Vláda schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Pobyt v zařízeních pro dlouhodobě nemocné (LDN) nad tři měsíce by měl být možný jen v případě zdravotních důvodů. Dále kabinet Petra Fialy (ODS) upravil také normu týkající se ošetřovného, které by od příštího roku mohli využívat i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním. Vedle nemocenské by se měly elektronicky začít vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné.
S výše zmíněnými změnami počítá novela o nemocenském pojištění, kterou schválila vláda na úterní schůzi, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Norma ukotvuje také integrovaný informační systém ministerstva práce, který zahrne systémy jednotlivých resortních úřadů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Noční můra živnostníků se blíží. Daňové přiznání letos čeká novinka, tisícům lidí hrozí sankce
„Digitalizujeme a elektronizujeme i oblast nemocenských dávek,“ řekl Jurečka: „Agendu odbavíme plně elektronicky. Nastavujeme i to, aby také další skupiny osob, pokud platí adekvátní nemocenské pojistné, měly nárok na dávky. Rozšiřujeme, zlepšujeme ochranu těchto lidí.“
Podle novely by ošetřovné od příštího roku měli mít dohodáři, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) či lidé se zaměstnáním malého rozsahu. Museli by ale platit aspoň předchozí tři měsíce nemocenské odvody. U živnostníků by stačila i kratší doba, pokud by byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce by se přihlásili k hrazení odvodů.
Rozhodující slovo bude mít lékař
E-neschopenky u nemocenské se v Česku zavedly od roku 2020. Podle novely by se od příštího roku měly začít elektronicky vyřizovat i ostatní nemocenské dávky, a to mateřská, běžné i dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská.
Pokud lékař rozhodne o mateřské či ošetřovném, pošle potvrzení sociální správě. Podobně by měli postupovat s ošetřovným i hygienici při nařízení karantény či školy a školky při svém uzavření. Zapojit by se měli také zaměstnavatelé, kteří ohlásí otcovskou či jinou událost svého zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pak budou sociální správu žádat elektronicky samy. Formuláře bude možné posílat přes ePortál ČSSZ.
Do doby pro nárok na mateřskou by se mělo započítávat i úspěšně dokončené doktorandské studium. Ženy, které nemají nárok na mateřskou, by mohly být na nemocenské. Lékař by jim mohl vystavit neschopenku šest týdnů před porodem a na šestinedělí. Novela upravuje také postup při žádosti OSVČ o snížení měsíčního vyměřovacího základu či pro neplacení záloh při poklesu příjmu aspoň o třetinu ve srovnání s předchozím rokem.
Promlčecí lhůta se mění na prekluzivní, desetileté období se má zkrátit na šest let. Dluh na pojistném a penále do 300 korun by měla sociální správa škrtnout. Teď je to do sta korun. Upravit se má resortní integrovaný informační systém, zastřešovat má systémy jednotlivých úřadů.
Digitalizace vyjde na 130 milionů korun
Podle podkladů k zákonu by po zavedení ošetřovného pro OSVČ a dohodáře mohlo přibýt zhruba 2,5 procenta případů. Výdaje by se mohly ročně zvednout asi o 29 milionů korun. Autoři návrhu podotkli, že se od letoška po obnovení nemocenského pojištění pracovníků zvýší příjem z odvodů.
Úprava systémů a aplikací pro elektronické vyřizování nemocenských dávek by měla stát podle ministerstva práce asi 131,8 milionu korun, a to včetně DPH. Využít se k tomu mají peníze z Národního plánu obnovy. Stát pak má pokrýt provozní náklady, které by měly činit 18,2 až 29,7 milionu korun ročně. Další výdaje na digitalizaci a ostatní aplikace by měly stát 13 až 54,5 milionu korun.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hledáte brigádu? Měli byste si pospíšit, zájem je velký a volné pozice rychle mizí.
