Lucie jako dítě porazila rakovinu jater. S následky léčby bojuje dodnes
Špatná soustředěnost, roztěkanost, hyperaktivita nebo únava. Ne vždy je viníkem porucha. Toto vše totiž reálně hrozí i lidem, kteří jako děti věku prodělali nádorové onemocnění léčené ozařováním. Následky z radiační léčby mohou přijít klidně po několika letech. Odborníci ale upozorňují, že někteří lékaři nebo pediatři za takovou poruchou mnohdy vidí například onemocnění ADHD.
Když bylo Lucii 10 let, lékaři zjistili, že má rakovinu jater. „Prošla jsem chemoterapií, potom jsem měla nějaké laicky řečeno vypalování ložisek přímo na játrech, ale uzdravila jsem se až po transplantaci jater,“ uvedla pro zpravodajství FTV Prima Lucie s tím, že pár let poté, co nad touto nemocí zvítězila, zjistila, že má problémy, které dříve nepozorovala.
„Chemoterapie jako taková mi způsobila zhoršený sluch a následkem léčby u mě je i občasná velká únava,“ upřesnila Lucie. Podle odborníků právě u nádorů centrálního nervového systému často po léčbě dochází k pozdním následkům.
„Porucha soustředění je typický pozdní následek u dětí, které mají za sebou léčbu nádoru a velmi často po léčbě máme děti, kteří se vrátí do školy, jsou jedničkáři, ale třeba za tři, čtyři, typicky kolem toho pátého roku, najednou zvolna ty děti začínají propadat. Najednou jdou možná i do takového syndromu hyperaktivity, nesoustředí se,“ popsala Jarmila Kruseová z dětské onkologie Fakultní nemocnice Motol.
Milan si myslel, že má zápal plic. Rentgen odhalil rakovinu plic s metastázemi
Čtyřicetiletému Milanovi před dvěma lety lékaři sdělili zdrcující zprávu – při podezření na zápal plic odhalili rakovinu plic. Další vyšetření pak odhalila metastáze v krčních uzlinách. I když od začátku typ nádoru, který u něj lékaři odhalili, vykazoval citlivost na biologickou léčbu, musel v prvním kole podstoupit chemoterapii.
Až dvě třetiny lidí, kteří se v dětství léčili ze zhoubného nádoru, trpí pozdními následky léčby
Poruchy se soustředěností a s vnímáním pediatři nebo praktičtí lékaři často přisuzují nemocem, jako je například ADHD. „My se snažíme v rámci třeba nějakých přednášek pro pediatry zvýšit tu informovanost o těch pozdních následcích,“ upřesnila Kruseová.
Pro pacienty, u kterých se projeví takové pozdní následky, existuje možnost, jak soustředěnost opět navrátit. „Jsou to různé programy, které se dají dělat i s počítačem nebo s nějakými terapeuty v místě bydliště aby se vlastně ta mozková činnost procvičovala, ale je to samozřejmě běh na dlouhou trať,“ uzavřela lékařka.
V České republice je nyní až 7 tisíc dříve dětských pacientů, vyléčených ze zhoubného nádoru. S pozdními následky léčby se potýkají dvě třetiny z nich. Nejčastěji jde o kardiovaskulární potíže, problémy s plícemi, ledvinami, růstem, metabolickým syndromem a s poruchami štítné žlázy, se kterými se setká až 40 % původně onkologických pacientů. Nemalá část našich pacientů pak trpí úzkostmi a chronickou únavou. 10 % mladých vyléčených lidí má poruchy plodnosti.
