Žalář na šest měsíců za krádež stromku. Češi se vánoční zlodějiny drží už od 19. století
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vězení za ukradený stromek? Dříve běžný rozsudek.
Pětina současných Čechů už stromek někdy ukradla.
Zloději stromků pronikli i do české literatury.
Ve městech se stromky kradou i na tržištích.
Dříve kriminál, dnes jen pokuta. Když hajný v prosinci 1936 přistihl při krádeži vánočního stromku jistého Jana Pchálka, soudce ho v lednu následujícího roku poslal na pět týdnů do vězení. A v roce 1883 byl stejný čin potrestán uvězněním rovnou na šest měsíců. Krade se ovšem i ve 20. letech 21. století, nelegální uříznutí stromku v lese přiznává pětina Čechů. Mediální archivy z posledních 20 let přitom neuvádějí jediný případ, kdy by soudy zloděje stromků poslaly do vězení s nepodmíněnými tresty.
„Tyto dny konalo se přelíčení pro zločin krádeže u zdejšího c. k. krajského soudu, obžalovaný uznán vinným a odsouzen k šestiměsíčnímu žaláři,“ uvedl v roce 1883 týdeník Tábor, nezávislý list politický pro jižní Čechy. Z dnešního pohledu hodně přísný trest za předvánoční zlodějinu, která začala následovně: „V zimě spáchána krádež stromků v městské lesní školce a bedlivému rychlému pátrání městského lesního kontrolora pana Hlaváčka podařilo se zloděje brzy zjistiti. Byl to jistý domkář z blízké obce Celkovic a stromky u něho nalezené poznány jako stromky z této krádeže pocházející.“
ČTĚTE TAKÉ: Vyberte nejkrásnější vánoční strom Česka. Oblíbená anketa CNN Prima NEWS je zpět
A protože se polapený zloděj pustil do hádky s přivolaným obecním strážníkem, soudce při vynesení rozsudku zohlednil i agresivitu pachatele: „Mimo to přidány mu ještě dva dny vazby za to, že obecnímu strážníku celkovickému spílal.“
Čtěte také
Chycen na místě, vězení 5 týdnů
České, moravské i slezské věznice by mohly vyprávět. Kvůli ukradeným vánočním stromkům už hostily nejednoho pachatele lesního pychu, jak se dříve říkávalo krádežím dřevin v lesních porostech. Toto je doslovný přepis černé kroniky v Moravském deníku z ledna roku 1937:
„5 týdnů žaláře za krádež stromků. Jan Pchálek, 23letý dělník ze Vřesiny na Hlučínsku byl 21. prosince minulého roku přistižen v lese hajným při krádeži vánočních stromků. Ve středu 20. ledna 1937 odpovídal se za svůj čin před senátem krajského soudu v Opavě, který Pchálka odsoudil na 5 týdnů žaláře nepodmínečně.“
Krádež vánočního stromku z prosince 1936, už v lednu 1937 zloděj musel na 5 týdnů do vězení. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Každý třetí má známého, který krade stromky
Mediální archivy z posledních dvaceti let přitom neuvádějí jediný případ, kdy by zloděj stromků skončil s nepodmíněným trestem ve vězení. Unikátní průzkum Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v České republice (SVOL) z roku 2021 přitom přinesl dosti smutná zjištění o české povaze. „Pětina Čechů si někdy uřízla vánoční stromek v cizím lese a každý třetí má známého, který to dělá pravidelně. Podle pěti procent dotázaných jde dokonce o zcela normální způsob, jak si vánoční stromek pořídit,“ píše Asociace soukromého zemědělství ČR, která průzkum zveřejnila.
Jeho výsledky tehdy komentoval předseda SVOL Jiří Svoboda: „Čechům bohužel stále nedochází, že každý les někomu patří.“ Podle lesního zákona sice za krádež stromku hrozí pokuta až 15 tisíc korun, drtivé většině pachatelů lesních pychů se ale před Vánocemi podaří krást beze svědků, což potvrdila i uvedená anketa.
Počátky tradice vánočních stromků v Česku
Vánoční stromky se kradou už od doby, co se tradice zdobení jehličnanů přesunula z německých zemí také do tuzemských domácností. První stromek v Čechách se měl objevit v bytě ředitele pražského Stavovského divadla v roce 1812, ale ještě o 30 let později byl stromek výsadou spíše zámožnějších rodin. Do bytů činžovních domů a do vesnických stavení tradice naplno pronikla až poslední dvě dekády 19. století. „Stromeček mívali jsme jen malý a chudě vyzdobený, ale měl jsem z něho vždy větší radost než děti, které měly stromy až do stropu,“ vzpomínal na nejútlejší dětství malíř Josef Lada (1887–1957).
Skandální odhalení na Hané
Těžko dnes říct, z jakých všech zdrojů čerpal v roce 1929 deník národněsociální strany České slovo. Následující informace o rozsáhlém byznysu s kradenými vánočními stromky v Prostějově jsou však unikátní už tím, že noviny jmenovitě představily zloděje i kupce kradeného zboží:
„Kradené vánoční stromky, které zářily na Štědrý večer v bytech několika domácností v Prostějově, měly také mnohde svoji zajímavou historii, jakým způsobem byly opatřeny. Tak dělník J. Urbášek z Dětkovic odcizil v městském lese několik stromků, které odnesl do Prostějova a zde jistému krejčímu prodal. Krejčí Karel Dosoudil poslal zase své dva učně J. Jurníčka a A. Musila do obecního lesa v Soběsukách a tito tam pro něho odcizili vánoční stromek, který si pak doma pan mistr okrášlil. Jedinečný původ vánočního stromku měl ten, který zářil v domácnosti malorolníka Fr. Geschwindra v Olšanech. Byl koupen od čeledína J. Suchého z Lišně, který stromek usekl v obecním sadě v Olšanech a způsobil tak obci škodu 200 korun a stromek Geschwindrovi prodal za 5 Kč.“
Češi kradou v lesích vánoční stromky již od 19. století, kdy se zdobení smrků či jedlí prosadilo i v českých zemích. I Ježíšek nebo Santa Claus přece ten stromek také museli někde splašit… Zdroj: archiv Ivana Motýla
Zpráva z Českého slova o hromadném lesním pychu z roku 1929 v okolí Prostějova tedy výmluvně doplňuje průzkum vlastníků lesů z počátku této dekády. A je v tom zřejmě i něco hluboce zakořeněného, mnozí Češi si prostě potřebovali a stále potřebují vánoční stromek ukrást přímo v lůně přírody. A často tak činí s podobnou lehkostí, jako by vyrazili na sběr hub. Dříve se mohli bát kriminálu, nyní jim ale pětitýdenní vězení za odcizený vánoční stromek určitě nehrozí.
Stromky se ale nekradou jen v lesích, zloděje zajímají i tržiště ve městech. Policejní mluvčí Petr Vala například oznámil, že z prodejního místa u místního aquaparku zmizelo v noci z 8. na 9. prosince 2025 hned 15 vánočních stromků, převážně jedliček. Pachatel je neznámý, i když policie věří, že ho s pomocí pozorných občanů ještě může chytit: „Ačkoli se pachateli podařilo z místa s kuriózní kořistí zmizet, veřejnost může policii výrazně pomoci.“
Čtěte také
Důkaz z literatury, krádež jako běžná věc
O lesním pychu čili o krádežích stromků se lze leccos dozvědět i z české beletrie. Třeba spisovatel František Šimanovský ve svých Obrázcích ze Slovácka z roku 1907 barvitě vylíčil, jak venkovský učitel dostal zajímavou nabídku od místního opilce:
„,Idu se zeptat, nebudú potřebovat stromek na svátky? Že bych im ho donésl.‘
,Můžete, řekl učitel a již zavíral Jankovi před nosem.‘
,Ná tož bych potřeboval aspoň na osminku gořalky — vijú, na guráž — a hned půjdu do lesa. Hajný sú včil doma.‘
Dostal šestku (šesták) a šel na gořalku. Z hospody zamířil k lesu. Kučnicu (sekeru) měl ukrytu pod svým podivuhodným pláštěm. Za půl hodiny dovlekl panu učitelovi mladý smrček, čerstvě uťatý. Dýchal jako čtyři.
,Panečku, ten mě prohnal! Jen tak že jsem mu ufoukl. Potvora hajný!‘ stěžoval si Janek. Dostal ještě jednu šestku a šel zas do hospody. To je tedy původ vánočního stromku: chlap ukradl ho v lese a peníze za ukradený stromek získané propil v kořalce. Poesie, dojemná poesie!“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Exkluzivní záběry. Podezřelý z únosu chlapce na Zlínsku zpět na místě činu, přivezla ho policie
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
