Chile se v pátek stalo první jihoamerickou zemí, která zakázala komerční používání igelitových tašek. Pokud obchody tento zákaz poruší, hrozí jim pokuta. Stát ležící na pobřeží Pacifiku se tak snaží bojovat s alarmujícím znečištěním oceánu a přírody obecně. Pomoct by mohla i revoluční novinka, která míří do prodeje.
Nový zákon, který schválil Kongres a podepsal prezident Sebastián Piñera, dává menším obchodům dvouroční lhůtu, aby se přizpůsobily a přestaly úplně používat plastové tašky. Větší podniky mají na adaptaci jen šest měsíců. Mezitím mohou obchody zákazníkům vydat maximálně dvě igelitky na osobu. Provinění proti zákonu se trestá pokutou ve výši 370 dolarů (více než osm tisíc korun).
Prezident Piñera si nová pravidla pochvaluje. Podle něj je zákon výrazným krokem k čistějšímu Chile. „Chceme se zbavit té vyhazovací kultury, kde se věci jednou použijí a pak se zahodí. Chceme se posunout ke kultuře recyklování. Na světě je 7,6 miliard lidí a my nemůžeme pokračovat v tom znečišťování stylem, jako kdyby každému z nás patřila Země,“ nechala se podle serveru stanice BBC v pátek slyšet chilská hlava státu.
Oceány se mění v moře plastu, včetně toho mikroskopického
Letošní den Země (neděle 22. dubna) chce poukázat hlavně na neekologičnost plastů na jedno použití, což jsou typicky plastové obaly.
Nabídnuté šance se tak chytili dva chilští výzkumníci. Ti totiž v reakci na zákaz plastových tašek vynalezli tašku, která údajně přírodě neublíží. Na rozdíl od klasických plastových tašek totiž neobsahuje olejové deriváty a její hlavní složkou je modifikovaná verze polyvinylalkoholu (PVA), takže zázračnou tašku od firmy Solubag lze bez potíží rozpustit ve vodě.
„Náš produkt navíc obsahuje vápenec, takže vůbec neublíží životnímu prostředí,“ uvedl podle deníku El País ředitel společnosti Solubag. Složení tašky už potvrdil i Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Do prodeje by měla jít už v říjnu a vzhledem k novému zákonu se dá předpokládat, že minimálně v Chile půjde hodně na odbyt.
Vědci se všeobecně shodují, že plastové tašky mají devastující účinky nejen na životní prostředí a zvířata, ale i na lidské zdraví. V roce 2014 se celosvětově vyprodukovalo neuvěřitelných 311 milionů tun plastů. Pokud by pokračovala rostoucí tendence výroby, v roce 2050 by produkce překročila 1,2 miliardy tun plastů.