Vřesoviště mohou být v zahradě působivým prvkem, pokud je správně pěstujeme

Vřesoviště představuje velmi působivý celek přírodního ražení, ve kterém se spolu prolínají rostliny, pro které je tento biotop typický. Jsou to samozřejmě vřesy a vřesovce. Ale doplňují je i jiné druhy. K těm nejtypičtějším pak patří traviny, další specifické drobné dřeviny a několik vyšších listnatých a jehličnatých druhů.

Vřesoviště

Abychom vytvořili působivý celek, který bude pěkně fungovat, měli bychom se držet doporučených druhů. Celek bude přirozený, bude napodobovat přirozenou přírodní partii a rostlinám se bude dařit. Vřesoviště nejenže kombinuje konkrétní druhy, ale zároveň jim poskytuje optimální podmínky. Vřesovištní rostliny totiž mají i speciální nároky na stanoviště, kde se jiným druhům nemusí dařit.

Jaké podmínky vřesovištní rostliny potřebují?

Vřesovištní rostliny patří mezi tzv. kyselomilné rostliny. Půdní reakce tedy musí mít kyselé pH. Optimální půda by měla obsahovat rašelinu, která se postará o kyselost. Zároveň by ale měla být i dostatečně propustná. Proto by v ní měl být i obsah písku. Pokud se podíváme na vřesy jako takové, tak se jedná o rostliny, které si vystačí i s chudou půdou. To znamená, že v ní nemusí být velké množství živin. Rostlinám se zde nejen dobře daří, ale zároveň i bohatě kvetou. Pokud se inspirujeme přírodou a podíváme se na přirozené vřesovištní celky, získáme velmi dobrý obrázek, jak by přirozená vřesovištní partie měla vypadat. Jedná se zpravidla o rovnou plochu, kde se kombinují vřesy, traviny a z vyšších druhů to mohou být borovice a břízy. Velmi pěkným doplňkem jsou pak padlé kmeny dřevin a větší kameny jednotného charakteru.

Příprava vřesoviště

Pokud zakládáme vřesoviště, je třeba vybrat větší plochu, není to o výsadbě pěti rostlin. Vybranou plochu musíme dopředu dobře připravit. A příprava začíná půdou. Pokud má naše zahrada zcela odlišné podmínky, musí být příprava o to důkladnější. Nejlépe je vyhloubit půlmetrové lože, které pokryjeme 20cm vrstvou štěrkové drenáže. Nad i pod vrstvu štěrku můžeme položit geotextilii, která zabrání mísení drenážní vrstvy s podložím i se zeminou. Na štěrkovou vrstvu poté položíme vrstvu substrátu, kterou získáme smícháním stejného dílu říčního písku, rašeliny a kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy. Vlastní substrát můžeme vylepšit i rozloženou listovkou nebo hrabaným jehličím.

Levandule je bylinka nejenom krásná, ale i omamná

Pokud potřebujete rozšířit svou sbírku květin, koření a bylin, nezapomeňte na levanduli. Krásně kvete i v našich podmínkách a v domácnosti najde skutečně široké využití. Za svou oblibu vděčí levandule nejen modrofialovým květům, ale i své typické omamné vůni.

Na vrstvu poté můžeme položit větší kameny, které budou ve výsledném celku působit mnohem přirozeněji, když budou zapuštěné v terénu, než kdybychom je jenom položili na povrch. Poté co zakomponujeme kameny, můžeme rozprostřít zbytek substrátu. Je vhodné jej nechat dva týdny slehnout. Poté přistoupíme k výsadbě. Větší dřeviny umístíme nejdříve, poté do skupinek seskupíme vřesy, vřesovce a ostatní druhy. Můžeme si pěkně vyhrát se strukturou a barvami, protože celá řada vřesovištních rostlin má i zajímavé kultivary, barevné variace květů i listů. Na povrch není vhodné pokládat černou netkanou textilii. Pokud chceme omezit růst plevelů, můžeme zamulčovat kůrou. Ve chvíli, kdy vřesy vytvoří spojný porost, tak samy přirozeně brání růstu plevelů.

Druhy:

Do vřesoviště samozřejmě patří vřes obecný (Calluna vulgaris). Velmi podobným druhem jsou pak vřesovce (Erica). Oba druhy jsou kyselomilné a můžeme je pěstovat pohromadě. Jejich nároky na stanoviště se ale přece jen liší. Vřes preferuje spíše sušší půdu a typicky tvoří podrost vzdušného borovicového lesa. Vřesovcům naopak vyhovují polostinné lokality s vlhčí kyselou půdou s příměsí rašeliny. Vřesy proto vysazujeme na osluněnou část vřesoviště a vřesovce směřujeme spíše pod koruny stromů nebo tam, kde je více stínu. Z vyšších dřevin jsou ideální nízké druhy borovic, jako je borovice kleč (Pinus Mugo, Pinus uncinata) a borovice drobnokvětá (Pinus parviflora). Z travin se do vřesoviště velmi dobře hodí kostřava (Festuca).

Péče:

Vřesy a vřesovce jsou opravdu nenáročné na péči. Pokud jde o okopávání a pletí, tak téměř není potřeba. Vřesy velmi mělce koření a nemají v podstatě okopávání v lásce, protože jim může velmi snadno poškodit kořeny a celé rostliny pak mohou uschnout. Vřesy i vřesovce je ale dobré udržovat řezem, stačí jednou za 2–3 roky rostliny sestříhnout na polovinu výšky. Případně odstraníme suché části. Řez podporuje rašení nových výhonů a rostliny si také udržují pěkný kompaktní tvar. Řez můžeme provádět na jaře. Vřesy celkem dobře zvládají sucho, v teplejším sušším létě ale zálivku uvítají.

Tip:

Vřesovištní rostliny se také dobře hodí i jako sezonní dekorace do truhlíků a nádob. V době, kdy odkvetou letní balkónové rostliny, je nahradíme vřesovištními rostlinami doplněnými o drobnější traviny. I když v zimě zmrznou nebo uschnou, zůstanou pěkné až do jara.

Tagy: