whistleblower

Jedním z největších strašáků personálních oddělení z poslední doby je bezesporu účinnost zákona o ochraně oznamovatelů, tzv. zákona o whistleblowingu. Není to nijak překvapivé – jedná se v Česku v této podobě o novinku, navíc o vždy poněkud komplikovaný a nepřehledný případ přenesení evropské legislativy do tuzemského práva. Ještě k tomu jde z podstaty věci o velmi citlivou záležitost: umožnit vlastním zaměstnancům nahlašovat protizákonná jednání, kterých mohou být ve firmě svědky.

Poslance čeká jednání o návrhu zákona o ochraně oznamovatelů z dílny ministerstva spravedlnosti. Jedná se již o třetí verzi legislativní normy, která má chránit takzvané whistleblowery. Přestože se ministerstvo vypořádalo s řadou připomínek, v předloženém návrhu zůstala například možnost prolomit bankovní tajemství. Zákon přitom musí být účinný nejpozději v prosinci tohoto roku.

Firmy nad padesát zaměstnanců a větší obce a města budou muset zřídit systém oznamování protiprávního jednání a pověřit člověka, který by tato oznámení posuzoval. Předpokládá to návrh zákona o ochraně takzvaných whistleblowerů, který předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).