Zakázaný ostrov. Tak se dá označit území nedaleko brazilského pobřeží, na které se nesmíte vypravit – hrozila by vám totiž téměř okamžitá smrt. Tisíce hadů se na Ilha da Queimada Grande plazí jeden přes druhého a na ostrov pravidelně přijíždí jen brazilské námořnictvo, které kontroluje místní maják.
Horor čeká nejen na všechny ofidiofoby (osoby trpící panickým strachem z hadů) na jinak nádherném ostrově kousek od brazilského São Paula. Ukrývají se tam totiž tisíce hadů, které se plazí jeden přes druhého a prodírají se pralesem v honbě za potravou. Děsivá vize se stává realitou na ostrově Queimada Grande, který je známý spíše jako Hadí ostrov. Informuje o tom Prima ZOOM.
Zabijácké sršně se valí Evropou a ohrožují i Česko. Jak se dá invaze zastavit?
Sršeň asijská je o něco menší než obávaná sršeň mandarínská, na včelstvu nicméně páchají škody obě stejné a evropské včelky je na rozdíl od těch asijských neumějí „uvařit zaživa“. Zkoumání genetiky do Evropy zavlečených sršní asijských ovšem ukázalo něco velice zajímavého, co může v boji proti tomuto invazivnímu druhu znamenat výhodu.
Pouhých 43 hektarů velký ostrůvek se nachází jen několik desítek kilometrů jižně od brazilského velkoměsta São Paulo. Zhruba polovinu ostrova tvoří deštný prales, zbytek travnaté plochy a kamenité pláže. Jediným stavením je maják, který má varovat blížící se lodě a dát jim jasně najevo, že se tomuto kusu pevniny mají rozhodně vyhnout.
Na konci poslední doby ledové, tedy před více než 110 tisíci lety, výrazně stoupla hladina oceánů, čímž došlo k zatopení mnoha oblastí. Z dřívější pevniny se staly ostrovy, což je případ i Queimady Grande.
Plaz dorůstá až půl metru
S hustotou až jednoho exempláře na každý metr čtvereční pralesa se na ostrově vyskytuje unikátní druh hada. Jedná se o křovináře ostrovního z čeledi chřestýšovitých, který dorůstá do zhruba půlmetrové délky. Nikde jinde než na tomto ostrově se druh nevyskytuje – což je pro člověka rozhodně dobrá zpráva, neboť křovináři patří mezi nejjedovatější hady na světě.
Nový objev převrací evoluci člověka. Chůzi po dvou jsme si zřejmě neosvojili na zemi
O tom, že jsme po dvou končetinách začali chodit kvůli překonávání vzdáleností mezi stromy, se už dlouho mluví téměř jako o faktu. Nový výzkum to ale úplně vyvrací.
Hlavní potravou plazů jsou ptáci. Svou kořist zabíjí jedem, a to okamžitě. U dospělého člověka uštknutí způsobí smrt přibližně za hodinu, jed navíc kolem místa kousnutí rozežírá maso. Aktuální počet křovinářů se odhaduje na dva až čtyři tisíce, přičemž dlouhodobě toto číslo vlivem nedostatku potravy i nedostatečného genového materiálu pomalu klesá.
Ostrov provází legendy
Vstup na ostrov je kvůli tomuto nebezpečí zakázán, na což dohlíží brazilské námořnictvo. Zblízka si mohou hady prohlédnout pouze dobře vybavené skupiny vědců, kteří chtějí tyto nebezpečné endemity zkoumat. Specifičnost Hadího ostrova vedla ke vzniku řady legend a nepotvrzených povídaček, jimž dominuje ta o správci majáku.
Jedna verze hovoří o tom, že správci majáku došlo jídlo, a tak šel nasbírat volně rostoucí banány – a následně zmizel. Stejný osud měl potkat i záchrannou výpravu, která se ho pokusila najít.
Jiná legenda vypráví příběh z 20. let minulého století, kdy byl správce jediným obyvatelem ostrova. Další verze hovoří o tom, že na nebezpečném místě bydlel i se svou manželkou a třemi dětmi. Nepřekvapivě se do jeho příbytku dostali hadi a muž v důsledku uštknutí zemřel.
Kolem poloviny 20. století se každopádně podařilo maják, původně vybudovaný v roce 1909, automatizovat, a tak si nyní vystačí jen s občasnou údržbou od námořnictva.
Není Hadí ostrov jako Hadí ostrov. Podívejte se na reportáž CNN z území, které se během války na Ukrajině stalo legendárním:
