Návrh říká, že oznamovatel nesmí být vystaven odvetě, například neodůvodněnému snížení osobního příplatku. Zdroj: Pexels.com
Firmy nad padesát zaměstnanců a větší obce a města budou muset zřídit systém oznamování protiprávního jednání a pověřit člověka, který by tato oznámení posuzoval. Předpokládá to návrh zákona o ochraně takzvaných whistleblowerů, který předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Pokud návrh zákona odsouhlasí parlament, začnou platit i zcela nové přestupky. Přestupek odvetného opatření vůči oznamovateli, za který bude hrozit pokuta až jeden milion korun, a dále přestupek vědomě nepravdivého oznámení, který by předpokládal peněžní trest ve výši až 50 tisíc korun.
Jste dobytek, obul se starosta Uhříněvsi na Twitteru do ministra dopravy Havlíčka
Uhříněves ve čtvrtek vydala územní rozhodnutí o dostavění části Pražského okruhu. „Uhříněves zlomena,“ oslavoval na Twitteru ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), čímž naznačil politický tlak na nezávislé rozhodování městské části. Za příspěvek sklidil vlnu kritiky. Mezi reakcemi nechybělo vyjádření starosty Uhříněvsi Vojtěcha Zelenky nebo Miroslava Kalouska (TOP 09).
Nový zákon Benešová předkládá, protože to vyžaduje směrnice EU o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowerů, kterou už dříve odsouhlasil Evropský parlament. Návrh říká, že oznamovatel nesmí být vystaven odvetě, například neodůvodněnému snížení osobního příplatku, změně rozvržení pracovní doby, nebo výpovědi.
Kromě mechanismu zaručujícího zachování důvěrnosti oznamovatelů včetně údajů o nich budou firmy muset stanovit člověka, který oznámení posoudí a vyhodnotí.
Návrh zákona už prošel připomínkovým řízením a vláda by jej měla projednat v září. Stihnout by se měl do listopadu 2021. Do té doby mají členské státy EU čas na sladění směrnice s národními právními systémy.
Resort Benešové také navrhuje zřízení Agentury na ochranu oznamovatelů, která by měla být sloužit k oznamování protiprávního jednání v případech, kdy to nebylo možné udělat u zaměstnavatele.
Po bouřlivé debatě vláda podpořila senátní návrh na ústavní právo bránit se zbraní
Vláda podpořila senátní návrh ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. Sdělila to ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Schválení se neočekávalo, podle podkladů pro jednání vlády měl kabinet dát neutrální stanovisko. Podle Benešové ministři návrh podpořili po bouřlivé diskusi.
Ve hře jsou ale i jiné možnosti, agenda by mohla přistát na stole již existující instituce. „Na Radě vlády pro boj s korupcí jsme přislíbili, že zpracujeme analýzu dopadu převedení této agendy pod úřad Veřejného ochránce práv nebo Úřad pro kontrolu financování politických stran,” uvedl pro CNN Prima NEWS za resort spravedlnosti Vladimír Řepka.
Zakládání nové agentury se nelíbí neziskové organizaci Transparency International. „Šlo by vlastně o odbor ministerstva. Jsme spíše pro nezávislou instituci, agendu by mohl přebrat úřad ombudsmana. Na druhou stranu úřad sám říká, že není připraven vést přestupkové řízení a podobně, což by samozřejmě upravit šlo,” řekl pro CNN Prima NEWS právník TI Petr Leyer.
Vlastní návrh připravili Piráti
Návrh zákona z pera ministerstva spravedlnosti je podle opozičních Pirátů neefektivní, proto předložili vlastní. Kritizují zejména možný vznik nové agentury, sami navrhují, aby oznamovatele měl na starosti ombudsman.
Návrh pirátských poslanců výslovně zakazuje i odvetné kroky vůči oznamovateli, jako jsou psychický nátlak, veřejná dehonestace, šikana, účelové přeřazení na jinou pozici či ztráta zaměstnání.
