Význačná představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která příští týden přijede do ČR na pozvání předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO). Potvrdili to mluvčí hlavy státu a Úřad vlády. Cichanouská bude v Česku od 7. do 10 . června.
Vůdkyně běloruské opozice by se měla sejít také s představiteli některých parlamentních stran, ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) nebo se zástupci běloruské komunity v ČR. S Vystrčilem se sejde v pondělí, se Zemanem a Babišem v úterý. Ve středu pak v rámci schůze horní komory vystoupí s projevem, oznámila senátní tisková tajemnice Sue Nguyen.
Český premiér loni v září odmítl oficiální schůzku s Cichanouskou na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Babiš později doplnil, že schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani tehdejší slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán.
Přímo v soudní síni si politický vězeň v Bělorusku prořízl hrdlo. Bál se o rodinu
Přímo v soudní síni se o sebevraždu pokusil Scjapan Latypav, kterého běloruská opozice počítá mezi soudobé politické vězně režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Při jednání o svém případu si Latypav postěžoval na mučení a řízl se do hrdla, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Podle očitých svědků je také možné, že si do krku zarazil propisovačku.
S ohledem na bezpečnostní rizika nebyl kompletní program Cichanouské v ČR zveřejněn. Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci v zemi. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko zařadilo Cichanouskou mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.
Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti dlouholetému běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi. Podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než Lukašenko, který oficiálně vyhrál. Výsledky voleb neuznává řada států ani Evropská unie.
Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád obou zemí. Usiluje o vypsání nových prezidentských voleb v Bělorusku. Lukašenko podle ní ztratil legitimitu mimo jiné násilným potlačováním pokojných protirežimních demonstrací.
V popředí světového zájmu se Bělorusko ocitlo znovu poté, co jeho bezpečnostní složky v květnu zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho partnerku Sofii Sapegaovou po vynuceném přistání letadla Ryanair, na jehož palubě dvojice cestovala z Řecka do Litvy. Pratasevič se ve čtvrtek večer objevil v běloruské státní televizi, kde se v rozhovoru v slzách doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že Lukašenka respektuje. Pratesevičova rodina a opozice ovšem míní, že rozhovor vznikl pod nátlakem.