Riziko mrtvice se zvyšuje u těch, které trápí vysoký krevní tlak či arytmie. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Jednou z nejčastějších příčin úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Vedle srdečních infarktů se však často jedná i o mozkové mrtvice. Na rozdíl od infarktu u mrtvice bývá vedle hypertenze a aterosklerózy významným rizikovým faktorem také srdeční arytmie, tedy fibrilace síní. Odhaduje se, že na celém světě trpí více než miliarda lidí vysokým krevním tlakem a více než 30 milionů lidí fibrilací síní. S včasnou detekcí těchto onemocnění přitom dokážou pomoci i běžně dostupné moderní tlakoměry.
Hypertenze neboli vysoký krevní tlak urychluje vývoj aterosklerózy – tvorbu sklerotických plátů – v tepnách mozku. V důsledku především neléčené nebo špatně léčeného vysokého krevního tlaku mohou tepny prasknout, případně se ucpat krevní sraženinou. Právě to může způsobit mozkovou mrtvici.
ČTĚTE TAKÉ: Britové sepsali seznam 11 příznaků rakoviny. Na co si dát pozor, když se necítíte dobře?
Hypertenze je navíc často uváděna jako jeden z hlavních důvodů, v jejichž důsledku dochází ke vzniku srdeční arytmie – fibrilace síní. Zároveň se jedná o častou poruchu srdečního rytmu: v průběhu života se vyskytuje u jednoho až tří procent lidí v populaci.
Její výskyt stoupá s věkem. U starších 65 let se může arytmie objevit až u každého desátého člověka – a asi ve čtvrtině případů bývá spojena se zvýšeným krevním tlakem. Provází ji zvýšená nemocnost i úmrtnost. Riziko cévní mozkové příhody je u nemocných s fibrilací síní až pětinásobné.
„Při fibrilaci síní se síně vzhledem k vysoké frekvenci stahů účinně nestahují, ale pouze se chvějí a prakticky stojí, což nahrává vzniku krevní sraženiny neboli trombu. Trombus se může vytvořit již za poměrně krátkou dobu trvání arytmie. Pokud dojde k jeho uvolnění, krevní proud ho ‚vmete‘ do některé z tepen velkého oběhu. A až v 60 procentech se jedná o mozkové tepny, kde způsobí mozkovou mrtvici,“ vysvětlila ve zprávě, kterou má redakce k dispozici, Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky FN Brno.
Riziku mozkové mrtvice lze předejít včasnou diagnózou arytmie. „Dále správnou kontrolou krevního tlaku a použitím vhodné protisrážlivé léčby. Bohužel, až ve třetině případů probíhá fibrilace síní téměř bez příznaků a bývá zachycena pozdě, často náhodou při jiném vyšetření. Přitom včasné diagnostikování arytmie je zásadní – jedině tak lze předejít nebezpečným následkům, jako jsou mozkové mrtvice či srdeční selhání,“ zdůraznila lékařka.
Nejdůležitější je prevence
Výzkumy ukazují, že domácí měření krevního tlaku je spolehlivý způsob nejen k tomu, jak si ověřit stabilitu krevního tlaku, ale také jak detekovat a včas odhalit fibrilaci síní. Včasnou protisrážlivou léčbou lze pak riziko vzniku mozkové mrtvice snížit.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Strašák jménem opičí neštovice. Stačí jeden případ a může se dostat i k nám, naznačil Prymula
V dnešní době jsou na trhu dostupné již tlakoměry, které disponují indikátory nepravidelné srdeční akce, které dokáží odhalit síňovou fibrilaci. Mezi takové patří například Omron M6 Comfort AFib. Především u starších pacientů odborníci doporučují věnovat možnosti včasné diagnostiky vysokou pozornost a vybrat vhodný přístroj, který má klinické ověření přesnosti.
V případě, kdy člověk při domácím měření krevního tlaku opakovaně zjistí, že dochází k indikaci arytmie, měl by co nejdříve navštívit lékaře. Ten může výskyt fibrilace síní potvrdit a ověřit pomocí EKG.
Při měření tlaku by se lidé neměli spokojit jen s jeho dobrou hladinou. Podle odborníků by měli aktivně pátrat po rizikových faktorech, ať už se jedná o kouření, cukrovku, vysoký cholesterol nebo obezitu, a pokusit se je ovlivnit.
Myslete na sebe
„Jejich současný výskyt ve srovnání se samotnou hypertenzí dále podstatně zvýší riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Riziko onemocnění zvyšuje také předčasný výskyt kardiovaskulárních onemocnění u rodičů a sourozenců – u otce a bratra mladších 55 let, matky a sestry mladších 65 let,“ dodala Vysočanová.
A jak vysokému krevnímu tlaku předcházet? Lidé by měli být fyzicky aktivní, ideálně 30 až 60 minut denně. Stejně tak by měli myslet na správné stravování: jídelníček by měl obsahovat dostatek zeleniny a ovoce, ryb, luštěnin, ořechů a naopak minimum jídel z polotovarů či fastfoodu. Stejně tak by lidé neměli jídlo přisolovat. A v případě, že mají nadváhu, snažit se aktivně zhubnout.
ČTĚTE TAKE: Případů rakoviny mezi mladými lidmi přibývá. Expertka radí, jak nemoc včas objevit
Vliv na vysoký krevní tlak má také stres. V takovém případě mnohým pomáhá pravidelný pohyb, jóga, čas strávený s rodinou, meditace. O svých potížích by ideálně měli mluvit a nesnažit se je například utlumit alkoholem nebo kouřením, které zdraví neprospívá. Více informací lidé naleznou také na webu Krevní tlak.
