Jiří Matas, ČVUT Zdroj: Reprofoto: Toyota ČR / youtube
Tuzemští vývojáři z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) spolupracují na vývoji autonomního (bezpilotního) řízení pro světoznámou automobilku. V současné době jejich poznatky a návrhy reálně testují v Japonsku. „První vlaštovky“ v oblasti samořiditelných vozů uvedené do praxe očekávají tuzemští vývojáři velmi brzy. Jejich první aplikace by mohla posloužit na dálnicích.
Vedoucí české laboratoře, která je součástí celosvětové Toyota Research Lab, Jiří Matas, uvedl, že se čeští experti specializují na počítačové vidění a zpracování obrazu z kamer. „Zaměřujeme se přitom na data z okolí automobilu, která nelze mít pevně v mapě, tedy na věci, které se pohybují,” uvedl Matas.
Kromě běžných situací i eventuality typu padajícího kamení
Profesor také upozornil, že práce vývojářů nekončí jen u chodců, zvěře nebo ostatních automobilů v dopravním provozu, ale zkoumají například typové situace, kdy na řidiče v automobilu někde začne padat kamení a jiné eventuality. Jako příklad uvádí Matas třeba nedávné zapracování chodce nesoucího kajak.
Pražská pobočka Toyota Research Lab byla v České republice založena v roce 2003 a v té době byli tuzemští vývojáři podle Matase rádi, že systém dokáže rozpoznat dopravní značky, tedy ploché, dobře viditelné barevné plochy jednoduchých geometrických tvarů. „Dnes už jsme schopni detekovat většinu aut, autobusů, kol, vlaků, lidí a mohou klidně probíhat testy v reálném prostředí za běžného provozu,“ dodal.
Po 12 letech se práce vývojářů dostala až k finalizaci do Japonska
Praktické testy pak Toyota provádí ve svém Toyota City přímo v Japonsku a právě tam bude brzy testována v praxi i práce našich expertů. „Teprve teď po dvanácti letech máme poprvé jistotu, že náš algoritmus bude testován v Japonsku,“ sdělil profesor s tím, že jeden z českých spolupracovníků je aktuálně v zemi vycházejícího slunce a podílí se na implementaci poznatků do počítačového systému, který bude součástí automobilu.
Na dotaz, zda autonomní vozy někdy skutečně nahradí ty současné, odpověděl šéf laboratoře a vedoucí Fakulty elektrotechnické ČVUT, že „očekává, že první vlaštovky dorazí velmi brzy“. Zpočátku bude podle něj možné používat autonomní řízení na dálnicích, které jsou jasně ohraničené, dobře udržované, nejsou tam chodci ani auta v protisměru. Následně se autonomní řízení přesune i na další komunikace.
„Čekám, že nejprve budou drahá auta s určitým stupněm autonomie, možná nákladní auta, kde cena není tolik rozhodující. Potom přibydou certifikované silnice a třeba nastane stav, že v některých oblastech nebudou muset lidé vůbec řídit,“ odhadoval Matas.
Samotný přechod od klasických k autonomním autům bude podle profesora od chvíle uvedení na trh trvat patnáct až dvacet let, což je zhruba podobná doba, jako je průměrná životnost automobilu.
