Napadení známého britského spisovatele přímo na pódiu
Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie byl ve čtvrtek napaden při vystoupení v New Yorku. Na pódium vtrhnul muž, který na Rushdieho zaútočil a pobodal ho. Spisovatel utrpěl nejméně jednu bodnou ránu do krku a jednu do břicha, uvedla na tiskové konferenci policie, podle které byl kolem 17:00 místního času stále na operačním sále. Útočníka policisté zadrželi, nyní je ve vazbě. Motiv jeho činu zatím není známý. Autor se nachází na jednotce intenzivní péče, zřejmě přijde o oko, uvedl jeho agent Andrew Wylie v prohlášení tisku.
Podle Wylieho se Rushdie nachází na dýchacím přístroji a nemůže mluvit. „Zprávy nejsou dobré,“ uvedl o zdravotním stavu svého klienta. Podle informací agenta hrozí, že Rushdie ztratí jedno oko. Útočník mu navíc přetrhal nervy v paži a poranil játra.
Podle agentury AP na Rushdieho zaútočil muž, když se spisovatel začal představovat publiku. Krátce po útoku Rushdieho obklopila skupinka lidí, kteří mu drželi nohy nahoře. Spisovateli poskytla podle policie pomoc lékařka, která byla mezi posluchači. Většina šokovaného publika byla evakuována. Kromě Rushdieho utrpěl lehká zranění na hlavě i moderátor diskuse. Policie uvedla, že účastníci přednášky útočníka zadrželi před jejím příjezdem.
Salman Rushdie byl napaden na pódiu. Zdroj: AP
Salman Rushdie byl napaden na pódiu. Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Salman Rushdie byl napaden na pódiu. Zdroj: AP
Salman Rushdie byl napaden na pódiu. Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Salman Rushdie Zdroj: AP
Podle policie spisovatele napadl čtyřiadvacetiletý Hadi Matar ze státu New Jersey. Motiv činu není vyšetřovatelům zatím jasný. Policie se domnívá, že muž neměl komplice a útok naplánoval a spáchal sám. Úřady zatím zvažují, z jakých trestných činů údajného útočníka obviní.
Svědek útoku řekl BBC, že návštěvníci diskuse se z událostí „stále vzpamatovávají“. „Bylo to naprosto strašné, popsal Carl Levan. Uvedl, že v době incidentu seděl asi 14 nebo 15 řad od pódia. Útočník podle něj spisovatele několikrát bodl.
Lékařka Rita Landmanová, která byla také v době útoku na místě, deníku The New York Times řekla, že pomáhala Rushdieho po pobodání ošetřit. Podle doktorky utrpěl několik bodných ran, včetně jedné na pravé straně krku. Dodala, že pod jeho tělem se na pódiu vytvořila kaluž krve.
Rushdie se měl v neziskovém vzdělávacím centru Chautauqua Institution účastnit debaty o tom, že Spojené státy slouží jako azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu. Hochulová popsala městečko Chautauqua jako „velmi klidnou venkovskou komunitu“ a „ideální“ místo pro vystoupení významných osobností, jako je Rushdie.
Čin odsoudil i americký svaz spisovatelů PEN America. „Pevně doufáme a věříme, že jeho zásadní hlas nemůže být a nebude umlčen,“ uvedla v prohlášení šéfka svazu Suzanne Nosselová.
Rushdie kvůli své tvorbě léta dostával výhrůžky smrtí. Jeho kniha Satanské verše je od roku 1988 zakázaná v Íránu. Nad Rushdiem vynesl ve své fatvě rozsudek smrti někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní. Přestože se íránská vláda od tohoto postoje distancovala, fatva je podle konzervativního výkladu stále platná.
Na Rushdieho hlavu byla vypsána odměna, kterou v roce 2012 zvýšila polooficiální íránská náboženská nadace z 2,8 milionu na 3,3 milionu dolarů (přes 78 milionů korun).
Muslimové: Rushdie urazil korán a proroka
Kritika z muslimských kruhů Rushdiemu vyčítala, že v knize urážel korán a proroka. Rushdie se kvůli fatvě musel v minulosti nesčetněkrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Jeho překladatel do japonštiny byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli zraněni.
Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem. V muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř 20 let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem.
Rushdieho romány dostaly řadu literárních ocenění, například za Děti půlnoci získal v roce 2008 prestižní Man Bookerovu cenu. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky (2012), v níž zmiňuje i Václava Havla, který jej podporoval. Do češtiny byla přeložena většina jeho děl, včetně kontroverzních Satanských veršů.
