2019: Rok lesních požárů a extrémních teplot

Jenom v amazonském pralesu přišla letos planeta o více než 900 tisíc hektarů stromů, které zničily tamní požáry. Další vypukly v Kanadě, Rusku, Izraeli, Islandu, Španělsku, Indonésii, Africe či Austrálii.

Každoroční pravidelné požáry letos dosahovaly rekordních počtů a úřady měly problém dostat je pod kontrolu. K tomu se přidaly také historicky nejvyšší teploty.

Lesy devastuje poptávka po masu i počasí

Lesní požáry jsou po celém světě každoroční záležitostí, čím se tedy ty letošní lišily od předchozích let? Byl to především jejich nečekaný nárůst. Ohně v takovém počtu byly ve spoustě případů historickým maximem. Za jejich vznikem stojí kromě oteplování spojeného s klimatickými změnami také jednotliví lidé, kteří sami lesy zapalují.

Pro Amazonii nejsou požáry nic až tak neobvyklého, letos ale jejich počet razantně stoupl. V srpnu jich oproti loňsku vzniklo třikrát více. Kromě těch, které pravidelně způsobuje sucho, totiž les zapalovali i lidé. Konkrétně místní majitelé rančů, kteří si tím čistili cestu k dalšímu pozemku, jenž mohou ekonomicky zužitkovat.

Brazílie je totiž největším vývozcem hovězího masa na světě. Tamní producenti tak chtějí více pozemku, na kterém mohou chovat dobytek.

V Rusku zase letos ohně spálily 16 milionů hektarů stromů, což odpovídá dvojnásobné velikosti Rakouska, jak upozorňuje Greenpeace. Ruská tajga je navíc největším zalesněným územím na planetě. Velká část požárů zasáhla stromy na Sibiři.

Své si stále ještě zažívá Austrálie, kterou napadly silné požáry, jež zahalily kouřem město Sydney. Oheň má na svědomí tři miliony hektarů spálené půdy a jeho důsledkem zemřelo několik lidí.

Požáry ničí planetu a ohrožují lidské zdraví

Každý z letošních velkých požárů vyprodukoval do ovzduší stovky miliard tun oxidu uhličitého. Kouř vypouští do vzduchu skleníkové plyny, které oteplují planetu. Požáry ale také ničí „plíce planety“, které produkují kyslík a vysávají škodlivý oxid uhličitý.

Lidé mohou pociťovat dopady letošních požárů na vlastní kůži. Brazilci v blízkosti pralesa, Rusové z oblasti Jakutska nebo Australané žijící v Sydney. Ti všichni a mnohem více lidí jsou vystavováni zdravotním rizikům spojeným se znečištěním vzduchu, které požáry způsobují.

Zatímco u zdravého člověka může znečištění vyvolat „pouze“ symptomy podobné alergické reakci, ti, kteří už mají zhoršené dýchání způsobené alergiemi nebo astmatem, jsou ve větším nebezpečí.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se dopady požárů na lidské zdraví odráží například zvýšenou hospitalizací s kardiovaskulárními a respiračními problémy a vedou k problémům jako je astma, bronchitida či bolest na prsou.

„Jediné, co cítím, je kouř. Můj krk je vyprahlý popelem. Hlava mi buší. A to jsem alespoň 50, nebo spíše 100 km daleko od jakéhokoliv ohně,“ popsala svůj zážitek australská uživatelka Twitteru.

All I can smell is smoke. All I can taste is smoke. My throat feels dry with ash. My head is pounding. And I’m at least 50kms but probably more like 100km away from any fire. It must be absolutely suffocating to be any closer. And it’s been smoky for weeks. #sydneysmoke

— celestial garbage 🇵🇸🕊️ (@auntyshrew) December 2, 2019

Teplotní rekordy

Teplotní maxima se letos objevila napříč Evropou - v Belgii, Německu či Nizozemsku. V prosinci se přidala i Austrálie, kde tou dobou probíhá léto. Česká republika, stejně jako například Slovensko, Rakousko a Polsko, zaznamenala nejvyšší červencovou teplotu v historii.

Právě letošní červenec se zapsal do historie jako ten nejteplejší v celé měřené historii planety Země. Spolu s tím se snížilo pokrytí ledovce v Antarktidě na minimum, uvádí NOAA. Českou republiku v létě zasáhlo extrémní sucho.

Tisíce vědců varují před klimatickou krizí, na které mají podle nich podíl také lidé. Vyzývají vlády, ale i jedince, k systematickým změnám chování.

Štěpán Sochor