Ilustrační foto Zdroj: ČTK / DPA / A3502 Horst Ossinger
Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandrtálského předka. Vyplývá to ze studie, o níž napsal list The Times. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděného po neandrtálcích, kteří do doby před zhruba 40 000 lety sdíleli svět s druhem homo sapiens.
„V posledních 15 letech, kdy byl sekvenován neandrtálský genom, jsme se dozvěděli, že naši vlastní předkové se zřejmě křížili s neandrtálci a zanechali nám malé kousky jejich DNA,“ uvedl jeden z autorů studie Kaustubh Adhikari z londýnské University College London (UCL).
Část DNA zděděné po neandrtálcích podle vědce ovlivňuje velikost nosu a lidé ho díky tomu mají větší, pokud se měří od kořene k nosním dírkám. „Je pravděpodobné, že tento rys byl pro lidi užitečný, neboť se předával po tisíciletí,“ dodal Adhikari.
ČTĚTE TAKÉ: Černobylští psi zažívají explozivní evoluci. Studie ukazuje na vliv radioaktivity i mutací
Vědci ve studii využili údaje od 6 000 dobrovolníků z Latinské Ameriky, kteří měli smíšené evropské, indiánské, jihoamerické a africké předky převážně z Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Peru. Autoři studie porovnávali jejich genetické údaje s fotografiemi obličejů. Zkoumali zejména vzdálenost mezi jednotlivými rysy, jako je špička nosu a okraj rtů.
Analýza identifikovala 33 oblastí DNA souvisejících s tvarem obličeje. Zejména v jedné oblasti vědci zjistili, že mnoho lidí z jejich studie s původními jihoamerickými předky, stejně jako další lidé s východoasijskými předky, mělo genetický materiál zděděný po neandrtálcích, což přispělo k většímu nosu. Předpokládají, že to mohlo lidem umožnit lepší výkon v chladném prostředí.
„Již dlouho se spekuluje o tom, že tvar našich nosů je dán přirozeným výběrem. Jelikož nám nosy pomáhají regulovat teplotu a vlhkost vzduchu, který dýcháme, mohou být různé tvary nosů vhodnější pro různá podnebí, v nichž naši předkové žili,“ uvedl vedoucí studie Čching Li z univerzity Fu-tan.
S neandrtálci bylo spojeno několik rysů moderních lidí. Loni v červnu vědci odhalili genetickou odchylku, která u jejích nositelů zdvojnásobuje riziko těžkého průběhu po nákaze koronavirem. Odhaduje se, že během pandemie vedla až k milionu úmrtí. Studii zveřejnil web Nature.com.
Neandrtálci tvoří zhruba jedno až čtyři procenta genomu moderních lidí, kteří nepocházejí z Afriky. U Afričanů pocházejících jižně od Sahary se předpokládá, že podíl neandrtálské DNA je nulový, uvedl Adhikari.
