reklama

Zelené střechy: Bojují s oteplováním, chrání před obezitou, depresemi i demencí

Střechy pokryté trávou, stromy či okrasnými zahradami – současného trendu ekologického bydlení využívá čím dál více měst, velkých firem, ale i jednotlivců. Zelené střechy šetří spotřebu energie, snižují riziko záplav, bojují se znečištěním i přehříváním ulic. Tak proč už nejsou všude?

Během loňského léta většina metropolí úpěla v rekordních vedrech. Teplota tehdy hravě překračovala i hranici 40 stupňů Celsia. Rozpálené střechy, dopravní zácpy, minimum parků, to všechno přispívá k tomu, že městský ekosystém nutí občany pouštět větráky a klimatizace na maximum.

Jak s rostoucí teplotou bojovat? Podle některých názorů může znamenat spásu vegetace, která se čím dál častěji objevuje na střechách i zdech zejména velkých měst. Existence zelených střech má podle expertů řadu benefitů.

Jednak zelené střechy pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík, čímž přispívají ke snižování emisí ve vzduchu. Také fungují jako izolace, snižují spotřebu energie pro vytápění domu a zabraňují přehřívání. Při dešťových přeháňkách navíc odlehčují kanalizačnímu systému a zabraňují záplavám.

Zelené střechy ale mají také psychologická pozitiva. Krom toho, že je většina lidí považuje za vzhledné, je podle lékařů pobyt na střechách pokrytých vegetací vhodný například pro boj s depresí. Portál The Conversation napsal, že každý, byť malý, zelení osázený prostor zlepšuje život lidem trpícím demencí a pomáhá v prevenci obezity.

Sklizeň na střeše

Zejména v USA je na vzestupu trend, kdy si lidé na zelených střechách budují zahrady, kde pěstují vlastní plodiny. Ne každý dům je ale vhodný pro to, aby na jeho střeše vyrostla zelená pokrývka. Zelené střechy bývají často velmi těžké a mohou proto ohrozit statiku budovy. Navíc jsou náchylnější k prosakování vody, takže jejich architekti musí počítat s pokročilejší hydroizolací, kterou starší domy nedisponují.

A to je právě jeden z důvodů, proč nejsou zelené střechy tolik rozšířené. Jejich stavba (v profesionálním měřítku) je navíc velmi nákladná a proto si ji mohou dovolit jen korporáty nebo bohatá města. Správa metropolí se ale snaží občany k zelenému bydlení motivovat. Třebaže po krůčkách. V Paříži nově platí zákon, který umožňuje lidem, aby si u správy města vyjednali povolení osazovat určité prostory města. Pařížané tak mohou v přidělených lokacích začít budovat parky či malé pruhy zeleně. Například kolem chodníků.

Za hlavní město zelených střech je považován německý Stuttgart, kde je osázena vegetací už řada domů v centru. To v Singapuru už dokonce fungují pojízdné zelené střechy, úřady totiž nainstalovaly malé zahrádky na vršky autobusů. Na Islandu jsou populární zatravněné střechy chalup a v nizozemském Utrechtu osázeli zelení zastávky hromadné dopravy.

Zelený domov na moři

Co se týče trendu zelené přestavby, ve světě se rozhodně nezůstává jen u domů. Pařížské studio XTU Architects už připravilo grafický koncept, na základě kterého by se mohly v udržitelná a zelená městečka proměnit nepoužívané a staré ropné plošiny na moři. „Projekt by proměnil symbol znečištění v klenot udržitelnosti,“ uvedl designérský web Inhabitat.

Na principu zelené střechy už postavila svůj úspěch také řada architektonických děl. Mezi nimi například jedna z budov technologické univerzity Nanyang v Singapuru, terasovitá koncertní síň Acros Fukuoka v Japonsku či dánské muzeum Moesgaard.