Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Kolumbijský ekosystém začíná ohrožovat invazivní živočišný druh. Hroši, původem z Afriky, se coby pozůstatek z dob působení narkobarona Pabla Escobara nyní v Kolumbii pohybují ve volné přírodě a začínají ohrožovat původní živočichy, informoval server CBSnews. Časem může dojít i k ohrožení lidí.
V osmdesátých letech z Pabla Escobara jeho kokainová říše dělala jednoho z vůbec nejbohatších a nejobávanějších drogových „králů“ na světě. Kolumbie v té době zažívala období teroru, když se Escobarovi připisuje zodpovědnost za asi 7000 životů.
Původně čtyři hroši
Historie hrochů v Kolumbii se datuje do osmdesátých let minulého století na panství Villa Napoles Pablo Escobara, kam tehdy propašoval čtyři kusy pro svou soukromou ZOO. Na tehdejším Escobarově ranči se nacházely stovky exotických zvířat včetně nosorožců, slonů nebo žiraf.
Po jeho smrti na začátku devadesátých let vláda přemístila většinu zvířat z jeho ranče, přičemž s hrochy tak neučinila a ti se tak mohli prakticky volně pohybovat v přírodě. Podle biologa Davida Echeverriho se v regionu podle odhadů pohybuje padesát, možná i více kusů. Jedná se o vůbec jedinou oblast mimo Afriku, kde můžete ve volné přírodě vidět tolik hrochů – v daném regionu jsou hroši k vidění častěji než třeba prase.
Vesničtí mazlíčci, nebo nebezpečná a teritoriální zvířata?
Oblast, kde se hroši v jihoamerické zemi pohybují, je pro ně vzhledem k dostatku vody a nedostatku přirozených predátorů rájem. Jen se stále více přibližují k civilizaci. Místní je nazývají „vesnickými mazlíčky“, ale Echeverri upozorňuje, že se jedná o nebezpečná a teritoriální zvířata. V Africe hroši obyčejně zabijí více lidí než jakékoliv jiné velké zvíře. V Kolumbii zatím takový případ nezaznamenali.
Ačkoliv se většina hrochů stále vyskytuje na Escobarově bývalém panství, které bylo v roce 2007 přestaveno na zábavní park, problémem je udržet hrochy uvnitř. Několik se jich již dostalo ven a objevují se v jiných oblastech.
Co s hrochy dál?
Existují důvodné obavy, že hroši již začali vytěsňovat původní domorodá zvířata jako třeba kapustňáky z jejich teritorií. Echeverri se navíc obává, že s rostoucí populací hrochů je jen otázkou času, než bude někdo zraněn. Na druhou stranu zabíjení zvířat (tedy i hrochů) je velmi nepopulárním řešením.
Podle biologa není možné hrochy zkrátka jen tak zabít, ale další řešení jako relokace nebo sterilizování jsou příliš nákladná a nebezpečná.
