Hlavní roli ve filmu Šarlatán hraje Ivan Trojan. Zdroj: CinemArt
Do boje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film vysílá Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) film Šarlatán polské režisérky Agnieszky Hollandové. Akademici vybírali z deseti českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Slavnostní ceremoniál 93. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd se uskuteční 25. dubna 2021 v Los Angeles.
Snímek inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška natočila Hollandová podle scénáře Marka Epsteina. Do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa. Film měl premiéru na letošním 70. ročníku Berlinale v nesoutěžní sekci Berlinale Special Gala.
První reakce světových médií byly pozitivní, například Indie Wire jej vybralo ze všech 340 filmů mezi deset nejlepších snímků letošního festivalu. Šarlatána v tuzemských kinech za dva měsíce vidělo přes čtvrt milionu diváků a utržil přes 38 milionu korun.
Jako byste Picassovi říkali, co má kreslit. Herci kritizují nová pravidla pro Oscary
Hodně rozruchu vyvolala nová pravidla pro udělování Oscarů, která ve středu oznámila americká Akademie filmového umění a věd. Od roku 2024 budou mít šanci uspět jen filmy, které budou splňovat kritéria týkající se obsazení etnických nebo sexuálních menšin. Zatímco někteří umělci změny kvitují, jiní je ostře kritizují.
Šarlatán získal minulý měsíc cenu za nejlepší režii na Evropském filmovém festivalu konaném v srbském městě Palić. Mezinárodní porota ho ocenila mezi 12 soutěžními filmy. Šarlatán je spolu s Nabarveným ptáčetem Václava Marhoula mezi kandidáty na letošní Evropské filmové ceny, jejichž finálové nominace budou vyhlášeny 7. listopadu během filmového festivalu v Seville.
„Je tam taková existencionální otázka, co je naše síla, co je naše slabost a jestli dar je skutečně darem nebo zátěží,“ uvedla před časem k filmu v rozhovoru s ČTK Hollandová.
Režisérka a scenáristka Hollandová před třemi lety převzala titul doctor honoris causa Akademie múzických umění (AMU) v Praze. Přijetím čestného titulu se po letech symbolicky vrátila na AMU, jejíž Filmovou a televizní fakultu navštěvovala v době pražského jara a začínající normalizace. Absolvovala v roce 1971. Do povědomí českých diváků se výrazně zapsala třídílným dramatem Hořící keř o Janu Palachovi, ze kterého vznikl celovečerní film. V roce 2014 získal 11 Českých lvů včetně těch hlavních, tedy za nejlepší film, režii a scénář.
Tři Oscaři v historii
V loňském roce byl do boje na Oscara vyslán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který se probojoval mezi nejlepších deset filmů. Za téměř stoletou historii Oscarů se podařilo cenu za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších filmů získalo nominace: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později.
Podruhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.
