Creative Commons
Soudobá soutěž v jízdě na saních-rohačkách na Slovensku Zdroj: ČTK
Nakupování se po válce začalo vracet k normálu od 2. poloviny 50. let. Takto se nakupovalo v Praze v Černé růži. Zdroj: ČTK
Na přelomu 50. a 60. let začaly Vánoce opět inklinovat ke konzumu. Zdroj: ČTK
Děti s vybírají vánoční dárky u výlohy. Psal se rok 1961. Zdroj: ČTK
V dnešní době velmi často slyšíme, že duchovní stránka Vánoc je vytlačována konzumem. Tento fenomén ale trvá už od dob první republiky, byť tehdy bylo množství komerce spojené se svátky o poznání menší. Jakou hračku si děti přály pod vánočním stromečkem najít a co se změnilo v době druhé světové války a v 60. letech?
Za první republiky se v obchodech a na tržištích shlukovaly davy lidí. Již v této době se v novinách a časopisech objevovaly reklamy na co možná nejlepší vánoční dárky. Holčičky hlavně toužily po panenkách a doplňcích, což byly pokojíčky, kuchyňky s nádobíčkem nebo miniaturní kupecký krám.
K tématu
„Na trhu byly i gumové panenky a také miminka-plaváčci, která bylo možné koupat. Mnohá holčička asi zatoužila po módním hitu inzerovaném v tehdejších časopisech – ‚autolady‘, gumové panence oblečené v ‚slušivém sportovním kostýmu‘, která vlastnila automobil na skutečných pneumatikách,“ popsali Petr a Pavlína Kourovi v knize České Vánoce.
Sáňky rohačky
Dívky z chudších poměrů byly rády i za papírové archy, ze kterých se panenky a jejich oblečení nejprve muselo vystříhat.
Chlapečci především dostávali plechová zvířátka na klíček, cínové vojáčky, dřevěné hračky na kolečkách nebo koupací koně. V roce 1925 se začala vyrábět proslulá stavebnice Merkur.
„Dárkem, který nacházeli pod stromečkem jak kluci, tak děvčata, byly sáňky. Na počátku třicátých let byly nejvíce v kurzu tzv. rohačky. Největším hitem pak byly ty, které měly volant,“ prozradili Kourovi s tím, že dalším oblíbeným dárkem byly brusle, loutkové divadlo nebo stolní hry.
Šťastný čas snoubenců
Je zajímavé, že už v době první republiky mezi nákladné vánoční dárky patřily elektrické přístroje jako vysavače, horské sluníčko, kávovary, ale také opékače topinek nebo gramofony. Stejně jako dnes rozhodně neurazilo oblečení, boty a alkohol.
K tématu
S vánočními svátky se také pojila tradice, která se zavedla ještě před velkou válkou – darování snubních prstenů mezi snoubenci. Tyto dárky symbolizovaly šťastný a spokojený život.
Během druhé světové války se situace radikálně změnila. „Ačkoliv stránky protektorátního tisku byly i nadále plné reklam na nákladné dárky typu drahých kožichů či horských sluníček, ve skutečnosti bylo stále těžší sehnat i základní potraviny, které podléhaly přídělovému systému,“ upozornili Kourovi.
I přesto, že v roce 1945 přetrvávala euforie z konce druhé světové války, mnoho lidí truchlilo nad ztrátou svých blízkých. Navíc ani finanční situace většiny rodin nebyla ideální. To se ale začalo měnit od druhé poloviny padesátých let. Na přelomu let šedesátých už ale Vánoce opět začínají mít konzumní charakter.
