Je čas uklidit vyletněné pokojovky zpět do bytu

Letní pobyt venku dělá s pokojovkami divy. Téměř všechny druhy rostlin, které pěstujeme doma v květináči, ocení pobyt ve venkovním prostředí. Některé byty, zejména ve městech, jsou navíc v létě tak přehřáté, že mnohé druhy usychají nebo odumírají úplně. Během letnění rostliny zesílí a ozdraví se. Zvýší se i jejich odolnost k atakům chorob a škůdců.

Některé rostliny jako například oblíbené orchideje letnění téměř vyžadují pro bohatou násadu květů v pozdějším období. Aby rostliny mohly všechny benefity, které jim letnění přináší, dobře využít, musí i jeho ukončení být správné. Květiny, které strávily několik měsíců venku, nemůžeme jen tak přinést do vytopeného interiéru a čekat že zůstanou stále krásné. Pro rostliny je takový náhlý přechod doslova šokem a reakcí na něj je nejčastěji shození listů a zhoršení kondice.

O něco hůře se zpátky na byt adaptují rostliny, které byly letněny přímo na zahradě, kde mívají obvykle vlhčí mikroklima a jsou zvyklé na deště a větší intenzitu slunečního světla.

Rostliny, které byly na sušším a chráněném místě, jako je terasa nebo balkon, to mají s návratem snazší. Návrat do bytu začneme provádět v čas, a ne ve chvíli, kdy již přichází první mrazy. Na celý proces potřebujeme týden až 14 dnů. Začneme tím, že nejprve všechny rostliny přeneseme na jedno místo u domu, mělo by být co nejvíc chráněné a slunečné. V noci, kdy již teplota může hodně poklesnout, musíme všechny květiny přikrýt, nejlépe dvojmo bílou netkanou textilií.

Někdy je lepší na noc rostliny přemístit například na chodbu v domě. Minimálně po týdnu můžeme květiny definitivně přenést do bytu, zde by měl ale opět nastat alespoň týden, kdy je necháme v chladnějším ale velmi světlém prostoru, může to být opět chodba, chladnější pokoj, ložnice… Zálivka není tak vydatná jako v létě ale lstem okrasné druhy musíme i když v omezenější míře zalévat po celou zimu. Posledním stadiem je umístění na finální stanoviště. Vždy bychom se ale měly vyvarovat silnému žáru topných těles a průvanu. Protože v zimě je den krátký a světla je málo, měly by v tomto období mít pokojovky stanoviště tam, kde je svitu maximum.

Naše terasy a balkony přes léto zdobí i další rostliny, jako jsou letničky, jednoletě pěstované trvalky a tzv. kbelíkové rostliny. Jaký j mezi nimi rozdíl?

Letničky, jako je třeba šrucha a nevěstin závoj, žijí pouze jeden rok. Jejich vegetační cyklus je rychlí a za jedno období stihnou vyklíčit, narůst, vykvést a vytvořit semena. Poté odumírají. Snaha o jejich přezimování je tedy zbytečná. Jednoletě pěstované trvalky zahrnují většinu květin, které zdobí naše okna v truhlíku. Jsou jimi petúnie, muškáty, surfinie, fuchsie. Mají předpoklad pro dlouhý život, protože ve své domovině jsou trvalkami. Pocházejí z míst s teplejším klimatem, kde nehrozí zimní mráz, u nás je ale mráz zahubí a proto se milně řadí mezi letničky. Pokud jim poskytneme bezmrazé útočiště, můžeme se z nich radovat po mnoho let.

Kbelíkové rostliny mají zcela stejnou charakteristiku jako předchozí skupina, jsou jenom větší a nejčastěji se pěstují ve velkých květináčích. K těmto druhům řadíme oleandry, citrusy, granátová jablka, olověnec, lantana a bouganvilea. Vzhledem k tomu, že tyto rostliny představují pěkné solitéry, které s přibývajícím věkem získávají na kráse, vyplatí se mít pro ně připravené zimoviště. Dalším důvodem je i jejich vyšší pořizovací cena.

Ani jednoletě pěstované trvalky ani velké nádobové rostliny nemůžeme přenést do bytu. Běžná pokojová teplota v kombinaci s nedostatkem světla suchým vzduchem by je zahubila. Ideální zimování je např. na zaskleném balkonu či v chladné zimní zahradě. Při teplotě kolem. Pro citrusy a subtropické druhy je ideální teplota kolem 10–15 °C.

Muškáty a truhlíkové květiny přezimují v chladnějších a světlých prostorách s teplotou kolem 5–10 °C. Pokud je teplota vyšší, začnou intenzivně růst, ale zimní výhony jsou slabé a většinou provázené opadem listů Tento stav rostliny jen oslabuje.

Nesmíme zapomenout ani na skupinu kaktusů a sukulentů, pro které je zimní období velmi důležité. Aby krásně kvetly a nedocházelo k deformacím jejich těl, potřebují přes zimu světlo a teploty kolem 5–10 °C.

Tagy: