Válečný veterán Viktor Ráža (autor: Miloslav Jančík/MAFRA) Zdroj: Profimedia.cz
Ve Vojenské nemocnici v Olomouci zemřel válečný veterán Viktor Ráža, bylo mu šestadevadesát let, uvedl v neděli ředitel nemocnice Martin Svoboda. Veterán má na kontě řadu vyznamenání a medailí, mezi posledními byla medaile od ministra obrany udělená předloni k 75. výročí konce 2. světové války. Viktor Ráža zemřel v pátek, potvrdila na svých stránkách také organizace Paměť národa.
Viktor Ráža se narodil 13. července 1925 v Ulbárově na Volyni, v dnešní oblasti na severozápadě Ukrajiny. Chodil zde do české matiční školy, vzdělání však nedokončil, protože přišla válka.
Věznili ho nacisti i komunisti. Zemřel nejstarší český skaut Eduard Marek, bylo mu 104 let
Ve věku 104 let zemřel nejstarší český skaut Eduard Marek, rovněž známý jako bratr Hroznýš. Za války ho za pomoc Židům věznili nacisté, po únoru 1948 zase komunisté. Jeden z nejrespektovanějších pamětníků skautského hnutí je nositelem mnoha medailí a ocenění.
Byl členem podzemní organizace Blaník. „V našem vedení byli i učitelé, kteří tajně poslouchali rádio a připravovali malý zpravodaj. Jmenoval se Hlasatel a tímto způsobem jsme šířili informace o tom, jak postupuje fronta, jaká je situace v Čechách, o vypálení Lidic a podobně. My jako kluci, bylo mi asi 15 let, jsme dělali spojky. Vzpomínám si, že nás každou chvíli zastavovaly maďarské nebo německé hlídky, takže jsme chodili v noci a nosili Hlasatele složeného pod vložkou v botách,“ popisoval Ráža ve vzpomínkách pro Paměť národa.
Na jaře 1944 po osvobození Volyně prováděla 1. čs. samostatná brigáda pod velením generála Ludvíka Svobody nábor do svých řad právě mezi volyňskými Čechy. Přihlásilo se ke 12 000 Čechů, často celé rodiny včetně žen. Díky tomu se mohla brigáda rozšířit na 1. čs. armádní sbor v SSSR. Do československého vojska vstoupil společně s otcem i osmnáctiletý Viktor Ráža.
Jednou mi kulka proletěla kabinou kousek od hlavy
Prodělal výcvik samopalníka, poté byl zařazen do zbrojířských dílen dělostřelectva v týlu fronty, kde měl za úkol sbírat a opravovat zbraně. Získal ještě vojenský řidičský průkaz, takže zajišťoval i přesun. Z výcviku ve Stecové šel na frontu – přes Przemyśl, Starý a Nový Sambor až ke Krosnu, kde začaly boje. „Měli jsme poměrně nepříjemný úkol, sbírali jsme po raněných a padlých zbraně. Byly celé od krve a často držel voják ještě na spoušti prst. Bylo to i nebezpečné, zbraně byly odjištěné, a když jsme je hodili na vůz, vystřelily. Jednou mi kulka proletěla kabinou kousek od hlavy. Všude bylo také plno min,“ popisoval Ráža pro Paměť národa.
S armádou poté pokračoval přes Slovensko až do Čech. Po válce se usadil na Moravě, kam přijela z Volyně i jeho rodina. Žil v Babicích u Šternberka. „Poslední léta života trávil Viktor Ráža v péči Centra komplexní péče o veterány při Vojenské nemocnici Olomouc. Nositel řady československých a sovětských vyznamenání a ocenění, náruživý kuřák – říkal, že kouří, aby si zkrátil život – a ctitel žen, muž jadrné mluvy, ale dobrého srdce, major ve výslužbě Viktor Ráža, zemřel v pátek 28. ledna 2022 ve Vojenské nemocnici Olomouc... Pro naši nemocnici bylo ctí o něj pečovat,“ uvedl ředitel nemocnice Martin Svoboda.
