Vědci odhalili novinky o dávných příbuzných lidí. Naznačili jejich výšku i jídelníček
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Denisované byli vyšší než tehdejší lidé i neandrtálci.
Dva zkoumaní jedinci měřili až 190 centimetrů.
Strava těchto tvorů sestávala převážně ze suchozemských zvířat.
Nalezené kosti jsou staré minimálně 45 tisíc let.
Už dvě desetiletí uplynula od chvíle, kdy testy DNA získané z kosti malíčku objeveného v sibiřské jeskyni prokázaly existenci vyhynulého druhu člověka, dnes známého jako denisované. Výsledky dvou předběžných studií nyní ukazují, že tito prapředci, kteří vymřeli přibližně před 30 000 lety, byli vyšší než my a živili se téměř výhradně masem suchozemských sudokopytníků.
Bratranci neandrtálců a nás samotných toho po sobě mnoho nezanechali – donedávna byla s těmito záhadnými lidmi s jistotou spojena pouze jedna lebka a několik zubů nebo úlomků kostí. To například určení stavby těla příliš neusnadňovalo.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Máte velký nos? Ve vašem rodokmenu je nejspíš i neandrtálský předek, vyplývá ze studie.
Podle časopisu Science by to mohl změnit výzkum stehenní kosti a části kosti holenní už dříve nalezených v Tchajwanském průlivu. V jedné ze dvou předběžných studií nahraných na server bioRxiv vědci dovozují, že kosti patřily dvěma zjevně vysokým jedincům. Podle proteinových znaků by se mělo jednat o denisovany. Další studie pak tvrdí, že chemické složení jedné z kostí naznačuje stravu bohatou na maso s nízkým podílem mořských plodů.
„Byli velmi vysocí,“ uvedl archeolog Ben Marwick z Washingtonské univerzity, který se na výzkumu nepodílel. „Díky nálezům lebek a zubů jsme už dříve věděli, že denisované měli velké mozky, a teď víme, že měli i mohutná těla.“ Na základě délky kostí autoři studie odhadují, že tito dva jedinci měřili přibližně 180, respektive 190 centimetrů – byli tedy mnohem vyšší než většina tehdejších moderních lidí i neandertálců.
Cenný úlovek z vlečné sítě
Cesta k tomuto objevu nebyla jednoduchá. Nově objevené pozůstatky jsou součástí rozsáhlého souboru zvířecích kostí vyzdvižených z průlivu Pcheng-chu, který se rozkládá mezi Tchaj-wanem na východě a souostrovím Pcheng-chu na západě. Kosti byly z mořského dna v hloubce 100 metrů vyloveny průmyslovou vlečnou sítí asi 25 kilometrů od jižního pobřeží Tchaj-wanu a v roce 2010 se dostaly do rukou výzkumníků.
Čtěte také
U některých kostí bylo brzy rozpoznáno, že patří hominidům, což vedlo k jejich dalšímu zkoumání. V roce 2025 vědci oznámili, že proteiny z fosilní dolní čelisti nalezené v této oblasti pocházejí od denisovanů, což naznačuje, že i další kosti z tohoto nálezu by mohly přinést významné poznatky.
Byli vysocí a jedli hodně masa
Výzkumníkům se podařilo přiřadit sekvence prastarých proteinů z těchto kostí k dříve objevené čelisti z Pcheng-chu a článku prstu denisovana ze sibiřské Denisovy jeskyně. Potvrdili tak, že kosti nohou patřily denisovanům. To zároveň vědcům umožnilo získat představu o tělesné výšce těchto záhadných lidí.
Naši asijští bratranci denisované
Denisované byli archaickým zástupcem rodu Homo, který se oddělil od společné vývojové linie s neandrtálci zhruba před 550 000 lety. Fosilní nálezy naznačují, že obývali rozsáhlé oblasti Asie od Sibiře až po Tibet a Čínu, a to přibližně do doby před 40 000 až 30 000 lety. Někteří dnešní lidé nesou DNA zděděnou po denisovanech, což naznačuje, že se s nimi příslušníci našeho druhu v průběhu dějin křížili.
Podle paleontologa Johna Hawkse se zjištěná výška denisovanů vymyká normě typické pro archaické hominidy. Muži neandrtálců měřili v průměru asi 168 centimetrů, ženy o něco méně. U druhu Homo sapiens dosahují muži průměrně zhruba 175 centimetrů a ženy asi 168 centimetrů. Denisované tak zřejmě museli sklonit hlavu, když se chtěli podívat na většinu svých současníků.
Analýza izotopů dusíku v holenní kosti také vědcům prozradila, že před sebou mají ostatky masožravého tvora se stravou podobnou jako u evropských neandrtálců. Zkoumaný jedinec také nejedl mnoho ryb ani jiných mořských plodů a jeho kost obsahovala izotopy dusíku odvozené výhradně od suchozemských býložravců.
Denisované se zřejmě křížili s příslušníky našeho druhu
Dalším překvapením spojeným s těmito novými fosiliemi je jejich stáří. V roce 2023 tým paleoantropologa Chrise Stringera z Přírodovědného muzea v Londýně na základě datování pomocí izotopů uranu odhadl stáří kostí na přibližně 160 000 let. Nové datování pomocí radiokarbonové metody však naznačuje, že jsou staré jen asi 45 000 let.
To z nich činí „dosud nejmladší spolehlivě datované pozůstatky denisovanů“, uvedl podle časopisu Science Stringer. Kosti podle něj zaplňují dlouho existující mezeru ve fosilním záznamu denisovanů a řadí je do doby a místa, v nichž pravděpodobně přicházeli do styku – a možná se i křížili – s příslušníky našeho druhu, který se tehdy rychle šířil napříč Asií.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zdechovský o „Chat Controlu 1.0“: Není to šmírovací zákon. Řada mých kolegů lže a manipuluje
