Zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu bude v čele horní komory nyní zastupovat její první místopředseda Jiří Růžička (za STAN). Postup při volbě Kuberova nástupce ve vedení Senátu by měl projednat v úterý před polednem organizační výbor horní komory. Uskutečnit by se mohla už na schůzi v příštím týdnu. Růžička chce ale navrhnout k volbě předsedy horní komory mimořádnou schůzi Senátu, která by se konala v první polovině února. Pro odložení volby pře
„Myslím si, že ta doba (10 dnů) je příliš krátká, protože kandidáty budou navrhovat senátní kluby, ty potřebují nějakou dobu na to, aby se domluvily, aby to nebylo unáhlené, aby to bylo pro Senát i pro tuhle zemi nejlepší,“ uvedl Růžička. Podle něj by se volba mohla uskutečnit za dva nebo tři týdny.
Podle Lásky by bylo nejlepší pověřit vedením prvního místopředsedu a odložit volby předsedy Senátu až na říjen, na kdy je naplánována řádná volba předsedy horní komory. „Ale upřímně nevím, jestli můžeme osm měsíců fungovat bez druhého nejvyššího ústavního činitele,“ dodal Láska s tím, že to bude předmětem debaty na úterním jednání Senátu.
Kandidáty budou moci podle zákona o senátním jednacím řádu navrhovat senátní volební komisi senátorské kluby i jednotliví senátoři „nejpozději 24 hodin před zahájením volby“. Ta by se tak mohla teoreticky uskutečnit už na schůzi, která začíná 29. ledna.
Do doby, než bude zvolen nový předseda Senátu, přebírá část jeho kompetencí první místopředseda Jiří Růžička. „Ty kompetence jsou spíše organizační nebo protokolární,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela s tím, že záleží především na tom, jak dlouho bude Senát bez svého předsedy. V zásadě to první, co se musí vyřídit na této úrovni, je podepsat usnesení Senátu, kterými se zákony schvalují, vrací, zamítají. Zkrátka něco, co souvisí s tou agendou,“ pokračuje Kysela.
Mezi další kompetence předsedy horní komory patří mimo jiné vyhlášení volby prezidenta republiky i jeho rezignace, dávání souhlasu s vydáním senátora k trestnímu stíhání nebo svolávání, zahajování a ukončování schůzi Senátu nebo jmenování a odvolávání senátního kancléře po schválení organizačním výborem. Růžička také bude muset oficiálně oznámit prezidentovi Miloši Zemanovi a ministru vnitra Janu Hamáčkovi, že Kuberův mandát úmrtím zanikl.
Pokud by se volba nového předsedy Senátu protáhla, podle Kysely to chod horní komory nijak zásadně neovlivní. „Předseda Senátu má značný význam dovnitř Senátu, tzn. funguje jako nějaký moderátor, zprostředkovatel mezi kluby a má určitý význam vně Senátu, tj. že je určitou tváří. Ale že by na něm vázl nějaký podstatný výkon činností, kompetencí státu, to se říct nedá,“ myslí si ústavní právník.
Kuberovo místo v Senátu za Teplicko obsadí vítěz doplňovacích voleb. Bude je muset vyhlásit prezident Miloš Zeman tak, aby se uskutečnily do 90 dnů, tedy nejpozději 17. a 18. dubna. Vítěz voleb se mandátu ujme na zbytek Kuberova funkčního období, tedy zhruba na čtyři roky do 13. října 2024.
Alexandr Božilov, ČTK