Jan Kysela

Prezidentovo veto zákona o platech politiků, soudců a státních zástupců je dobrou zprávou právě pro soudce a státní zástupce. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš. Podle něj si vláda měla zajistit, aby veto od Petra Pavla nepřišlo.

Mají mít sexuální predátoři a pachatelé závažných trestných činů doživotní zákaz práce s dětmi? Otázka, na kterou aktuálně hledá odpověď jak ministerstvo spravedlnosti, tak i poslanci. Ti chtějí ještě do konce tohoto volebního období schválit tzv. dětský certifikát, který by znemožňoval sexuálním predátorům práci s dětmi. Otázkou zůstává, na jak dlouho. Redakce CNN Prima NEWS s tímto dotazem oslovila sexuologa, právníky i odborníky na ústavní i trestní právo.

Blíží se Česko konečně k tomu, že vznikne evidence sexuálních predátorů a pachatelé, kteří spáchali závažný trestný čin nejen na dětech, dostanou celoživotní zákaz práce s dětmi? Zatím to tak nevypadá, podle úředníků z ministerstva spravedlnosti by si trestaný mohl třeba už po třech letech požádat o výmaz z evidence a nikdo už poté nezjistí, že někdy zneužil dítě. Poslanci ANO, STAN i Pirátů proti návrhu ostře bojují a chtějí, aby pachatelé zůstali v evidenci na doživotí. Co přesně v návrhu ministerstva stojí?

Ochrana dětí před sexuálními predátory se v koalici zadrhla. Byť všichni aktéři souhlasí s tím, aby vznikl tzv. dětský certifikát, kterým se bude muset prokázat každý, kdo s dětmi chce pracovat, už se neshodnou na tom, jak dlouho do minulosti by se měly trestné činy spáchané na dětech do nového registru zapisovat. Část koalice i hnutí ANO jednoznačně trvá na tom, aby byly zapsány příslušné trestné činy i desítky let zpětně. Trochu zpátky se drží ODS, kdy ministr spravedlnosti Pavel Blažek varuje před omyly, stigmatizací a možnou neústavností.

Měla to být vzorová ukázka transparentnosti. Nakonec se ale z výběru nových ústavních soudců stal obří přešlap, který zanechal kaňku na prezidentské kanceláři, panelu vybraných expertů i Senátu. A k transparentnímu výběrovému procesu stejně nedošlo, myslí si analytik webu Česká justice Petr Dimun. Navíc to kauzou, nyní již bývalého, kandidáta Roberta Fremra neskončilo. Otazníky létají i nad novým předsedou Ústavního soudu Josefem Baxou. „On nebo Kancelář prezidenta republiky by měli požádat archiváře o rešerši, aby zahnali pochybnosti. Je potřeba to vyřešit okamžitě, rychle a hned,“ má jasno Dimun.

Prezidentův konzultační panel určený pro výběr kandidátů na ústavní soudce nabídl hlavě státu Petru Pavlovi rezignaci kvůli tomu, že doporučil na funkci ústavního soudce Roberta Fremra. Prezident rezignaci zatím nepřijal, řekla Českému rozhlasu Plus členka panelu a soudkyně Ivana Janů. Podle ní členové panelu při doporučení místopředsedy pražského vrchního soudu Fremra nevěděli o kauze Olšanské hřbitovy, za kterou je kritizovaný.

Senát nakonec vyhověl přání prezidenta Petra Pavla a odsouhlasil všechny tři kandidáty na ústavní soudce, které navrhl. Novými soudci se stanou někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Senátní ústavně-právní výbor přitom již dříve odmítl, aby se ústavními soudci stali Baxa a Zemanová a podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra.

Zatímco vláda Petra Fialy (ODS) horlivě diskutuje o tom, která úsporná opatření zavede, opoziční hnutí ANO a SPD se pomalu připravují na další kolo obstrukcí v Poslanecké sněmovně. Pakliže se strany nedomluví, budeme svědky dalšího bouřlivého jednání, míní oslovení politologové a právníci. Téměř každý škrt či zdražení se totiž neobejdou bez novely zákona, což dává opozici munici pro sérii obstrukcí. Nejtřaskavější diskuze se ale pravděpodobně odehraje při projednávání důchodové reformy, která nevyhnutelně přijde.

Pokud prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) neuspěje v prezidentské volbě, v cestě mu bude stát nová překážka, aby se případně mohl znovu stát premiérem. Vláda Petra Fialy (ODS) chce totiž prosadit změnu lustračního zákona tak, aby ministři opět museli prokazovat, že nespolupracovali s komunistickou tajnou službou. Ústavní právník Jan Kysela však nevidí po více než třech dekádách po revoluci důvod se k tomu znovu vracet, o dočasnosti takového ustanovení dříve hovořil také Ústavní soud.

„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ S takovými slovy zaútočil expremiér Andrej Babiš (ANO) na svého prezidentského protikandidáta Petra Pavla. Bývalý premiér tím odkazoval na to, že Pavel dříve působil jako vysoký představitel české armády i NATO. Za kontroverzní předvolební billboard okamžitě schytal kritiku nejen od svých odpůrců, ale také ústavních právníků. Například podle Jana Kysely prezident ani nedisponuje legislativními možnostmi, jak „zatáhnout Česko do války“.

Prezidentské volby by mohly být podle některých politiků v ohrožení. Pokud totiž Nejvyšší správní soud vyhoví některé ze stížností na špatný přepočet podpisů a k volbě připustí dalšího kandidáta, lze se obrátit na Ústavní soud a ten může zpochybnit samotnou volbu. Ve vysílání CNN Prima NEWS tyto obavy vyslovil bývalý ministr zahraničí či vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a sdílel je i expremiér Jiří Paroubek. Podle ústavních právníků je tento scénář nepravděpodobný. Za jistých okolností by však komplikace nastat mohly.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) plánuje, že se po volbách sejde se svými podřízenými a projednají možné změny v zákoně o prezidentské volbě. Důvodem je, že podpisy některých kandidátů vzbuzují otázky, které musí řešit Nejvyšší správní soud. Ministerstvo vnitra by tak po zpřesnění podmínek mohlo lépe vyhodnocovat, kdo opravdu řádně všechny podmínky splnil. To se týká například kandidátky Denisy Rohanové, která se opírá o podpisy zákonodárců, které sehnala ještě v době, kdy volby vůbec nebyly vyhlášeny. Nad touto možností se ve vysílání CNN Prima NEWS podivovali i politolog Lukáš Jelínek a ústavní právník Jan Kysela.