Zastavení NZÚ jsme na rozdíl od mnohých přežili. Osud Maliny nám nehrozí, říká šéf Stav Group
Vasyl Erdeli, zakladatel společnosti Stav Group. Zdroj: Vasyl Erdeli
Změny v Nové zelené úsporám přišly z minuty na minutu a pro řadu firem znamenaly okamžitý konec byznysu. „Půjčka není pomoc,“ říká Vasyl Erdeli, šéf firmy Stav Group, která na trhu i přes finanční ztráty zůstala, aby dokončila rozdělané projekty. V rozhovoru popisuje drsné dopady vládních škrtů na trh a vysvětluje, jak k této výzvě nově přistupovat. Zároveň rázně odmítá spekulace, které jeho firmu spojují se zkrachovalým holdingem Malina.
Ministerstvo životního prostředí oznámilo na konci května nové podmínky pro program Nová zelená úsporám. Systém dotací teď fakticky nahrazují bezúročné půjčky. Jak na to podle vás potenciální zájemci zareagují? Neodradí je to?
My jsme už v listopadu minulého roku z kapacitních důvodů nestihli žádosti všech žadatelů. Udělali jsme si proto interní průzkum mezi našimi klienty, abychom zjistili jejich preference. Většina z nich reagovala zdrženlivě a jen menší část – zhruba 10 až 15 procent – uvedla, že možnost půjčky zváží, až budou jasně definované finální podmínky. Osobně se domnívám, že přechod z přímé dotační podpory na model úvěru vyžaduje od lidí větší odvahu. Pro řadu domácností je dlouhodobý závazek v podobě půjčky bariérou, na kterou jednoduše nedosáhnou, což může počáteční zájem o tento program částečně utlumit.
Jak se to pozastavení dotačních programů projevilo na trhu?
Na trhu to pochopitelně vyvolalo velkou vlnu nejistoty a nervozity. Zpětně to vnímám jako nešťastný krok. Je škoda, že se o vyčerpávání rozpočtu nebo o potřebě upravit pravidla nediskutovalo s odbornou veřejností a trhem s větším předstihem. Změna přišla de facto ze dne na den a my jsme byli postaveni před hotovou věc s informací, že zbývá posledních 300 milionů korun. Nakonec se nám nepodařilo podat asi 318 projektů. A řada realizačních firem na tom byla podobně. Všichni jsme museli uhradit náklady na zaměřovače, projektanty a administrativu, což pro ty menší společnosti znamenalo okamžitý konec podnikání.
Vaše společnost Stav Group ale vydržela. Co jste udělali jinak, že jste dokázali zůstat na trhu stále aktivní?
Naší absolutní prioritou byli a jsou naši klienti, kterým jsme slíbili, že je celým procesem bezpečně provedeme až po úspěšné doložení a vyplacení. To je závazek, ze kterého neustoupíme, i když to pro nás v tomto přechodném období znamená zvýšené finanční náklady. Na tuto situaci jsme se ale zodpovědně připravovali a vytvořili si dostatečné rezervy. Navíc jsme interně rozšířili kapacity, takže jsme dnes schopni podat pomocnou ruku i zákazníkům, kteří kvůli krachu jiných firem zůstali bez podpory. S našimi stávajícími klienty jsme v neustálém kontaktu, pravidelně je informujeme a hlídáme za ně termíny i podmínky, aby o své peníze nepřišli.
Můžete stávající klienty ujistit, že se s prostředky, které u vás mají, nic nestane? Ani například v případě komplikací na stavebním trhu?
V tomto ohledu jsou naši klienti v naprostém bezpečí. U naprosté většiny zakázek už u nás žádné finanční prostředky nedrží, protože projekty jsou dokončené. Celkově se u nás zálohy po zaměření pohybovaly pouze v symbolické výši pět až deset tisíc korun. S každým z těchto klientů jsme situaci osobně projednali, vše jim transparentně vysvětlili a ujistili je o dalším postupu.
Na soukromém webu Centrální registr dlužníků se totiž objevil článek, který spojuje vaše jméno s Jiřím Štenclem. Ten působil v holdingu Malina, který zkrachoval. Jak byste popsal vaši profesionální spolupráci s panem Štenclem?
Pan Štencl u zrodu naší společnosti stál a působil v ní do začátku letošního roku. Co se týče jeho minulého působení v holdingu Malina, je potřeba věnovat pozornost faktům. Nebyl zakladatelem ani statutárním orgánem, který by rozhodoval o strategickém či finančním směřování té firmy – měl na starosti čistě realizační a technické projekty. Jeho jméno je v médiích často interpretováno v nesprávném kontextu. Pan Štencl standardně dál podniká, komunikuje a nijak se neskrývá. Celá kauza Maliny je nyní opět v řešení úřadů, a pokud by tam existovaly jakékoli nestandardní vazby, jistě by to příslušné orgány reflektovaly. U nás jeho angažmá skončilo a my jdeme vlastní, transparentní cestou.
Ten článek také naznačuje, že by se u vaší společnosti Stav Group mohl opakovat podobný scénář jako u zmiňovaného holdingu Malina. Může se takový scénář odehrát?
To je naprosto vyloučené, náš obchodní model byl od samého začátku postaven diametrálně jinak. Já osobně ani společnost Stav Group jsme s holdingem Malina nikdy neměli nic společného. Na rozdíl od nich jsme od lidí nikdy nevybírali obří zálohy dopředu. Smlouva se podepisovala bez jakýchkoli plateb. Teprve po zaměření a vypracování projektové dokumentace klient hradil zmiňovanou symbolickou zálohu na přímé náklady. Hlavní část ceny nám klienti dopláceli až v momentě, kdy měli dotaci fyzicky schválenou a zajištěnou. Neměli jsme se tedy jak dostat do dluhu vůči zákazníkům. V tuto chvíli máme 90 % všech zakázek úspěšně uzavřených nebo v běžící realizaci a zbývají nám poslední jednotky projektů.
Budete v budoucnu pokračovat ve vyřizování žádostí o bezúročné půjčky?
Potřebujeme si teď především vše dobře navnímat. Naši lidé teď vše pečlivě zvažují a vyhodnocují a pokud to bude dávat směrem k našim či budoucím klientům smysl, tak se této oblasti věnovat budeme. Pokud ne, tak ne.
Jen pro představu, proč váháme. V minulosti stát přispíval na projektovou přípravu částkou 50 000 korun. Dnes se reálné náklady na kvalitní projekt, energetický posudek a inženýring pohybují kolem 80–100 000 korun, což bez přímé dotační podpory představuje pro rodinné rozpočty poměrně vysokou vstupní investici. Proto věnujeme velké úsilí tomu, abychom našli model, který bude pro naše klienty výhodný.
Jsou ty bezúročné půjčky dostatečný argument třeba pro mladou rodinu, aby se během rekonstrukce domu zadlužila na řadu let?
Pro mladé rodiny je to složitá rovnice. Klíčovým parametrem pro ně často není samotná výše úroku, ale reálný dopad na měsíční cash-flow domácnosti. Původní koncept programu Oprav dům po babičce, kde stát garantoval přímou dotaci ve výši 50 procent způsobilých nákladů, fungoval skvěle. Byl to ten správný motor a motivace – polovinu dal stát, polovinu rodina vyřešila z vlastních zdrojů nebo úvěrem. Přechod na stoprocentní úvěrový model bez přímé dotační složky vnímám z pohledu motivace jako méně atraktivní. Ostatně to potvrzují i naše data od stovek klientů, které jsme v minulých měsících kontaktovali; model čisté půjčky pro ně aktuálně prioritou není.
Myslíte si, že je lepší požádat spíš dříve, anebo naopak počkat, jak se situace vyvine?
Pokud bych byl v pozici žadatele, doporučil bych se s námi nebo nám podobnou společností spojit a společně vše dobře probrat a být trpělivý. Je dobré sledovat, jak se administrativní proces rozběhne, co všechno budou úřady reálně vyžadovat a zda se pravidla nebudou za pochodu mírně korigovat, jako se to stávalo u předchozích dotačních výzev. Trh i podmínky se brzy usadí.
Kdybyste měl tu možnost, tak co byste na základě svých zkušeností okamžitě změnil, aby program Nová zelená úsporám fungoval co nejefektivněji?
Z mého pohledu by bylo nejefektivnější vrátit se k osvědčenému paritnímu modelu – tedy zachovat 50 procent jako přímou dotaci od státu a 50 procent jako spoluúčast žadatele. Tento systém měl obrovskou dynamiku a smysl pro obě strany. Pokud by se nastavil tento stabilní základ, nebylo by už potřeba měnit vůbec nic.
