Zajímavá rostlinka, která, jak již sám název napovídá, bude velkým pomocníkem i při nachlazení. Pomůže nám bojovat s nachlazením přírodní cestou, uleví ucpanému nosu i dutinám. Rýmovník má ale i další možnosti. Účinně odpuzuje nechtěné šatní moly a obecně představuje velmi pěknou rostlinu, kterou můžeme pěstovat jako pokojovku i jako truhlíkovou květinu.
Rýmovník ve svých listech obsahuje silné esenciální silice, proto ve chvíli, kdy se hlásí nachlazení a trápí ucpaný nos, rozemneme v prstech několik lístků a inhalujeme jejich vůni. Voní po meduňce, mátě a kafru. V době nachlazení se doporučuje i rozemnutý lístek rýmovníku zabalit do kapesníku a nosit ho stále při sobě. Uvolňující se silice nám při přičichnutí pomohou uvolnit dutiny, kdykoliv budeme potřebovat. Samotná rostlina v místnosti zlepšuje vzduch a dokonce se zde i lépe dýchá.
Rýmovník navíc odpuzuje nepříjemný hmyz, jako jsou mouchy, komáři, mšice a dokonce i moli. Proti molům v potravinách můžeme nasušit a lístky a po rozemnutí je dát do prodyšného látkového pytlíčku. Umístíme mezi mouku nebo jiné potraviny, které moli rádi navštěvují. Silná vůně by je měla odradit. Sáček se sušeným rýmovníkem můžeme použít i k provonění prádla. K nejlepším druhům patří Plectranthus purpuratus, Plectranthus amboinicus neboli kubánské oregano či mexický eukaliptus, ze kterého můžeme připravit i zdravotní čaj proti nachlazení. Jeden až tři čerstvé lístky zalijeme vroucí vodou, po 3 minutách přecedíme a pijeme teplé.
Plectranthus purpuratus Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Nejlepší je dělat čaj rovnou do hrnečku a vždy si připravit čerstvou dávku. Rýmovníkový čaj pomáhá i při astmatu, žaludečních obtížích a vysokém krevním tlaku. Využijeme jej také na drobná poranění, jako jsou oděrky, štípance a popáleniny. Zklidňuje bolest a urychluje proces hojení. Rostlina kromě vonných silic obsahuje vitamin A a C. Rýmovník má své využití i v kuchyni, používá se jako bylinka do zeleninových salátů, při výrobě marinád, k dochucení masa, zejména zvěřiny.
Je čas uklidit vyletněné pokojovky zpět do bytu
Letní pobyt venku dělá s pokojovkami divy. Téměř všechny druhy rostlin, které pěstujeme doma v květináči, ocení pobyt ve venkovním prostředí. Některé byty, zejména ve městech, jsou navíc v létě tak přehřáté, že mnohé druhy usychají nebo odumírají úplně. Během letnění rostliny zesílí a ozdraví se. Zvýší se i jejich odolnost k atakům chorob a škůdců.
Pěstování rýmovníku jako pokojovky je snadné a dobře poroste i při minimální péči a zkušenostech. Jeho velkou výhodou je, že dobře toleruje podmínky městských bytů, a to i v zimním období, kdy většina pokojovek trpí. Rýmovník má rád slunná stanoviště, ideální je pěstování na východním nebo západním okně. Pozor na jižní expozici a úpal, listy jsou poměrně dužnaté a mohou se popálit. Rostlina dobře snáší i suchý vzduch a nemusíme ji rosit. Zaléváme normálně, pozor ale na přemáčení, které mu škodí.
Plectranthus amboinicus - kubánské oregano je i pěknou pokojovkou Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Rýmovník miluje letnění a pobyt venku mu přes léto velmi prospívá. Květináč s rýmovníkem můžeme umístit na stůl na terase nebo na balkoně. Nejlepší je východní dispozice, ale poradí si i s polostínem. Pokud rýmovník letníme, musíme ho včas uklidit domů. Nesnáší kombinaci vlhka a zimy, a pokud se ochladí a přijdou deště, může velice rychle uhynout. Rýmovník vytváří dlouhé výhony, které mají poléhavý charakter růstu. Pokud rostlinu umístíme na okraj parapetu nebo na malý stolek, budou výhony pěkně převisat dolů. Závěs může dosáhnout délky až přes 1 m.
Vřesoviště mohou být v zahradě působivým prvkem, pokud je správně pěstujeme
Vřesoviště představuje velmi působivý celek přírodního ražení, ve kterém se spolu prolínají rostliny, pro které je tento biotop typický. Jsou to samozřejmě vřesy a vřesovce. Ale doplňují je i jiné druhy. K těm nejtypičtějším pak patří traviny, další specifické drobné dřeviny a několik vyšších listnatých a jehličnatých druhů.
Výhony ale můžeme i vyvazovat k opoře vertikálního tvaru nebo je libovolně tvarovat. Aby rostlina působila stále pěkným a kompaktním dojmem, je potřeba pravidelně zaštipovat výhony a podpořit tak jejich rozvětvení a košatění. Odstřižené části rostliny můžeme kdykoli použít i na namnožení nových rostlin. Výhonky velice dobře koření i ve sklenici s vodou. Ve chvíli, kdy mladé kořínky trochu narostou, přesazujeme je do malých květináčků. Používáme buď hotový množárenský substrát nebo směs rašeliny a perlitu.
Snítky na přípravu čaje Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Čerstvě přesazené rostlinky je lepší pro zachování mikroklimatu a hlavně vysoké vlhkosti opatřit průhledným krytem. Výborný je domácí miniskleníček nebo přes květináčky jen přetáhneme mikrotenový sáček. Jakmile začnou narůstat a vyrážet novými výhony, můžeme je pěstovat již nezakryté. Malý rýmovník v pěkném květináči může být i dobrým a praktickým dárkem pro naše blízké. Dalším způsobem využití rýmovníku může být letní výsadba do truhlíku mezi ostatní balkonovky. Rýmovník vytváří dekorativní, hustě olistěné závěsy, které krásně zakryjí celý truhlík. Nejlépe se kombinuje s kvetoucími druhy, jako jsou např. muškáty nebo bidens.
Vzhledem k tomu, že jeho růst je velmi bujný, volíme mu za sousedy rostliny podobného charakteru růstu. Drobné, subtilní letničky vedle něj neobstojí, rýmovnik je rychle přeroste. Pozor také na množství rostlin v truhlíku. Menší množství je určitě lepší, na truhlík o délce 60 cm použijeme 3 rostliny (např. jeden rýmovník a dva převislé muškáty). Před příchodem zimy, můžeme truhlík zazimovat v bezmrazé, světlé místnosti, nebo rýmovník ostříhat a nechat si zakořenit nové rostliny. Přes zimu je můžeme pěstovat jako pokojovky, na jaře je vysadíme opět do truhlíku.