Emisní povolenky nejvíc zatíží nejchudší. Navrhujeme systém kompenzací, říká Prokop
Emisní povolenky mají smysl, pokud bude jejich systém nastaven tak, aby firmy a domácnosti jen netrestal, ale také motivoval a odměňoval za chování šetrnější k životnímu prostředí, říká sociolog a ředitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Z dopadové studie podle něj vyplývá, že povolenky ETS 2 v současné podobě nejhůře dopadnou na chudší české domácnosti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS Prokop popisuje, jak by se dopady povolenek měly a naopak neměly kompenzovat či jak by mohl stát nejvíce zasaženým domácnostem pomoci.
Podle studie, kterou představil PAQ Research, si většina domácností kvůli emisním povolenkám ETS 2 připlatí jen v řádech stokorun. Jsou ale i lidé, kterých se to dotkne víc. Na koho to tedy dopadne nejhůře?
Průměrný dopad povolenek ETS 2 kolegové spočítali zhruba na 450 korun měsíčně, ale hodně se to liší. ETS 2 totiž zatěžuje pohonné hmoty, uhlí a plyn, takže hodně závisí na tom, jak moc jezdíte autem a kde bydlíte, čím topíte. Tyto povolenky zatěžují také část dálkového tepla, takže když si představíme domácnost, která bydlí někde v podhůří, hodně jezdí autem a zároveň má velký dům vytápěný plynem či uhlím, dopad na ni je velký. Ale na velkou část domácností bude minimální, řadu z nich už totiž zatěžují povolenky ETS 1, které se promítají do ceny elektřiny. ETS 2 tak vlastně vyrovnává tu zátěž, tak trochu nastoluje spravedlnost v energiích. Povolenky ale více zatíží chudší lidi. Když se to vyjádří procentem z příjmů, chudší si připlatí 1,6 procenta, bohatší jen 0,5 procenta, tedy třikrát méně. To je to klíčové zjištění – že dopady ETS 2 jsou degresivní, tedy že za ně procentuálně více zaplatí chudší domácnosti.
ČTĚTE TAKÉ: Odložení emisních povolenek stvrzeno, rozhodl europarlament. Havlíček chce systém měnit
Mluvil jste o spravedlnosti, můžeme tedy zavedení ETS 2 vnímat jako snahu o narovnání podmínek?
Je to součást toho záměru – přesvědčení, že nemá cenu, aby povolenky platila jenom jedna část trhu. Na druhou stranu si myslím, že jde spíše o smysl toho opatření, který je v náhradě zdrojů a v úspornosti. Je to hodně o tom, aby vláda ty peníze, které získá, investovala, aby pomohla domácnostem ty zdroje změnit a zefektivnit je. Nesmíme lidi jen trestat, ale musíme jim umožnit změnu chování, a zejména nízkopříjmovým to zčásti kompenzovat.
Nejvíce, v průměru 998 korun, si podle vaší studie připlatí domácnosti, které topí uhlím. Pro mnoho lidí to může být výrazný zásah do rozpočtu. Jak se z této pasti dostat?
Za nás je důležité to nekompenzovat způsobem, který zároveň popře celý smysl toho opatření. Tím je, že zatížíte zdroje, které produkují emise a lidé jsou pak motivovaní ty zdroje změnit. ETS 1 takhle fungovala – zatížila větší podniky a zredukovala tak zhruba 50 procent emisí z tohoto sektoru. ETS 2 to má doplnit u menších firem, domácností a podobně. Takové ty nápady, že když se zavedou povolenky na benzín, snížíme spotřební daň na benzín, jsou nesmysly. Ale těm lidem, kteří si to zdražení nemohou dovolit, a bylo by to pro ně likvidační, to musíme kompenzovat, a zároveň výnosy z povolenek investovat do dostupnosti alternativ. To je třeba Zelená úsporám, která těmto lidem, kteří topí uhlím nebo mají špatné plynové kotle, zajistí lepší typy vytápění, tepelná čerpadla a podobně. Nebo v rámci elektromobility investovat do nabíječek. Podle nás musíme reagovat cílenými opatřeními v kompenzacích a investovat do alternativních zdrojů.
Sleva na poplatníka a valorizace penzí
Situace může být složitá i pro nájemníky. ETS 2 má motivovat majitele k zateplení, ale v nájemním bytě platí energie nájemce a za stav domu, a tedy i za případné zateplení, naopak zodpovídá majitel. Co s tím?
To je zajímavý problém. Velká část z programů typu Zelená úsporám směřuje k vlastníkům a ty nájemní domy jsou na tom často nejhůř. Potřebujeme směrem k bytovým domům nová opatření. Jedním z nich mohou být lépe udělané daňové odpisy, bytové domy totiž často vlastní firmy. A když v Česku zateplíte dům, v daních to odepisujete 20 až 30 let, protože to není oprava, ale investice. Když do toho dáte milion, rozloží se vám to třeba na 50 tisíc po dobu 30 let a tu investici si s sebou tak táhnete strašně dlouho. Je to hrozně nevýhodné, a proto spousta firem ani pořádně nezatepluje. Rychlé daňové odpisy na investice do úspornosti by tak mohly pomoci. Druhá věc, která mě napadá, je využití Státního fondu podpory investic, který financuje výstavbu obecního bydlení skrze úvěry obcím. Mohly by se z toho začít financovat i rekonstrukce s cílem zvýšit úspornost v obecních bytech.
PAQ Research ve zmíněné studii v oblasti kompenzací navrhuje kombinaci tří různých nástrojů. Je to efektivně proveditelné, byrokraticky udržitelné?
My jsme to udělali tak, aby to byrokraticky bylo úplně jednoduché. Jde to udělat za týden. Prvním krokem je valorizace důchodů, která je automatická a proběhne tak jako tak. Druhým opatřením je sleva na poplatníka. Není to cílené, ale výrazně více pomáhá chudým a zároveň se nezvyšovala už několik let. Reagujeme tím na současnou situaci, kdy přidáváme ekologické daně do prostředí, kde i chudý pracovník s minimální mzdou společně se zaměstnavatelem zaplatí na odvodech a daních měsíčně 11 tisíc korun. Navrhujeme tedy zvýšit slevu na poplatníka. Pomůžeme nízkopříjmovým, ale i trhu práce, protože tolik lidí nebude motivováno pracovat načerno. Třetí opatření se týká dávkového systému. Státní sociální pomoc čerpá na bydlení zhruba 300 tisíc domácností, nově je tam i takzvaný energetický paušál, který má pokrývat, kolik platí domácnosti za energie. Tento paušál navrhujeme zvýšit, cílíme tím na malou část těch velmi chudých domácností. Nic z toho, co jsem zmínil, nevyžaduje žádnou administrativu, žádné vydávání poukázek, žádné dokládání.
Čtěte také
Vy sám jste mluvil o snaze „změnit chování“. Možná i to může na některé působit jako pomyslný rudý hadr na býka. Jak můžeme tyto silné emoce ve společnosti vůči ETS 2 uklidnit? Jsou jednou z cest právě ty zmíněné kompenzace?
Částečně to uklidnit můžou, protože ty kompenzace zvyšují příjem lidem, kterým bychom zdražili vytápění. Emisní povolenky jsou vlastně náhradou uhlíkové daně, a v něčem jsou efektivnější, ale zase jsou méně předvídatelné. Já bych byl radši za uhlíkovou daň, ale ten princip je podobný – zatěžuje to to, co poškozuje životní prostředí, a zpátky dává peníze lidem, aby mohli změnit své zdroje energie. Abychom netopili do nebe a nepoškozovali životní prostředí. Můžete tedy říci, že je to snaha o převýchovu, ale já bych spíše řekl, že emisní povolenky dávají cenovku na naše chování a na zdroje, které životní prostředí poškozují – a poškozují ho všem lidem, nejen těm, co těmi problémovými zdroji topí. Z tohoto úhlu pohledu schvalovali danění negativních externalit i pravicoví ekonomové typu Milton Friedman.
To už se skoro dostáváme k diskuzi o českém daňovém systému.
Měli bychom si položit otázku, jestli má smysl danit ty sektory, kde náklady nesou i ostatní lidé, což je třeba právě vypouštění CO2 nebo prodej alkoholu (kvůli následným léčebným výlohám, pozn. red.), anebo má cenu danit lidi za to, že pracují. My v Česku extrémně daníme lidi za to, že pracují, za to, že se snaží. Takže ne, emisní povolenky nejsou snahou o převýchovu, ale snahou o to danit tam, kde to má i nějaké pozitivní účinky, díky kterým pak můžeme investovat do naší ekonomiky a zefektivnit ji. My máme jednu z nejšpinavějších ekonomik v Evropě, ve smyslu vypuštěných emisí CO2 na HDP. A navíc děláme velmi málo, abychom naši ekonomiku udělali čistší. ETS 2 je jedna věc; druhá věc je třeba motivace firem, aby investovaly do úspornějších zdrojů.
Na ekologických daních vyděláme
Důležitým bodem diskuze jsou také výnosy z emisních povolenek. Při jejich implementaci by Česko získalo zhruba 51 miliard korun ze Sociálně klimatického fondu a dalších 90 až 130 miliard z dalších volných výnosů, jak uvádíte ve studii. Přijdeme o tyto peníze, když přijetí ETS 2 odmítáme?
Ano, do roku 2032 jde celkem o 140 až 180 miliard korun. Tyto příjmy jsou podmíněné plněním milníků sociálně-klimatického plánu, tedy de facto implementací ETS 2. Pokud bychom ETS 2 nepřijali, zřejmě bychom přišli o významný zdroj peněz, kterým bychom mohli financovat přechod na úspornější budovy a nízkoemisní dopravu. Ale samozřejmě zde je i nějaký politický vývoj – například nový návrh Danuše Nerudové, který ETS 2 omezuje.
Kdybychom ty peníze nakonec dostali, vydělali bychom jako Česká republika na emisních povolenkách ETS 2?
Já si myslím, že bychom určitě vydělali, pokud bychom ty výnosy investovali do úspornějších zdrojů. Domácnosti uspoří, protože budou mít zateplení, lepší kotle a podobně. Teď se nám ta energie ztrácí ve vzduchu. Myslím si, že na ekologických daních, pokud se odstraní jejich nedokonalosti, jako je oscilace cen povolenek, a nebude se zvyšovat danění práce, Česko dlouhodobě vydělá.
Hlasité obavy některých politiků, že emisní povolenky mohou být likvidační pro naši ekonomiku a pro náš průmysl, vy tedy nesdílíte?
ETS 2 se průmyslu až tak netýká, jde tam hodně o domácnosti. A myslím si, že před sebou teď máme mnohem větší výzvy. Argument proti zavedení povolenek může být, že to nemá smysl zavádět, když probíhá válka v Íránu a ceny paliv již vzrostly.
Čtěte také
Už teď se start systému ETS 2 odkládal z roku 2027 na rok 2028.
Hlavní je vyladit to tak, aby v případě ceny povolenek nebylo tolik tržních výkyvů. Někteří autoři tvrdí, že pro změnu je dobrá předvídatelnost, když lidé vědí, kolik budou platit, a mohou si spočítat, kolik je to bude stát a kolik se jim vyplatí do nových zdrojů investovat. Měli bychom tedy omezit tržní výkyvy ETS 2, pomoci chudým domácnostem a investovat do náhrad. A potom to má smysl. Kdybychom neinvestovali jenom do těch alternativ a byla by to v podstatě jen penalizace domácností, smysl by to nemělo.
Náklady na zmíněné kompenzační nástroje jste vyčíslili na 13 miliard Kč. Z výnosů z povolenek by však šlo zaplatit cílené kompenzace, tedy energetický paušál za 1,5 miliardy. Zbylých 11,5 miliardy by musel stát financovat z rozpočtu. Není i to jeden z důvodů, proč se vláda i veřejnost staví k ETS 2 negativně?
Je to možné. Akorát chci říct, že když stát těch 1,5 miliardy dá do programů, jako je Zelená úsporám nebo další investice, využije tak tyhle zdroje z povolenek a nemusí utrácet peníze z rozpočtu. Dá se to udělat tak, aby stát využil peníze z povolenek na něco smysluplného a snižoval zdanění práce.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Berou statisíce, absencemi ale nešetří. Někteří poslanci nebyli ani u poloviny hlasování
