VIDEO: Podívejte se na precizní práci party invazivních slimáků. Takhle pracují celou noc

Vlhké a deštivé počasí těmto slizkým škůdcům svědčí, před suchými a parnými dny se schovávají v zemi. Na zahradě zničí veškerou úrodu i květiny, a to už během jediné noci. Invazivní druhy u nás navíc nemají přirozené nepřátele. Existuje tedy vůbec možnost, jak nad nimi vyhrát? Ano, existuje! A my vám prozradíme, jak na to.

Deště se někteří majitelé zahrad často nemohou dočkat, v posledních letech se ho ale zároveň děsí. Kombinace vlhka a tepla totiž znamená, že plodiny i květiny budou muset čelit doslova nájezdům slizkých slimáků, před kterými se na zahradě nedá zachránit skoro nic. To by se ale pravděpodobně nestávalo, kdybychom se v zahradách potýkali jen s původními druhy.

Invazivní, rychlí a slizcí

Plzáci hnědí, zahradní, žíhaní nebo lesní, slimáčci polní, síťovaní a hladcí, případně černě žíhaný slimák největší – tihle všichni jsou u nás „doma“ - u mě tedy ano, odklízejí organické zbytky a mají zde své přirozené nepřátele třeba v podobě žab, ještěrek, ptáků nebo ježků, ale také různých druhů brouků.

To se ovšem nedá říct o invazivních druzích jako je plzák španělský (Arion vulgaris). Tento oranžově hnědý postrach všech pěstitelů se k nám dostal z Pyrenejského poloostrova někdy kolem roku 1990 a Česko už úplně ovládl. Kvůli změnám klimatu teď navíc proniká i do vyšších nadmořských výšek.

Důvodů, proč se mu u nás daří, je několik. Je poměrně velký, dorůstá i 12 centimetrů, takže si na něj hned tak něco netroufne. Zároveň produkuje odporné množství slizu, které další potenciální strávníky odradí. Rozmnožuje se rychle, nepřízeň počasí včetně sucha umí přečkat v zemi a na slimáka je velice rychlý – za noc urazí klidně i 60 metrů. Podívejte se, jak precizně si poradí se zeleninou:

Jak si s nimi poradit?

Babských a jiných rad samozřejmě existuje mnoho, jejich účinnost je ale poněkud sporná a zahrádkáři proto zápas se slimáky často přirovnávají k boji s větrnými mlýny. Pomoct každopádně může, když zahradu držíme čistou – neválejí se nám tam věci, plechy, kameny nebo dřevěná prkna, pod kterými se slimáci snadno můžou schovat, a neleží nám tam kupky mulče a trávy, v nichž se jim daří.

Mohlo by vás zajímat: Svilušky jsou nebezpečné potvůrky. Jak se škůdců pokojových rostlin zbavit bez chemie

Dobré výsledky mají ti, kdo si každé ráno přivstanou a ještě za tmy slizké vetřelce ze záhonů vysbírají. A samozřejmě nesmíme zapomenout na takzvané pivní pasti, zakopané sklenice s pivem, které plzáky přilákají a oni se v nich utopí.

Otestováno a funguje!

Okolo rostlin, které chceme ochránit, je samozřejmě možné nasypat jed. To je řešení, kterého se mnoho z nás obává kvůli domácím mazlíčkům, kteří rozsypané "lentilky" mohou sníst nebo sežerou uhynulého slimáka. My ale otestovaly produkt s názvem Ferramol. A konečně asi našli pohodlné a dlouhodobé řešení.

Jedná se ekologický přípravek, který neohrozí domácí zvířata. Přípravek, který bezpečně účinkuje na slimáky a plzáky, kteří se po pozření granulí Ferramol stáhnou s pocitem nasycení do svých podzemních úkrytů, kde uhynou, odpadá tedy sbírání mrtvých slimáků na zahradě. Není nebezpečný při náhodném požití ani pro domácí zvířata (psy, kočky), ani pro jiná zvířata - ježky, žížaly, včely, ptáky a jiné užitečné organismy. Účinná látka - fosforečnan železitý, běžně se vyskytující ve volné přírodě.

Bojujete doma i s mravenci?

Když už jsme byli v obchodě a kupovali jsme si domů Ferramol, tak jsme rovnou vyzkoušeli i tzv. Mravenčí bufet od stejné společnosti. Co se nám líbilo, tak že účinnou látkou je spinosad, což je produkt získaný fermentační činností bakterie Saccharopolyspora spinosa, která se běžně vyskytuje v půdě.

Dózy jsme umístili na terasu, kde není přímé slunko, ale je tu "mravenčí stezka", která nám dlouhodobě znepříjemňuje život. Po týdnu jsme na mravence už nenarazili. Konečně! Tak snad se vám bude dařit stejně dobře, jako se zadařilo nám.

Tagy: