reklama

Zbraně amerických policistů: Co všechno mohou strážci zákona použít?

Americká policie
Foto: Profimedia

Američtí policisté mají velké pravomoce a jsou vedeni k tomu, aby se nebáli použít zbraň. Jakou výzbroj mají američtí strážci zákona k dispozici?

reklama

Glock 22 – nejoblíbenější osobní zbraň

Pokud v USA vytáhne policista při akci pistoli, s největší pravděpodobností to bude Glock 22. Tato osobní zbraň je oblíbená mezi příslušníky ozbrojených složek mnoha států světa. Česká republika mezi ně nepatří, tuzemští policisté používají pistole CZ model 75 D Compact, ráže 9x19.

Výhodou glocků je vysoká spolehlivost a možnost využít střelivo ráže 9mm i 0,40 palce. Oproti předchozímu modelu Glock 19, je „dvaadvacítka“ o něco větší i těžší, což zbraň znevýhodňuje, pokud jde o skryté nošení. Tento problém ale policista ve službě nemá. Standardní kapacita zásobníku je 15 nábojů, váha zbraně s plně nabitým zásobníkem je 975 gramů. Jedná se o poloautomatickou zbraň kompaktního tvaru. Je to právě kapacita zásobníku, spolehlivost (nezasekne se) a přesnost, co dává policistům jistotu v době, kdy se i obyčejná kontrola rychle jedoucího auta může změnit na smrtící přestřelku.

Druhou nejoblíbenější zbraní je Smith & Wesson M&P 9. „Pokud jde o přesnost, je M&P absolutní hvězdou,“ tvrdí seržant v policejním okrsku arizonského Scottsdale A.J. George. Při střelbě z celého zásobníku udělal v terči jednu velkou otrhanou díru (tedy malý rozptyl zásahů).

„Rád bych si myslel, že tyto výsledky byly, alespoň zčásti, způsobeny neuvěřitelnými střeleckými schopnostmi člověka, který stiskl spoušť, ale největší zásluhu připisuji ergonomii a spoušti společnosti Smith & Wesson. Tato zbraň se stane prodlouženou rukou a zásah s ní je hračkou,“ uvádí na serveru policemag.com. Velkou výhodou této zbraně je možnost umístit na ni celou řadu příslušenství,l jako laserová mířidla či baterky. I u této zbraně je standardní kapacita zásobníku 15 nábojů.

Colt není jen revolver

Když se řekne „kolt“, leckomu vytanou na mysli okamžitě souboje na Divokém západě. Přestřelky s použitím víceranných bubínkových palných zbraní se staly populární zejména díky filmovým westernům. Jenže firma Colt zásobuje dodnes americké ozbrojené síly. Jejich poloautomatická puška AR-15 stojí na obou stranách hranice zločinu. Je oblíbenou zbraní amerických masových vrahů mimo jiné proto, že je zařazena mezi sportovní zbraně a dá se snadno koupit. Zároveň je ale i stabilní položkou ve výzbroji policejních sil.

Zbraň byla původně navržena pro americkou armádu jako náhrada za těžší a hůře ovladatelnou M14. Během války ve Vietnamu měla být odpovědí na skvělou sovětskou AK-47. Zkratka AR v názvu odkazuje na firmu Armalite, která zbraň vyvíjela, ale po problémech prodala licenci společnosti Colt. Standardní zásobník má kapacitu 30 nábojů. Zbraní AR-15 byl 18. ledna 2016 v hotelu La Quinta Inn & Suites v americkém městě Mesa v Arizoně zastřelen šestadvacetiletý Daniel Leetin Shaver. Střelcem byl policista Philip Mitchell Brailsford.

Granáty

Mohutné demonstrace, které se vzedmuly poté, co policisté zabili několik civilistů, měly za následek masivní nasazení bezpečnostních sil v ulicích. K udržení pořádku jim pomáhaly zbraně, které nemají zabíjet. Žádný z policistů si nedovolí hodit do davu demonstrantů ostrý střepinový granát (v tomto případě se jedná o armádní a nikoliv policejní zbraň). To ale neznamená, že by granáty ve výzbroji amerických policistů chyběly.

Zábleskové výbušky hozené mezi demonstranty mají způsobit dezorientaci, která umožní policejním složkám efektivní postup a zatýkání (policisté, a zejména zvláštní jednotky SWAT, jsou na tyto situace cvičeni). M84 je v současné době často používaný omračovací granát („flashbang“) ozbrojených sil USA a týmů SWAT po celých Spojených státech. Tělo granátu z perforované oceli v sobě ukrývá pyrotechnickou náplň na bázi hořčíku, která je umístěna uvnitř tenkého hliníkového pouzdra. Výsledkem je podzvuková exploze (deflagrace) a silný záblesk. Šokové granáty vydají ohlušující třesk o síle až 175 decibelů, který každého, kdo stojí v blízkosti, zmate.

Business Insider napsal, že používání zábleskových granátů při demonstracích na jaře 2020 bylo až příliš časté. Natasha Bertrandová je v článku označila jako „údajně nesmrtící“ a napsala, že „mohou urvat ruce či prsty, vyvolat infarkt, spálit domovy a zabíjet domácí mazlíčky. Při vyšetřování bylo zjištěno, že jen málo policistů je chce používat.“ Krom toho existuje též záblesková dělostřelecká munice i letecké pumy, ale tím se dostáváme mimo rámec běžné policejní práce.

Chemie v policejních rukou

Jakkoliv jsou chemické zbraně ve smyslu otravných plynů mezinárodně zakázány, jejich „soft“ verze jsou policejními složkami používány na celém světě. Ale ani ty nejsou bez rizika. Letos v květnu byl slzný plyn použit proti protestujícím přibližně ve stovce amerických měst. Šlo o největší nasazení slzného plynu, které zažila Amerika od šedesátých let minulého století, tedy od demonstrací proti vietnamské válce.

„Nepoužili jsme plyn proti mírovým protestům. Nasadili jsme ho proti násilným jedincům,“ vysvětloval na tiskové konferenci Shaun Ferguson, velitel policie v New Orleans. Jamil Dakwar, ředitel ACLU Human Rihgt Program, mu však oponuje s tím, že v případě použití slzného plynu není možné rozlišit násilníka od mírumilovného protestujícího, ani dospělého od dítěte.

Slzný plyn dráždí ke kašli, způsobuje pálení očí a vyřadí demonstranta ze hry, aniž by mu měl vážně ublížit. To ovšem neznamená, že je bezpečný. „Mimo laboratoř bylo prokázáno, že slzný plyn způsobuje dlouhodobé poškození lidí s astmatem a potenciálně přispívá k potratům. Navíc se spojuje s možným úmrtím, pokud je použit ve stísněných a špatně větraných prostorách,“ píše server Scientific American.

Lidé s dýchacími problémy, jako je například astma, jsou slzným plynem ohroženi i na volném prostoru. Postgraduální studentce Talii Smithové stačil během protestů pouhý závan slzného plynu k tomu, aby se jí spustil astmatický záchvat, který předtím zažila jen jednou v životě. Server Propublica navíc popisuje, jak nasazení slzného plynu zvyšuje riziko nákazy koronavirem, což je téma velice aktuální nejen v USA. „Nejen, že intenzivně kašleš, ale také energicky vdechuješ, aby ses pokusil dostat více vzduchu dovnitř,“ řekl Abraar Karan, lékař z Harvard Medical School.

Gumové a plastové střely

„Patnáct minut před vycházkou ve 21:00 hodin v Minneapolisu 29. května přišla fotoreportérka Linda Tiradová o levé oko. Ze zbytku noci si toho moc nepamatuje, jen pocit, že jí vybuchla tvář a rozbily se brýle.“ Tak popisuje server Popular Science okamžik, kdy Linda Tiradová byla zasažena do tváře plastovým projektilem. I přes okamžitý zásah zdravotníků, odvoz do nemocnice a operaci situace neskončila šťastně. Ukázalo se, že policie střílela do davu bez ohledu na to, zda jsou v něm děti nebo novináři. Tiradová zdaleka nebyla jediná těžce zraněná.

V současnosti používané gumové a plastové projektily nezpůsobují tolik zranění a nejsou tak smrtelné jako kovové (měděné, olověné) střely, ale rozhodně nejsou bez rizika. Policistům se doporučuje mířit spíše na nohy nebo se snažit zasáhnout demonstranta odrazem od země, aby projektil ztratil rychlost. The Guardian píše, že španělská policie použila v Barceloně gumové projektily během nedávných protestů kvůli katalánským volbám, ačkoli katalánská policie od roku 2014 jejich použití zakázala.

Výzkum publikovaný v časopise BMJ Open týmem amerických akademiků zahrnoval přehled 26 studií provedených po celém světě od roku 1990, zabývajících se dopadem těchto zbraní v situacích od civilních protestů po zatčení zločinců. Z výsledků plyne, že při použití „nesmrtící“ munice mělo z 1 984 lidí, kteří jí byli zasaženi, 15 % trvalé následky a 51 osob zemřelo. Policie použila gumové projektily s kovovým jádrem například při zásahu na demonstracích, při kterých byl zabit George Floyd.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Rakousko zavádí zákaz nočního vycházení a zavírá restaurace, koronavirus se šíří rychle

Rakousko zavádí zákaz nočního vycházení a zavírá restaurace, koronavirus se šíří rychle

Kvůli rychlému nárůstu počtu nakažených koronavirem v posledních dnech zavede Rakousko od úterý 3. listopadu zákaz nočního vycházení. Zrušena bude velká většina společenských akcí, restaurace budou smět fungovat pouze přes výdejová okénka či roznáškovou službu. Zavřít budou muset muzea, divadla či plavecké bazény. Hotely nebudou moci ubytovávat turisty. Zpřísnění opatření dnes podle agentury APA oznámil kancléř Sebastian Kurz.

reklama
Těhotenské vyšetření před nemocnicí. Byl to můj nápad, vysvětlila česká biatlonistka
Jan Werich zemřel před 40 lety: Jeho život humorný nebyl, říká syn Jiří. S otcem se nepotkal
Jak si v televizi naladíte program CNN Prima NEWS? Tady je detailní návod
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Hamáček: Babiš do opatření razantně vstupoval a rozhodoval, měla by to prošetřit komise
Nakazilo se už 10 tisíc zdravotníků, nemocnice nestíhají. Nejhůř jsou na tom čtyři kraje
Jak nemá vypadat krizové řízení. Opozice kritizuje Havlíčkův plán na otevírání obchodů
Faltýnek může skončit i jako šéf poslanců ANO. Jeho kolegové rozhodnou v listopadu
Další články
reklama
reklama