Brexit Zdroj: Pixabay
Brexit Zdroj: Pixabay
Odchod Británie z EU se projeví na výši finanční podpory pro členské země. Jedním z faktorů, který rozhoduje o jeho výši, je hrubý domácí produkt (HDP). Nizozemská banka ING varuje, že po takzvaném brexitu se nebude ČR, Polsko a Maďarsko nadále pohybovat pod unijním průměrem, čímž pro ně může podpora klesnout i o více než 20 %.
Británie patří k významným přispěvatelům do společného unijního rozpočtu. Zajišťuje přibližně 6 % jeho výše. Nizozemská banka vydala varování pro zmíněné státy o pravděpodobném výrazném snížení finanční podpory z EU, změnách dodavatelských vztahů, a také nižších příjmech od lidí, kteří ve Velké Británii pracují.
Finanční prostředky, které se vracejí zpět do zemí, odkud pracovníci pocházejí (takzvané remitence) po brexitu pravděpodobně padnou. Podle agentury Reuters je Polsko největším příjemcem těchto plateb. Jejich roční výše se pohybuje kolem jedné miliardy eur (přibližně 25 miliard korun). V případě České republiky se jedná o 140 milionů eur (3,5 miliardy korun).
I odběratel českého zboží
Konečné dopady nelze s přesností předvídat i z toho důvodu, že se o podmínkách vystoupení stále jedná. Nicméně Velká Británie patří k významným obchodním partnerům České republiky. V roce 2017 byla pátým největším odběratel českého zboží. ING ve své zprávě zmiňuje především možné problémy v automobilovém a textilním průmyslu a v zemědělství. Klíčová podle banky bude podoba rozpočtu EU v období 2021 až 2027.
Brexit provázejí velké politické otřesy. Dnes odstoupil ministr Dominic Raab, který se nestotožnil s podmínkami, které má Británie směrem k Evropské unii přijmout. „S politováním oznamuji, že po včerejší schůzi kabinetu ohledně dohody brexit musím odstoupit," řekl podle BBC Dominic Raab. Více informací najdete zde.
