Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Manažeři centrálních bank po celém světě se podle serveru Financial times snaží omezit závislost na americkém dolaru diverzifikací svého portfolia směrem od dolaru. Čtrnáct centrálních bank letos navýšilo své zlaté rezervy. Ve výrazných nákupech zlata pokračuje Čína, jejíž obchodní válka s USA zatím nevykazuje větší známky uvolnění, uvedl server Financial Times.
Za posledních deset měsíců přidala Čína do svých rezerv téměř sto tun zlata, čímž podtrhla svou vůdčí pozici z pohledu nákupu drahých kovů mezi centrálními bankami.
Aktivum pro uchování hodnoty
Čínská lidová banka před pár dny oznámila, že její zásoby zlata vzrostly v září na 62,64 milionu uncí (zhruba 1,78 milionu kilogramů), což je oproti srpnu nárůst o 190 tisíc uncí. Srpnový přírůstek 5,4 tuny zlata – který od prosince už dělá dohromady asi 96 tun – přichází v době, kdy se centrální banky po celém světě snaží diverzifikovat svá rezervní aktiva směrem od amerického dolaru. Souvisí to také s nadále doutnajícím obchodním napětím. Zlato je považováno za klíčové aktivum pro uchování hodnoty v dobách nejistoty.
V loňském roce nakoupily centrální banky vedené ruskou centrální bankou více zlata než kdykoliv od té doby, co se USA v roce 1971 rozhodly odstoupit od zlatého standardu. Nákupy tohoto drahého kovu loni činily okolo 27 miliard dolarů (asi 635 miliard korun).
Sůl nad zlato. Proč Češi jako jediní neinvestují do žlutého kovu?
I když doba zakopávání pokladů už minula, státy po celém světě stále nakupují zlato ve velkém. Jediný, kdo v tomto ohledu zaostává, je ČR. Česká národní banka jde proti proudu a naopak se svého pokladu stále zbavuje. Ke konci roku 2018 představovalo zlato 0,2 procenta celkových devizových rezerv ČNB, konktrétně se jednalo o 8,8 tuny zlata. Jde o promyšlenou strategii, nebo jsme pouze zaspali?
Zlato kupují převážně centrální banky rozvojových zemí
Podle dat Světové rady pro zlato doposud v letošním roce navýšilo své zlaté rezervy čtrnáct centrálních bank, primárně z rozvojových trhů. I to pomohlo podpořit cenu tohoto kovu, která se minulý měsíc dotkla svého šestiletého maxima. Na začátku tohoto týdne se cena za trojskou unci pohybovala něco málo pod 1500 dolary (něco málo přes 35 tisíc korun).
„Čína neuvedla, jaká je její politika v oblasti zlata, ale pokud by chtěla dosáhnout diverzifikace, musela by nakoupit zlato v ceně jeho dvouleté celosvětové produkci,“ uvedl analytik drahých kovů ze Standard Chartered Bank Suki Cooper a dodal, že to vypadá, že Čína letos přidá až 150 milionů tun zlata do svých zásob.
Čínská centrální banka podle všeho pokračuje v nákupu drahých kovů také vzhledem k tomu, že obchodní válka s USA zatím vykazuje jen nepatrné známky uvolnění a čínská domácí ekonomika zpomaluje. Vyjednávači z americké a čínské strany se mají znovu sejít koncem týdne.
