Od převratu v afghánském Kábulu už uplynul skoro rok, od té doby se snaží radikální hnutí Tálibán, které se ujalo vlády, přetvořit zemi k obrazu svému. Stát se tak řídí přísným výkladem islámského práva, Tálibán se například chlubí, že vymýtil korupci. Afghánistán pak ostatní muslimské země kritizuje, že jejich režim není dostatečně islámský. Kábul chce proto vybudovat pravý islámský systém pro celý svět.
V devadesátých letech minulého století tam vládl Tálibán. Pak přišli v roce 2001 Američané. A po jejich odchodu v loňském roce se radikální hnutí znovu ujalo vlády. Tak by se dala stručně shrnout afghánská historie posledních třiceti let. Tálibán totiž podle dostupných informací navázal přesně tam, kde na přelomu milénia skončil. Afghánistán se tak politicky a ekonomicky vrací do středověku.
Jádro Tálibánu tvoří silně věřící radikálové, kteří se ale řídí vlastním, a pro řadu muslimů nepochopitelným, výkladem islámu. Ten například v zemi dívkám zakazuje řídit auto nebo chodit na střední školu. Islámu v zemi podléhají právo, politika i úřady.
Dělal chirurga a pomáhal při teroru v USA 11. září. Kdo byl zabitý nástupce bin Ládina?
Americká CIA zabila v Afghánistánu lídra teroristické organizace Al-Káida – Ajmána Zavahrího – který se dostal do čela obávané frakce po smrti Usámy bin Ládina v roce 2011. Zavahrí byl jedním z architektů teroristických útoků 11. září 2001 v USA, radikálním islamistou se stal už během svého dětství. Mezitím se přitom stačil stát chirurgem.
Pusťte dívky na střední školu
S vývojem v Afghánistánu dokonce nejsou spokojené ani některé modernější muslimské země. Do země tak zavítala delegace Organizace islámské spolupráce, která sdružuje 57 muslimských zemí světa (jejím jediným evropským zástupcem je Albánie).
Zástupci organizace na vůdce Tálibánu apelovali, aby dovolili dívkám navštěvovat alespoň střední školu. Podle vyslanců k tomu nabádá i korán. Vládní hnutí v Afghánistánu ale zástupce organizace jen velmi „vágně“ ubezpečilo, že se touto problematikou bude zabývat. Napsal o tom list Financial Times.
Vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda pak vyslal světu jasnou zprávu – Afghánistán se měnit nebude, spíše naopak. „Říkají nám: ‚Proč neděláte tohle, proč neděláte tamto?‘ Proč se svět míchá do našich záležitostí?“ stěžoval si vůdce před duchovními v Kábulu.
Jiný člen Tálibánu následně prohlásil, že nikdo nenásleduje učení islámu tak jako Afghánistán. „Až doteď jsme neviděli žádný opravdu islámský systém. I když se Írán nebo Saúdská Arábie nazývají islámskými, my představíme nový systém pro celý svět,“ mají jasno vůdci Tálibánu.
Džihád na labutích. Ozbrojení Tálibové opět vyrazili na šlapadla a překvapili pozorovatele
Těžce ozbrojení bojovníci Tálibánu opět vyrazili na šlapadla. Členové afghánského radikálního hnutí, které se vloni zmocnilo nadvlády nad zemí, si vyjížďku po oblíbeném jezeře užili po boku místních turistů a s útočnými puškami v ruce. K překvapení mnohých pozorovatelů se na člunech objevilo i pár žen v hidžábech. Po návratu Tálibánu k moci se Afghánistán propadl do hluboké ekonomické i humanitární krize.
Konec korupce
Afghánistán se pod vládou Tálibánu potýká s obřími ekonomickými problémy. Marně za hranicemi hledá uznání a snaží se pod tíhou mezinárodních sankcí alespoň navyšovat export zboží.
Díry v rozpočtu chce Tálibán tlumit potíráním korupce. V této činnosti údajně vláda Afghánistánu dosáhla mistrovství. Poslušnost lidí vůči Tálibánu je totiž podle místních velmi vysoká.
„Pod minulou vládou byla těžba v rukou válečných lordů a ekonomika v rukou pár rodin. Je těžké říct, že jsme eliminovali korupci, ale prakticky jsme ji minimalizovali,“ vyhlásil do světa mluvčí afghánského ministerstva financí.
