Tři sourozenci, kteří trpí autismem. Manželé Lucie a Milan S. se o své děti starají, jak nejlépe mohou. Život by jim však značně usnadnilo auto, díky němuž by rodina mohla bezstarostně dojíždět na terapie, k lékařům či na výlety. Díky solidaritě lidí jedno takové získali, po více než roce o něj však bez vlastního zavinění přišli.
Potíže s vozem se objevily náhle. „Ačkoliv jsme vozidlo nechali několikrát ročně kontrolovat a vždy vše opravili, tentokrát návštěva servisu nepomohla. Auto bylo vhodné pouze na náhradní díly,“ popsala maminka dvou autistických synů a dcery. Výtěžek z prodeje součástek však podle pravidel dobročinné organizace Donio může být využit pouze na výukové a terapeutické pomůcky pro děti.
Stát nepomůže
Za závadu na voze nemohli, přesto o něj náhle přišli. Bez něj se však rodina neobejde. „Opět jsme v situaci jako na začátku, tedy v izolaci, kdy nemůžeme dojet k lékařům, na terapie... zkrátka nikam,“ pokračuje Lucie. V nákupu vozu rodině stát nepomůže. Děti totiž se svým postižením nespadají do vyhrazených tabulek.
„A to i přesto, že nejmladší syn má vozidlo přímo doporučené psychiatrem kvůli závažným potížím spojenými se středně těžkým a středně funkčním dětským autismem. Stejně tak má od psychiatra doporučení na průkaz ZTP či ZTP/P. Stát to však nezajímá. Bylo nám řečeno, že se máme ozvat, až syn přestane mluvit. Poté prý průkaz dostaneme,“ vzpomínala jeho matka.
První slova ve třech letech
Takové prohlášení ji velice zasáhlo. „Boj o řeč a jakoukoliv reakci syna byl nekonečný. Jeho první slůvka a začátky porozumění či chápání za pomoci znakové řeči přišly až kolem jeho třetího roku života. Doslova jsme oslavovali,“ vysvětluje Lucie s tím, že i nyní mají často problém se s 4,5letým chlapcem domluvit: „Mnohdy nereaguje, nevnímá a neorientuje se.“
Nové auto by bylo úlevou zejména pro nejmladšího syna a jeho 7,5letou sestru. „Opravdu špatně zvládají cesty veřejnou dopravou. Panikaří. Syn křičí a zvrací ze strachu,“ sdělila. V době těhotenství Lucie netušila, čemu budou její děti jednou čelit. Autismus jim byl diagnostikován až po narození.
Nyní rodiče nechtějí riskovat a rádi by pro své tři děti pořídili kvalitnější vozidlo. Znovu proto prosí o pomoc s vybráním dostatečné sumy pro nákup – ideálně – sedmimístného vozu. „Ačkoliv je starší syn medikován, mívá často záchvaty agrese. Je tak potřeba jeho mladší sourozence chránit oddělením na jiné sedadlo,“ doplnila Lucie, která je nyní s nejmladším dítětem doma. Do školky zatím není schopný chodit.
Na webu Donia proto rodina založila sbírku. Pokud se podaří vybrat cílovou částku, budou finance použity na nákup vozu a jeho servis. „Pokud se položka nevysbírá, nevadí. Pořídíme vozidlo v takové výši, na které díky vaší pomoci dosáhneme, vážíme si každé koruny,“ doplňuje rodina. Pokud i vy chcete rodině pomoci se získáním vozu, můžete tak učinit ZDE.
