Ve věku nedožitých 70 let zemřel známý český sochař Michal Blažek. Za socialismu stál za vznikem nezávislé galerie U Řečických, která krátce sloužila jako centrála Občanského fóra a sídlo Nezávislého tiskového střediska. Byl první neformální tváří redakce Respektu, jak připomněl spoluzakladatel tohoto média Jaroslav Spurný. Právě on o smrti svého bývalého kolegy informoval.
„Právě jsem se dozvěděl, že zemřel sochař Michal Blažek. Jeden z těch, kteří pozvali v listopadu 1989 vznikající Respekt (ještě jako Informační servis) do galerie U Řečických, kde tak fungovalo Nezávislé tiskové středisko, první neformální tvář redakce Respektu,“ uvedl na Facebooku Spurný.
Právě jsem se dozvěděl, že zemřel sochař Michal Blažek. Jeden z těch, kteří pozvali v listopadu 1989 vznikající Respekt...
Posted by Jaroslav Spurný on Sunday, August 3, 2025
Blažek se narodil 19. listopadu 1955 v Praze do umělecké rodiny a zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by se v budoucnu měl věnovat výtvarnému umění. Více totiž tíhl k francouzštině, kterou později také studoval na Nerudově gymnáziu, stojí na webu Paměť národa.
ČTĚTE TAKÉ: Zemřela významná podnikatelka, která si svými šperky získala Slováky. Prodávala i v Česku
V průběhu studia si ale malování a sochařství velmi oblíbil, a když se přiblížila maturita, chtěl si podat přihlášku na Akademii výtvarných umění. To však nebylo s ohledem na politickou aktivitu jednoduché a první dva pokusy nevyšly.
Pokus o emigraci skončil vězením
Se svými dvěma kamarády Michalem Pavlíčkem a Michalem Bambrukem si proto chtěl splnit svůj další sen – emigraci do Ameriky. S falešnými dokumenty se jim podařilo dostat do Polska, těsně před odplutím do Švédska je ale tamní policie odhalila a skončili ve vazbě. Po dvou a půl měsících ve varšavském vězení byli vydáni do Československa.
První soud obžalované odsoudil za opuštění republiky, druhý za použití nepravé listiny. Přesto jejich čin nebyl považován za politický akt a Blažek mohl nastoupit na AVU, kam ho na třetí pokus přijali. „Když jsem se napotřetí na akademii dostal, zavolali si mě a dva kamarády na studijní oddělení a ptali se: ‚Máte otce vyloučené ze strany?‘ My jsme děsně zatloukali: ‚To my nevíme, to se musíme zeptat...‘ A studijní referentka povídala: ‚Ne, nebojte se! To my potřebujeme, my vás nevyhodíme, naopak!‘ Potom jsem se dozvěděl, co za tou změnou stálo: chystaly se Helsinky a českoslovenští komunisté se na konferenci chtěli chlubit tím, že nechají studovat i děti lidí vyloučených ze strany,“ svěřil se Blažek v minulosti portálu Paměť národa.
I přesto, že studium na AVU pro něj bylo splněným snem, rychle přišlo vystřízlivění. Druhá polovina sedmdesátých let byla totiž silně poznamenaná normalizační atmosférou. Namísto ve svých profesorech proto nalezl Michal Blažek vzor ve Zdeňku Palcrovi, kterého dodnes pokládá za nejdůležitějšího českého sochaře druhé poloviny 20. století, a ve Václavu Boštíkovi.
Demokracie znamená, že seženu sádru.
Po ukončení studií se Blažek živil tvorbou soch pro národního umělce Jana Baucha a účastnil se neoficiálních výstav. Později pracoval také jako restaurátor v Národním divadle a v královéhradeckém muzeu, obnovoval sgrafita v Litomyšli a v jižních Čechách, rovněž působil ve Valašském Meziříčí a v Ostravě.
Boj proti režimu
Jelikož se mu nelíbilo směřování výtvarné scény, kdy více než talent rozhodovala ideologie a pouze vybraní umělci měli zvýhodněný přístup k nedostatkovému materiálu, k zakázkám a do galerií, rozhodl se jednat. „Tenkrát nebyla ani sádra! Když jsem přijel do Holandska, říkal jsem tam, že pro mě demokracie znamená, že seženu sádru,“ vzpomínal.
Inicioval proto tehdy petici za zlepšení podmínek umělců a na základě té založil nezávislou galerii U Řečických. Svobodný prostor, kde mohl vystavovat každý, kdo chtěl. Skupina signatářů petice se později přejmenovala na Aktiv a společně organizovali protirežimní akce. Například otevírali i zakázaná témata – jedna z přednášek byla věnovaná Janu Patočkovi a po dva dny sloužila galerie dokonce jako centrála Občanského fóra a rovněž Nezávislé tiskové středisko.
To dalo prostor týdeníku Respekt, Studentským listům, Revolver Revue nebo výtvarnému a hudebnímu časopisu Konzerva, v němž zastával funkci šéfredaktora Michal Blažek.
Práce na Angkor Wat
Po několika letech redakční práce se Michal Blažek vrátil k sochařství. Dva roky působil na AVU jako pedagog, skončil ale kvůli neshodám s vedením. Poté se živil restaurátorstvím a vedl restaurátorský ateliér v Litomyšli. Přibližně deset let poté se zapojil do vědeckého grantu, v rámci něhož český tým rekonstruoval jeden chrám angkorského komplexu.
V Kambodži spolu s manželkou trávil po dobu osmi let několik měsíců, řídil tam obnovu památky a zaškoloval místní památkáře. Po definitivním návratu z Kambodže se Michal Blažek opět zaměřil na sochařství.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Justin Timberlake překvapil fanoušky. Celé turné trpěl bolestmi, z diagnózy byl v šoku
