reklama

Vidím, že nevidím! Jak poznáte, že trpíte oční vadou?

Ačkoliv 60 procent světové populace trpí oční vadou, pouhá čtvrtina problémy řeší. Ignorováním potíží si však můžete „zadělat“ na další zdravotní trable, jako jsou bolesti hlavy či zvýšená únava, ale také nevratně ztratit zrak. Nepodceňujte proto pravidelné návštěvy očního lékaře, obzvlášť pokud pociťujete změny ve vidění. Ukážeme vám, jak se projevují nejrozšířenější oční vady a jak se jich můžete zbavit.

reklama

Krátkozrakost: Nejčastější oční dioptrická vada

Jako takzvaná myopie se označuje špatné vidění vzdálených předmětů. Jedná se o nejčastější oční dioptrickou vadou, postihuje až 30 procent české populace. Potíže lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami s „mínusovými“ dioptriemi, které posunou obraz na sítnici a ten se stává ostrým. Trvalé odstranění problémů pak umožňuje laserová operace. „Pro odstranění střední a vyšší krátkozrakosti používáme femtosekundový laser. Na základě precizních výpočtů separuje přebytečnou tkáň uvnitř rohovky a chirurg ji následně odstraní speciální pinzetou. Nedojde k narušení samotného povrchu oka a rohovka si díky tomu zachová svou pevnost a stabilitu,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha.

Dalekozrakost: Když nevidíte nablízko

Hypermetropie, tedy špatné vidění nablízko, trápí přibližně 10 procent populace. Oko je příliš krátké nebo dochází k nedostatečné lomivosti čočky. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz. Pokud je vada jen slabá, tedy cca do +0,5 dioptrie, obvykle si jí člověk ani nevšimne, protože oko dokáže automaticky doostřit. U vyšších dioptrií přichází nejen špatné vidění, ale může se vyskytovat i bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost. Korekce se provádí „plusovými“ brýlovými či kontaktními čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými refrakčními zákroky, vyšší dioptrické vady se odstraňují nitroočními zákroky (například implantací nitrooční čočky ICL nebo metodou PRELEX).

Astigmatismus: Svět jako v zrcadlovém bludišti

Tato oční vada se týká až 60 procent populace a její příčina tkví v nerovnoměrném zakřivení některých optických ploch oka, zpravidla oční rohovky. Obvykle je spojena s krátkozrakostí či dalekozrakostí, takže mnozí lidé o svém astigmatismu ani nevědí, protože špatné vidění přisuzují zmíněným vadám. Pacienti vnímají svět okolo jako pokřivený a deformovaný, vedle snížené ostrosti zraku mají problémy s vnímáním hloubky, prostoru, detailů a kontrastu. Mohou rovněž zaměňovat některá písmenka a znaky, trpět silnými bolestmi hlavy a šíje, být unavení nebo mít dokonce žaludeční nevolnosti. Korekce astigmatismu probíhá nejčastěji speciálními brýlovými skly s takzvanými cylindry, anebo se ho lze definitivně zbavit prostřednictvím laserové operace, která nepravidelné zakřivení rohovky odstraní. Pro lidi nad 45 let se doporučuje nitrooční operace, při níž oční chirurg implantuje do oka umělou čočku, která díky speciální torické úpravě koriguje dioptrie i astigmatismus zevnitř oka.

Tupozrakost: Dojem nemotorného dítěte

Tupozrakost je oční vadou, která bývá často diagnostikována u dětí. Zprvu se může projevovat nemotorností, zakopáváním nebo vrážením do věcí, ale nemusí mít žádné příznaky. Přitom takzvanou amblyopii je důležité odhalit a léčit včas, nejpozději do osmého roku věku, ale ideálně už ve třech letech. I v případě dětí proto platí, že jsou preventivní oční prohlídky velmi důležité. Tupozrakost se kromě nošení brýlí léčí prostřednictvím pleoptických cvičení, která donutí pracovat postižené oko. Zdravé oko se zakrývá okluzorem, čímž je vyřazeno z činnosti – a nemocné oko je potom nuceno zpracovávat veškeré zrakové vjemy. Pokud se tupozrakost neléčí v dětství, zůstane již natrvalo.

Vetchozrakost: Syndrom „krátké ruky“

Problémy s vetchozrakostí neboli presbyopií jdou ruku v ruce s postupujícím věkem, kdy oční čočka ztrácí svou přirozenou pružnost. Někdy se také s nadsázkou říká, že vetchozrací lidé mají „krátkou ruku“, protože se snaží natahovat končetinu, aby se jim lépe zaostřila rozmazaná písmenka v knize nebo cenovka na zboží v obchodě. Vada se koriguje brýlemi či kontaktními čočkami, které tuto nedostatečnost korigují. Často se však zhoršuje nejen vidění na blízko, ale i na dálku a střední vzdálenost. Řešením je pak střídání brýlí, nebo používání multifokálních brýlí. Mnoho lidí však může při jejich nošení pociťovat potíže, zvláště muži si na ně v 80 procent nezvyknou. Řešením je potom operace. Metoda, která řeší problém presbyopie a je vhodná i pro ty, kteří mají vysoké dioptrie, se nazývá PRELEX, při níž se pomocí femtosekundového laseru bezbolestně a rychle vymění oční čočka.

Katarakta: Šedá záclona před očima

Rovněž šedý zákal neboli katarakta je spojen s rostoucím věkem. S přibývajícími léty se oční čočka zakaluje, takže postižení vidí, jako by měli před očima záclonu. Mohou být také citliví na světlo a mít zkreslené barevné vnímání. „V počátcích se onemocnění dokonce ani nemusí nijak projevovat, patrné je až v pokročilé fázi. Většinou postihuje osoby starší 65 let, po 75. roce věku se podle statistik objevuje u více než tří čtvrtin populace,“ vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Katarakta je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí, ve vyspělých zemích je však možné ji odstranit výměnou zakalené čočky za umělou. „Umělé nitrooční čočky nám umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Monofokální čočka zlepšuje vidění na jednu vzdálenost, tedy buď do dálky, nebo na čtení. Multifokální čočky korigují vidění na více vzdáleností současně. A torická čočka zase odstraňuje astigmatismus. Samotný zákrok trvá asi 15 minut a je zcela bezbolestný,“ dodává docentka Skorkovská.

Zelený zákal: Plíživý zloděj zraku

Nebezpečí glaukomu tkví v tom, že se dlouho nijak neprojevuje. Při tomto očním onemocnění dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu, který přenáší zrakové informace ze sítnice do mozku. Pokud se poškodí, dochází k částečné nebo dokonce úplné ztrátě zraku. Navíc i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost, takže si problému nevšimne. Přitom díky včasnému zachycení onemocnění lze zhoršování zraku zabránit léky či operací. Jediný způsob, jak zelený zákal odhalit, jsou preventivní návštěvy očaře a podstoupení vyšetření na přístroji zvaném OCT (optická koherentní tomografie). Obezřetní by měli být zejména lidé, u nichž se vyskytl glaukom v rodině.

Diabetická retinopatie: Postrach cukrovkářů

Jak již název napovídá, tato oční vada postihuje diabetiky. Nadměrné množství glukózy v krvi ucpává a poškozuje jemné cévy, což mimo jiné postihuje také sítnici, která je jimi protkaná. Diabetickou retinopatií v různém stupni závažnosti po dvaceti letech trvání cukrovky trpí 65 až 99 procent diabetiků. „První variantou je, že špatně kompenzovaná cukrovka postihuje drobné cévky v oku, které se ucpávají, a tím dojde k porušení prokrvení sítnice. Druhý způsob postižení je tím, že cévy v sítnici „netěsní“, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice. Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév. Ty jsou ale nekvalitní a praskají, mohou prokrvácet oko a způsobit trakční odchlípení sítnice,“ popisuje MUDr. Valešová. Onemocnění se může podobně jako zelený zákal rozvíjet bezpříznakově a v nejhorším případě skončit až úplnou slepotou, proto jsou pro diabetiky důležité pravidelné kontroly u očního lékaře minimálně jednou ročně. Jedinou účinnou prevencí je kompenzace cukrovky, u pokročilejších stupňů diabetické retinopatie přichází na řadu operační zákrok pomocí laseru.

Poškození sítnice: Černá skvrna může být předzvěstí oslepnutí

Sítnice je nejdůležitější a také nejcitlivější částí našeho oka a její onemocnění je vždy velmi závažné, často nevratné a může vést až ke ztrátě zraku. Patří mezi ně i věkem podmíněná makulární degenerace, která se objevuje u starších lidí nad 50 let a je vůbec nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích. Onemocnění se projevuje nenápadně – nejprve se zhorší zrak při soumraku a za tmy, vidění je zamlžené a rozostřené a barvy člověk nevnímá tak jasně jako dřív. Zhoršuje se vidění při čtení do blízka, může dojít k výpadku centra vidění. Existuje suchá forma, na kterou bohužel neexistuje dosud léčba, a vlhká forma, kterou lze ovlivnit biologickou léčbou. Závažné je také odchlípení sítnice, které může být zapříčiněno degenerací sítnice, ale i úrazy, nádory či záněty. Příznakem je černá clona, která se objeví při okraji zorného pole. V tomto případě může zachránit zrak pouze operace.

Podívejte se, jak vidí řidiči s různými očními vadami:

Tagy:

Hlavní zprávy

Vlakem na letiště v roce 2029? Stavět se má za rok. Otázkou je, co bude po volbách
Doprava

Vlakem na letiště v roce 2029? Stavět se má za rok. Otázkou je, co bude po volbách

Nedostatečné propojení Letiště Václava Havla a centra Prahy dlouhodobě trápí nejen obyvatele hlavního města. V posledních letech se začalo na modernizaci železniční tratě směrem na letiště pracovat a další úseky se začnou stavět v příštích letech. Celá rychlodráha z Masarykova nádraží do Kladna s odbočkou na letiště by měla být hotova v roce 2029. Otázkou zůstává, nakolik šlo jen o předvolební sliby. Stavbu totiž bude provázet řada problémů.

Nemocný prezident Masaryk se nedokázal podepsat, při přísaze zapomněl slib
Historie

Nemocný prezident Masaryk se nedokázal podepsat, při přísaze zapomněl slib

Už je to holt taková domácí tradice, skutečný zdravotní stav československých i českých prezidentů se většinou před veřejností tajil a stále tají. „Prezidenta Masaryka už při volbě z 24. května 1934 notně opouštěly síly. Ale málokdo věděl, že ho měsíc před prezidentskou volbou postihla mozková příhoda,“ připomíná Marie Ryantová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Hokejová Plzeň uzavřela s fanoušky unikátní sázku. Chce je přilákat zpět na stadion

Hokejové týmy pořádně odskákaly nejtužší koronavirové časy – povolená návštěva v krytých halách byla žádná nebo minimální. A příjmy ze vstupného logicky zrovna tak. Proto v extraligových organizacích zavládla euforie, když se před sezonou 2021–2022 dozvěděly, že tribuny se mohou kompletně zaplnit. Jenže čtvrtina soutěže je prakticky pryč a žádný hlad po vstupenkách nenastal. Jedním z klubů, který nad nezájmem fanoušků kroutí hlavou, je Škoda Plzeň.

Sledujte nedělní Partii: Kdy vznikne nová vláda? Dorazí Havlíček, Vondra i Fiala z SPD

Kdy budeme mít novou vládu? Nejen to bude téma nedělní Partie. Hosty budou Karel Havlíček z Hnutí ANO, Alexandr Vondra z ODS, Radim Fiala z SPD a Martin Jiránek z Pirátské strany, jeden z kandidátů na obsazení funkce ministra průmyslu a obchodu. Jakou roli sehraje zdraví prezidenta republiky? Ve druhé části diskuse se zeptáme současného a bývalého předsedy Senátu Miloše Vystrčila a Milana Štěcha. Sledujte od 11 hodin na CNN Prima NEWS.

Harry Potter od skutečného Harryho Pottera. Vzácný první díl série prodal za statisíce

Knižní série z pera spisovatelky J. K. Rowlingové pobláznila celý svět. První vydání pilotního díla o životě mladého čaroděje s názvem Harry Potter a Kámen mudrců v pevné vazbě je velmi vzácné. Původní náklad tvořil jen 500 výtisků. Právě jeden z nich se ve Velké Británii vydražil za více než tři čtvrtě milionu korun. Nový majitel obdržel opravdový unikát, knihu vlastnil skutečný Harry Potter.

Nečekaný následek Hry na oliheň: Dramaticky roste zájem naučit se korejsky

Nejsledovanější seriál streamovací služby Netflix má nejen pozitivní dopad na kasu svých tvůrců, ale dostává do povědomí diváků vše, co souvisí se zemí, kde se děj série odehrává. Výjimkou není ani jazyk, kterým protagonisté hovoří. Hra na oliheň je totiž k dispozici v původním korejském znění s titulky. A diváci v USA a Velké Británii to náležitě oceňují.

Kůrovce v Čechách likviduje i chladné počasí. Lesníci chystají obnovu zničených cest

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. K útlumu kůrovcové kalamity, která je největší v historii Česka, kromě intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opatření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro.

Rekordní nárůst od května. Za pátek v Česku přibylo téměř 1800 případů covidu

V pátek v Česku přibylo dalších 1 781 potvrzených případů koronaviru – nejvíce za jeden den od začátku května a o 764 více než před týdnem. V nemocnicích bylo s covidem 459 lidí, což je oproti předchozímu dni sice o něco méně, ale oproti minulému týdnu to znamená nárůst o 121 hospitalizovaných. Zrychlování epidemie ukazuje i reprodukční číslo, uvádějící, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, stouplo z 1,33 na 1,45.

Pražský magistrát šetří provozní výdaje. Propouští sedm procent svých zaměstnanců

Pražský magistrát bude mít od 1. listopadu méně zaměstnanců. V letošním roce jde o snížení o sedm procent, konkrétně o zhruba 88 takzvaných systematizovaných míst na přibližně 2 248. Na odstupném zaplatí město asi 12,5 milionu korun. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí projednají městští radní. Úřad lidem již v uplynulých měsících rozdával výpovědi. Další propouštění přijde v příštím roce.

reklama

Domácí zpravodajství

Preventivní testy na covid od prosince nebude hradit stát. Mění se i podmínky karantény

Aktualizováno

Preventivní testy na COVID-19 by se mohly přestat hradit z veřejného zdravotního pojištění od 1. prosince, bude to navrhovat ministerstvo zdravotnictví, řekla v pátek novinářům hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Testy zůstanou zdarma pro děti do 12 let. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) budou i další výjimky, například pro lidi, kteří už mají první dávku očkování. Ministerstvo rovněž navrhne, aby karanténu pro lidi po kontaktu s nakaženým koronavirem bylo možné po sedmi dnech ukončit negativním testem.

Jsi můj štít a meč. Ovčáček se pustil do Senátu i koalic, Zemana spojuje s Churchillem

Aktualizováno

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se na Twitteru ohradil proti kritice, která se na Hrad snesla kvůli návštěvě šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) u Miloše Zemana. Podle něj je v „médiích a mezi politiky takový řev“ kvůli tomu, že se začala hroutit „pracně budovaná lež o nemohoucím panu prezidentovi“. Ovčáček zpochybnil i slova šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o tom, že případná aktivace článku 66 Ústavy by byla k ochraně prezidenta jakožto instituce i osoby.

reklama