Ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Že ne? Tak si spolu řekneme pár zásad.
Pokud uvidíte nějakého psího tuláka, nejdřív zkuste na místě třeba dvacet minut počkat, zda se majitel neukáže. Je možné, že se šel jen sám projít po známé trase. Myslím tím toho pejska, ne páníčka. Nebo oslovte pár lidí v domech, kde jste pejska našli, zda neutekl někomu ze zahrady. Může být i někoho, kdo třeba přišel ke známým na návštěvu a při venčení nebo ze zahrady utekl a ani starosta obce ho nemusí znát.
Pokud máte zkušenosti, nebojíte se a pejsek vypadá klidně, můžete zkusit u psa najít kontakt na majitele. Například na obojku. Pak jen záleží, zda ho majitel nevyhodil úmyslně a nezapře ho.
V každém jiném případě je na místě kontaktovat Městskou policii na lince 156. Raději neodchytávejte psa sami. Odchyt psa by měla provádět odborně způsobilá osoba. Při nahlášení policii přesně specifikujte místo, kde se pes nachází, popřípadě další informace, jestli se vám zdá zraněný, agresivní, atak dále. Nejlépe na příjezd strážníků vyčkejte. Policie dále kontaktuje odchytovou službu. Pokud je pes označen čipem nebo tetováním, dohledá se majitel podle registru, pokud se tak nestane, měl by být odvezen do útulku. Tam má ze zákona dva měsíce na to, aby se o něho majitel přihlásil, pokud nálezte o psa projevil zájem. Pokud tak nálezte neučinil, původní majitel má čtyři měsíce, než je možné psa nabídnout třetí osobě.
Ze zákona má povinnost se o zvíře postarat i Obec, takže můžete kontaktovat obecní úřad, policie ale bývá jistější. Ta zpravidla psa převezme a vše konzultuje následně se starostou obce. Ve větších městech strážníci automaticky vozí psy do městského nebo soukromého útulku, se kterým má obec smlouvu.
Pokud je pes zraněný a nebojíte se ho odchytit sami, určitě vám bude vděčný, pokud ho dovezete na nejbližší veterinární stanici, tam mají také možnost přečíst čip, pokud ho pes má. Kontaktovat policii a sdělit jim situaci je lepší i v tomto případě.
Důležité! Když tedy najdete toulavého psa, máte povinnost skutečnost nahlásit místnímu obecnímu úřadu anebo místní městské policii. Pokud ho naložíte do auta a odvezete do útulku mimo místo nálezu, komplikujete majiteli šanci psa nalézt. Je také možnost si psa vzít do své dočasné péče. Musíte ale vyvěsit inzeráty a ideálně dát o nálezu psa vědět na FB do příslušných skupin jako např. Ztracení a nalezení psi nebo kontaktovat tzv. Psího detektiva. O nalezení a nejlépe stejně kontaktovat zmíněné orgány.
Zdroj: pixabay.com
V případě koček je to jiné. To jsou šelmy. A přehnaná starost jim nepomáhá. Pokud vyloženě kočka není zraněná anebo v bídném stavu nechte ji jít vlastní cestou. Nejspíš šla na procházku a domů se ráno vrátí. V dalším případě můžeme stejně jako u psa na veterině zjistit, zda má kočka čip a majitele. Pokud ho nemá, poputuje do útulku. Lepší je tedy angažovat se pouze v nutných případech. Stejně jako u psa má majitel dva měsíce na přihlášení. Pokud se přihlásí, jdou za ním i veškeré náklady na ošetření. Nejlepší variantou je tedy opět policie, ta zraněnou kočku odveze do útulku a náklady hradí město.
„Jako útulek i jako předseda Unie práv zvířat z.s. jsem řešila bezpočet takovýchto situací a prakticky každá je nestandardní. Je politováníhodné, že někteří starostové menších obcí, kde je to v jejich kompetenci, se k toulavým a opuštěným psům stavějí ne zrovna zodpovědně a vřele. Některé zákonná zodpovědnost o toulavé a opuštěné psy obtěžuje. Takže nejednou bývá reakce na volání občana, který našel v obci psa: Nechte ho tam, kde jste ho našli a neřešte ho. Nebo psa v jiném případě na oko ochotně převezmou a rázem jej odvezou za město či obec a tam ho vypustí. S tím se setkáváme v nemálo případech. Co se týče veterinární péče o psy nalezené na ulici, veterinární náklady by měla hradit obec, která se ovšem do několikatisícových nákladů za “vořecha,“ který možná skončí kdesi v útulku a bude pro obec další nákladnou zátěží, moc nehrne a tak pejsek navzdory zákonům u nás platným končí tou nejzbytečnější smrtí z důvodu obecních úspor. Je to nezákonné, ale tam, kde není žalobce, tam není ani soudce… Zabránit se tomu dá jedinou možnou zbraní. Pokud psa, kterého najdete na ulici, předáte obci, sdělte, že se budete informovat o jeho osudu. Na to jako nálezce máte ze zákona právo. Ovšem ani to není záruka jeho přežití. Jelikož nahlášenou náhlou srdeční příhodu, kterou doloží i loajální veterinář nebo to že pejsek zcela nečekaně utekl panu starostovi z auta a zmizel neznámo kam, nikdo už nevyvrátí. Zde vycházím z řady osobních zkušeností s toulavými pejsky v péči kompetentních obcí,“ říká smutně policistka, předsedkyně Unie práv zvířat z.s. a hlavně zachránkyně mnoha němých tváří Diana Šlechtová.
