Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: FTV Prima
Další osud jaderné energetiky v Česku neřeší jen vláda Andreje Babiše. Se zájmem, ale zároveň s opatrností sleduje nové kolo úvah o možném rozšíření jaderné elektrárny Dukovany Rusko. O tendr mají zájem. Zatím ale Rusové nevidí na české straně politickou vůli.
Nastupující ministr průmyslu Karel Havlíček chce pro Česko jadernou budoucnost. Alespoň se v tomto smyslu vyjádřil v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Jádro bude v českém energetickém mixu, podle jeho mínění, klíčovým zdrojem.
„Je třeba držet se faktů a čísel, ne pocitů. To znamená vycházet z pravděpodobné budoucí spotřeby v letech 2030 až 2045, stejně jako z poklesu zdroje na bázi uhlí a dojíždějících bloků Dukovan,“ prohlásil Havlíček.
Ve prospěch rozšíření Dukovan se dříve vyjádřil rovněž premiér Andrej Babiše. Ten od poloviny února navíc šéfuje Stálému výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Vstřícně o jádru hovořila i odcházející ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Mělo to vždy jeden zásadní háček - financování.
Vláda se dlouhodobě nemůže s energetickou společností ČEZ dohodnout na způsobu financování výstavby nových jaderných bloků. Stát preferuje, aby stavbu zaplatil ČEZ. Energetický obr se takovému modelu brání, protože se, mimo jiné, obává vzpoury minoritních akcionářů. Střet o financování se rovněž, alespoň podle oficiální verze, stal příčinou, kvůli níž před pěti lety ztroskotal tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
Podobně se to má s politickým prosazením dostavby. Napříč politickou scénou sice panuje o nutnosti nových bloků pro české jaderné elektrárny shoda, tvrdá politická vůle vládě ale v posledních letech chybí.
Česko není až taková priorita
Nejasného postoje k dostavbě českých jaderných elektráren si všímají v zahraničí. Sílí pochyby, jestli je Česko schopné v příštích letech zahájit avizované rozšíření Dukovan. Alespoň takové názory převládaly v kuloárech prestižního mezinárodního jaderného fóra Atomexpo.
Česko má pro Rosatom, který akci v jihoruském letovisku Soči pořádal, v současné době význam spíš jako spolehlivý dodavatel zařízení pro jaderné elektrárny. Jako staveniště nových bloků ho vidí mlhavě.
Rusové mají zatím priority jinde. Třeba v Africe nebo středoasijském Uzbekistánu, který chystá stavbu své první jaderné elektrárny. Proto si první náměstek ředitele korporace Rosatom Kirill Komarov, který má na starosti rozvoj a mezinárodní obchod, vyhradil v nabitém programu na otázky spolupracovníka TV Prima pouze pár minut.
Rusové by do toho šli
„Rosatom mnoho let úspěšně spolupracuje s českými společnostmi na různých projektech. Nehledě na politickou konjunkturu byla tato spolupráce vždy vzájemně výhodná a na vysoké úrovni. Stejný trend pozorujeme i nyní.
Česko je v otázce jaderné energetiky unikátní a soběstačná země. Zkušenosti získané díky provozování šesti reaktorů VVER v Česku jsou důkazem energetické nezávislosti. Čeští specialisté výborně znají tuto technologii a samostatně ji mohou bezpečně provozovat, opravovat a obsluhovat.
Rosatom, na základě vítězství ve veřejných zakázkách, zároveň spolehlivě dodává palivo českým jaderným elektrárnám.
Nehledě na dodavatele, jaderná energetika je klíčovým zdrojem, který spolehlivě zajišťuje dodávky energie jak pro průmysl, tak i pro obyvatele s předvídatelnými cenami a spekulace o tom, že Rosatom je pro Česko hrozbou je absolutně neopodstatněná,“ odpovídá Komarov na otázku, jak vnímá obvinění, že Rosatom představuje pro Česko bezpečnostní riziko.
Podle slov předního manažera ruského jaderného obra má Rosatom zájem o tendr na stavbu nových bloků v Česku. Vše ale záleží na české vládě.
„České firmy jsou tradičními dodavateli zařízení pro jaderné elektrárny, které Rosatom staví v Rusku a dalších zemích. Jde třeba o indickou jadernou elektrárnu Kudankulam, Rostovskou JE a Novovoroněžskou JE a další projekty.
Rosatom má zájem o účast na tendru na výstavbu nových bloků jaderných elektráren v Česku až bude vyhlášen. Vyhlášení tendru je výlučně záležitostí českých partnerů. Termín oznámení nijak neovlivňuje naší aktuální spolupráci,“ dodává Komarov v exkluzivním rozhovoru pro TV Prima.
Rusové se diví
Dle stanoviska vedení Rosatomu vidí snahu dostavět Dukovany. Kdy k tomu ale dojde, je pro Rusy záhadou. „Jadernou energii Česko potřebuje. Slova ministra Havlíčka jsou velmi rozumná. Je ale otázkou, kdy k stavbě nového bloku dojde. Nemáte velkou časovou rezervu,“ myslí si manažer ruského jaderného holdingu.
Podle převažujícího názoru v Rosatomu má Česká republika k rozšíření jaderných elektráren kvalifikovaný lidský potenciál i vyspělý průmysl, který by se výstavbě mohl významně podílet.
Stavba jaderné elektrárny nebo nových bloků je pro politiky obtížný projekt vzhledem k jeho rizikovosti a zejména dlouhodobému horizontu celého projektu. Musí čelit různým tlakům. Když se k tomu přidají spekulace o bezpečnostním riziku, tak je jasné, že rozhodnutí se rodí velice těžce. Možná by pomohlo změnit přístup k vypsání tendru.
O stavbu jaderného bloku v Dukovanech se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Vedle korejského KHNP a amerického Westinghousu jde o francouzskou EDF, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a ruský Rosatom. Ani jeden však nemusí být vítězem.
Balíček pro každého
Dlouhodobá pozice Roatomu spočívá v tom, že nejlepším řešením pro Českou republiku bude takový obchodní a finanční model, který si zvolí česká strana. Je ovšem možné, že při vypsání výběrového řízení na dodávku jaderné elektrárny na klíč nemusí z takového výběrového řízení vzejít akceptovatelný vítěz.
Westinhouse v současné době nemá velkou ochotu nabízet dodávku na klíč, francouzský projekt EPR 1700 je pro Dukovany příliš velký a Atmea nemá potřebnou referenci. Korejci, kromě projektu v Abu Dhabi, nemají mezinárodní zkušenosti a Rusové a Číňané jsou pro některé politické kruhy i bezpečností organizace údajně obtížně akceptovatelní.
Možným variantním řešením celé situace by bylo rozdělení celého projektu na několik velkých souborů tak, aby maximální podíl dodávek zůstal v České republice s maximálními přínosy pro českou ekonomiku. Variant dodavatelů takového řešení je celá řada a každý z nich by mohl participovat na stavbě nových bloků.
Podobný přístup by mohl české vládě vytrhnout trn z paty, má ale jeden háček. Podle některých názorů by mohla vyrůst cena projektu. Pokud by částka byla vyšší, dal by se očekávat odpor akcionářů ČEZu. Obzvlášť v případě, když se stát nebude chtít podílet na spolufinancování. A nebo by se mohla objevit některá rizika na straně zákazníka.
Podle optimistických odhadů by měl být tendr na dostavbu Dukovan vyhlášen buď příští rok, nebo spíš zkraje roku 2021. Nový dukovanský jaderný blok by měl být totiž spuštěn před koncem životnosti nejstarší české jaderné elektrárny, který připadá podle dosavadních předpokladů na rok 2035.
Jiří Just
