Dva proti: Ústavní soudci Wintr a Řepková odmítli vyslat Pavla do Ankary. Podívejte se, proč
S předběžným opatřením Ústavního soudu (ÚS), které vládě ukládá zařadit do delegace na summit NATO prezidenta, nesouhlasili soudce Jan Wintr a soudkyně Dita Řepková. Ve svém disentním stanovisku uvedli, že by ÚS měl být ve věci mnohem zdrženlivější a jeho středeční rozhodnutí považují za „zásah do probíhajících politických dějů“. Dvojice také nepovažuje za nesporný argument, že podobné zahraniční výjezdy prezidenta jsou ustálenou zvyklostí. Ústavní právník Jan Kysela následně na sítích uvedl, že zmínění soudci nemají důvod „mstít se prezidentovi“, který je sám jmenoval.
Odlišné stanovisko vyjádřili Wintr a Řepková v rámci oficiálního prohlášení ÚS. Podle nich nejsou pro uložení předběžného opatření splněny dvě podmínky – potřeba „zatímně upravit poměry účastníků“ nebo obava, že dojde k „ohrožení výkonu soudního rozhodnutí“.
K TÉMATU: Macinka vyřídí akreditaci pro prezidenta, potvrdil Babiš. Pavel pojede i s doprovodem
Jsou také toho názoru, že k tomuto kroku ve sporech o mantinely vymezující kompetence politiků by měl ÚS přistupovat jen výjimečně. „Zdrženlivost ÚS při nařizování předběžného opatření v nyní projednávané věci by měla být ještě větší, protože jde o zásah ÚS do probíhajících politických dějů, aniž je zatím najisto postaveno, jak bude Ústavním soudem vyložena kompetence prezidenta republiky zastupovat stát navenek podle čl. 63 odst. 1 písm. a) Ústavy,“ míní Wintr a Řepková.
Čtěte také
Kolem tohoto článku se točí celý spor a doslova zní: „Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek.“ Nařídit změnu složení delegace mířící na summit NATO, není podle dvojice nezbytně nutné. Pokud by soud nestihl ve věci rozhodnout do konání summitu a Pavel by do Ankary nevyrazil, nebyl by prezident ve své kompetenci zastupovat stát navenek závažně omezen, míní tito ústavní soudci.
Wintr a Řepková: Pro předběžné opatření nejsou dostatečné důvody
Vyzdvihují také podstatu sporu, kterým se nyní ÚS zabývá, nad aktuální neshody konkrétních osob v daných funkcích. Proto tvrdí, že i případný pozdější verdikt, který by dal za pravdu hlavě státu, by „nemařil účel sporu“. Wintr a Řepková rovněž uvádějí, že odmítnutím vyhovět předběžnému opatření by nedošlo k ohrožení „výkonu budoucího rozhodnutí ÚS“ – tedy očekávaného věcného rozhodnutí, které definitivně vymezí kompetence prezidenta a vlády. Jestliže by se soud přiklonil na Pavlovu stranu, současný prezident by sice přišel o červencový summit NATO v Ankaře, ale on i jeho nástupci by stále měli „zaručenou možnost“ účastnit se v budoucnu podobných akcí.
Dvojice rovněž nepovažuje dosavadní tradici, že prezident v minulosti jezdil na summity NATO, za neprůstřelný argument. „V budoucnu takový postup může vést k velmi nezdrženlivému nařizování předběžných opatření. To, že je určitý postup dosavadní (dle názoru většiny i ustálenou a dlouhodobou) praxí, ještě neznamená, že jsou naplněny podmínky pro nařízení předběžného opatření, které tuto praxi pro konkrétní případ ochrání a zachová,“ zhodnotili.
Čtěte také
Postoj Wintra a Řepkové lze shrnout tak, že pro středeční předběžné opatření vydané ÚS nepanují dostatečně silné důvody. Předseda ÚS Josef Baxa ve středu uvedl, že předběžné opatření nijak nepředjímá konečné rozhodnutí ve věci, které lze očekávat až po prázdninách.
Kysela: Nejde o nevděk
S předběžným opatřením, které vládě ukládá akreditovat prezidenta do delegace, seznámil veřejnost soudce zpravodaj Pavel Šámal. „Prezident požádal, abychom rozhodli o předběžném opatření. Summit v Ankaře je již velmi blízko. Návrh jsme shledali důvodným,“ oznámil Šámal a pak vysvětloval důvody. „Všichni prezidenti se po roce 1989 a vstupu ČR do NATO účastnili těchto summitů. Vycházíme tedy z toho, že je dána zavedená praxe a že má důležitý rozměr. Z tohoto hlediska je za současné situace, kdy jsou dány časové limity, nutné praxi zachovat,“ poznamenal zpravodaj.
Čtěte také
Ihned po vyhlášení předběžného opatření se ve veřejném prostoru objevila nejen ostrá kritika ÚS od koaličních Motoristů a SPD, ale také přímá obvinění, že ústavní soudci mohou jednat z podjatosti. Týkalo se to jak těch, kteří byli pro vydání předběžného opatření, tak zmíněné dvojice, jež přišla s disentním stanoviskem. Proti podobným spekulacím vystoupil ústavní právník a vysokoškolský pedagog Kysela.
Zmínil, že soudce zpravodaj Šámal byl jmenován ještě Pavlovým předchůdcem Milošem Zemanem. „Vzhledem k věku se asi nechce zavděčit současnému prezidentovi, aby jej – v případě volebního vítězství v roce 2028 – znovu jmenoval soudcem,“ uvedl na sítích. Pavlu Šámalovi je 72 let.
Kysela naopak zdůraznil „původ“ disentujících soudců – Wintra s Řepkovou, které jmenoval Pavel. „Nejspíše nemají důvod se mu za něco pomstít. Snad by to mohl být dílčí argument ve vysvětlení, že Ústavní soud nerozhoduje na základě vděku či nevděku,“ dodal odborník na ústavní právo.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Emoce ve Sněmovně kvůli Pavlovi. Lidovec se radoval z verdiktu soudu. Přišly ostré reakce z ANO
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
