reklama

Vzducholodě chytají druhý dech: Usnadní nákladní dopravu a doletí na severní pól

Že patří obří vzducholodě už jen do románů Julesa Vernea? Omyl. Hybridní technologie a zájem investorů vrací vzdušné koráby zpátky na výsluní. Společnosti po celém světě i během pandemie ženou vývoj vzducholodí zběsile kupředu, podle nich mohou ekologické stroje převzít otěže vzdušné nákladní dopravy.

V květnu roku 1937 vzplála při přistávání na letišti v New Jersey německá vzducholoď LZ 129 Hindenburg. Tragická událost, při které zahynulo 35 lidí, způsobila, že svět ztratil na dlouhá desetiletí o vzducholodě zájem. Široká veřejnost stroje zavrhla jako nebezpečné a nevyzpytatelné.

Celosvětový trend šetrné a ekologické dopravy ale vrací vzducholodě zpátky do hry. Společnosti po celém světě si od obřích strojů slibují, že mohou být jednak ekologickou alternativou pro leteckou nákladní dopravu, ale také například místem luxusních dovolených.

Nové vzducholodě mají být bez výjimky plněny héliem, které není na rozdíl od vodíku hořlavé. K výrobě pláště se využívají lehké a odolné materiály, jako jsou vectran, mylar nebo kevlar, napsal časopis Robb Report. Stroje jsou poháněny hybridními, elektrickými nebo solárními pohony. Vzducholodě navíc mají oproti letadlům ještě jednu nespornou výhodu – pro vzlet do oblak nepotřebují ranvej.

Konkurence pro nákladní letadla?

Zřejmě nejzvučnějším prototypem na poli hybridních vzducholodí je model Airlander 10, který vyrobila britská firma Hybrid Air Vehicles (HAV) pro americkou armádu. První zkušební let model absolvoval už v roce 2016, při následném druhém letu ale vzducholoď tvrdě dosedla na zem a došlo k poškození kokpitu. Společnost HAV přesto následně podnikla s Airlanderem 10 sérii dalších pokusných letů, které už proběhly bez větších potíží. Stroj unese podle společnosti HAV deset tun nákladu a na jeho vývoji se nadále pracuje.

Podle technologického webu New Atlas už ale firma chystá model Airlander 50. Vzducholoď, velmi pravděpodobně poháněná výhradně elektrickým motorem, má být schopna přepravit náklad o hmotnosti až 60 tun. Na palubu stroje se údajně vejde 200 lidí. Airlander 50 má mít doletovou vzdálenost čtyři tisíce námořních mil (téměř 7,5 tisíce kilometrů).

Podle webových stránek společnosti spatří finální verze modelu světlo světa v roce 2033, testovací lety ale zřejmě započnou mnohem dříve.

Vzducholodí k severní točně

Na to, že budou vzducholodě v budoucnu sloužit romantičtějším účelům než přepravě nákladu, sází firma OceanSky Cruises. Švédská vzducholodní aerolinka už teď plánuje výlety na severní pól. Už nyní si lze rezervovat místo v expedici, které se turisté na palubě vzducholodě Airlander 10 zúčastní nejdříve v roce 2023. Kajuta pro dva vyjde v přepočtu na zhruba jeden a půl milionu korun.

„Když je porovnáte s letadly, jsou možnosti vzducholodí naprosto neskutečné,“ sdělil webu Digital Trends Carl-Oscar Lawaczeck, výkonný ředitel firmy OceanSky Cruises. „Všechno je lehčí, levnější a jednodušší a to nám dává spoustu možností,“ dodal.

Zatímco v letadle se pasažéři tísní na malém prostoru, na palubě vzducholodi si budou moci dopřát komfort. K dispozici budou mít vlastní pokoj, postel, restauraci, bar a vývojáři vzducholodí uvažují také o prosklené observatoři, ve které by cestující pozorovali krajinu pod strojem.