Jan Kysela

Měla to být vzorová ukázka transparentnosti. Nakonec se ale z výběru nových ústavních soudců stal obří přešlap, který zanechal kaňku na prezidentské kanceláři, panelu vybraných expertů i Senátu. A k transparentnímu výběrovému procesu stejně nedošlo, myslí si analytik webu Česká justice Petr Dimun. Navíc to kauzou, nyní již bývalého, kandidáta Roberta Fremra neskončilo. Otazníky létají i nad novým předsedou Ústavního soudu Josefem Baxou. „On nebo Kancelář prezidenta republiky by měli požádat archiváře o rešerši, aby zahnali pochybnosti. Je potřeba to vyřešit okamžitě, rychle a hned,“ má jasno Dimun.

Prezidentův konzultační panel určený pro výběr kandidátů na ústavní soudce nabídl hlavě státu Petru Pavlovi rezignaci kvůli tomu, že doporučil na funkci ústavního soudce Roberta Fremra. Prezident rezignaci zatím nepřijal, řekla Českému rozhlasu Plus členka panelu a soudkyně Ivana Janů. Podle ní členové panelu při doporučení místopředsedy pražského vrchního soudu Fremra nevěděli o kauze Olšanské hřbitovy, za kterou je kritizovaný.

Senát nakonec vyhověl přání prezidenta Petra Pavla a odsouhlasil všechny tři kandidáty na ústavní soudce, které navrhl. Novými soudci se stanou někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Senátní ústavně-právní výbor přitom již dříve odmítl, aby se ústavními soudci stali Baxa a Zemanová a podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra.

Zatímco vláda Petra Fialy (ODS) horlivě diskutuje o tom, která úsporná opatření zavede, opoziční hnutí ANO a SPD se pomalu připravují na další kolo obstrukcí v Poslanecké sněmovně. Pakliže se strany nedomluví, budeme svědky dalšího bouřlivého jednání, míní oslovení politologové a právníci. Téměř každý škrt či zdražení se totiž neobejdou bez novely zákona, což dává opozici munici pro sérii obstrukcí. Nejtřaskavější diskuze se ale pravděpodobně odehraje při projednávání důchodové reformy, která nevyhnutelně přijde.

Pokud prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) neuspěje v prezidentské volbě, v cestě mu bude stát nová překážka, aby se případně mohl znovu stát premiérem. Vláda Petra Fialy (ODS) chce totiž prosadit změnu lustračního zákona tak, aby ministři opět museli prokazovat, že nespolupracovali s komunistickou tajnou službou. Ústavní právník Jan Kysela však nevidí po více než třech dekádách po revoluci důvod se k tomu znovu vracet, o dočasnosti takového ustanovení dříve hovořil také Ústavní soud.

„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ S takovými slovy zaútočil expremiér Andrej Babiš (ANO) na svého prezidentského protikandidáta Petra Pavla. Bývalý premiér tím odkazoval na to, že Pavel dříve působil jako vysoký představitel české armády i NATO. Za kontroverzní předvolební billboard okamžitě schytal kritiku nejen od svých odpůrců, ale také ústavních právníků. Například podle Jana Kysely prezident ani nedisponuje legislativními možnostmi, jak „zatáhnout Česko do války“.

Prezidentské volby by mohly být podle některých politiků v ohrožení. Pokud totiž Nejvyšší správní soud vyhoví některé ze stížností na špatný přepočet podpisů a k volbě připustí dalšího kandidáta, lze se obrátit na Ústavní soud a ten může zpochybnit samotnou volbu. Ve vysílání CNN Prima NEWS tyto obavy vyslovil bývalý ministr zahraničí či vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a sdílel je i expremiér Jiří Paroubek. Podle ústavních právníků je tento scénář nepravděpodobný. Za jistých okolností by však komplikace nastat mohly.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) plánuje, že se po volbách sejde se svými podřízenými a projednají možné změny v zákoně o prezidentské volbě. Důvodem je, že podpisy některých kandidátů vzbuzují otázky, které musí řešit Nejvyšší správní soud. Ministerstvo vnitra by tak po zpřesnění podmínek mohlo lépe vyhodnocovat, kdo opravdu řádně všechny podmínky splnil. To se týká například kandidátky Denisy Rohanové, která se opírá o podpisy zákonodárců, které sehnala ještě v době, kdy volby vůbec nebyly vyhlášeny. Nad touto možností se ve vysílání CNN Prima NEWS podivovali i politolog Lukáš Jelínek a ústavní právník Jan Kysela.

Přímá volba kandidáty na prezidenta svádí k nejrůznějším slibům. Na opravdovou změnu si však musejí nechat zajít chuť. Pravomoci prezidenta jsou totiž značně omezené. Ústavní právník Jan Kysela pro CNN Prima NEWS řekl, že se tím mimo jiné ukazuje nevýhoda přímé volby v české parlamentní demokracii. Kandidáti tak mohou pouze apelovat na morální zásady nebo se stylizovat do role krizových manažerů. Programy některých z nich tomu však moc neodpovídají.

Hlavní líčení v kauze dotací na farmu Čapí hnízdo bude pokračovat 19. prosince čtením výsledků znaleckých posudků. Mezi odbornou veřejností se očekává, že během ledna by mohl být vynesen rozsudek. Podle advokáta Tomáše Sokola by tomu ale mohl zabránit Miloš Zeman udělením abolice. Tou by bylo trestní stíhání šéfa hnutí ANO a prezidentského kandidáta Andreje Babiše zastaveno.

Česku hrozí „lockdown pro neočkované“ podobně jako v Rakousku. Ústavní právníci se shodli na tom, že ke zpřísnění proticovidových opatření zavedením takzvaného rakouského modelu by bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo přinejmenším stav nebezpečí. Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze. Cílem dalších opatření je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvýšení proočkovanosti populace.

Pokud by se Poslanecká sněmovna a Senát usnesly na aktivaci článku 66, neboť by prezident republiky nebyl schopen vykonávat svůj úřad, pravomoci přejdou na předsedu Poslanecké Sněmovny a předsedu vlády. Premiér by pak mimo jiné mohl i odvolat hradního kancléře Vratislava Mynáře. CNN Prima NEWS to potvrdili ústavní právníci Jan Kysela a Jan Wintr.