Pár minut před kolapsem si rodina užívala vyjížďku na lodi Zdroj: Rodinný archiv
Zástava srdce, bezvědomí, boj s časem o život, nekonečné minuty do příjezdu profesionálů. Nezazmatkovala a zachránila mu život. Štěstím bylo, že nedávno absolvovala dobrovolný kurz první pomoci v zaměstnání. Okamžitě jí naskočilo, co má dělat. Dnes manžel ve Fakultní nemocnici dostává kardiostimulátor. Přežil jen díky ní. Paní Renáta nám poskytla rozhovor po týdnu od celé události, která se odehrála na mole na Staré Živohošti na Slapské přehradě.
Měla to být pohodová rodinná dovolená s přáteli na Slapské přehradě. Třetí den se však změnila v hororovo-adrenalinovou záležitost. Ale do poslední chvíle tomu vůbec nic nenasvědčovalo. "S manželem, synem a dalšími dvěma rodinami jsme vyrazili na lodičky. Cestou tam vesloval muž a zpátky já. Když jsme byli asi 30 metrů od břehu, manžel si chtěl ještě zaplavat. Sledovala jsem ho a najednou si všimla, že něco není v pořádku. Že nějak divně plave. Zavolala jsem na něj a on odpověděl, že je něco blbě... Ale viděla jsem, že doplaval ke břehu, udělali jsme fotku a šli ukotvit lodě k molu. I on šel pomalu za námi."
Paní Renáta pozorovala, jak její synovec, který šel manželovi po břehu naproti, přibíhá celý bílý zpátky. Kříčel, že strejda leží a nehýbe se. "Můj syn chytil hysterii, že tatínek je mrtvý, křikla jsem na něj, že to se nestane a běžela jsem k Honzovi. Sestra mezitím volala záchranku." Tak začíná příběh paní Renáty, který díky její pomoci, jež ocenili i záchranáři, má štastný konec. Právě dnes, po týdnu, Honzovi lékaři voperují kardiostimátor, aby jeho srdce už znenadání nepřestalo bít.
Informaci o muži v bezvědomí přijala Vodní záchranná služba Slapy. Posádka byla na místě do čtyř minut. Posádka lékařského vozu z Mníšku pod Brdy a sanitka z Davle se hned do areálu přes závory nemohly dostat a když přijely, čtyřicetiletý muž už byl při vědomí a stabilizovaný. Štěstím bylo, že když mužovo srdce začalo fibrilovat, vodní záchranáři jej připojili k automatizovanému externímu defibrilátoru. Výboj z přístroje srdeční činnost naštěstí obnovil.
Poděkování syna dobrovolníkům ze záchranného člunu za život tatínka Zdroj: Rodinný archiv
Co se vám honilo hlavou, když jste manželovi začala masírovat srdce?
Vůbec nic. Bylo to jako z dálky, já jsem v tu chvíli nastarovala jako robot. Nevnímala jsem nic. Jen mi naskočilo školení. Kurz první pomoci. Modlila jsem se, aby přežil. Věděla jsem, že má odmalička potíže se srdcem, ale nikdy se nic podobného nestalo. Ještě pět minut před zástavou mával do foťáku, jak je vidět na společné fotografii. Pomáhalo mi víc lidí, protože masírovat stokilového chlapa není nic lehkého. Pomáhali i cizí lidé z kempu... Všem jsem pak děkovala.
Pár minut před kolapsem si rodina užívala společné foto Zdroj: archiv rodiny
Kdo pořádá podobný kurz první pomoci?
Ptají se mě na to hodně lidé, jsem státní zaměstnanec a nabídli nám asi šestihodinový kurz. Netušila jsem, jak se mi bude hodit. Díky www.zdravotnici.cz můj muž žije. Záchranář nás právě tyhle věci naučil. Proto jsem se rozhodla vám poskytnout rozhovor. Aby si lidé uvědomili, že se to může stát každému. Bez varování. Můj manžel pět minut předtím komunikoval a najednou byl konec. Je to hned.
Mluvila jste s mužem o tom, co si pamatuje?
Nepamatuje si nic. Naposledy jak mu šel synovec naproti po pláži, pak si vzpomíná až na ty záchanáře, na kyslíkovou masku, co měl na obličeji. Chtěl ji sundat, bylo to po nahození jeho srdce proudem, byl možná byl v šoku. Bylo štěstí, že i tohle vybavení mají záchranáři v lodi.
Manžel vám prý původně slíbil adrenalinovou dovolenou?
Ano, ale že to bude takový adrenalin, to jsem fakt nečekala. Chtěla jsem si užít unikátní hru, kterou provozují nedaleko od kempu.
Budete slavit druhé narozeniny?
Budem! Ano, 30. července!
Chystá pro vás nějakou odměnu, dárek, překvapení za záchranu života?
Já doufám, že hlavně takovýhle žádný překvapení už nechystá! Radši už nic, než takovýhle překvapení...
Na konci rozhovoru se paní Renata šťastně usmívala, v tuhle chvíli už její manžel má podporu srdce v podobě malé krabičky voperovanou. A štastného anděla dál po svém boku. I andělé ale musí být dobře připraveni, aby mohli zachránit život.... A stačí k tomu pouhých šest hodin kurzu.
