ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Ministryně práce a sociálních věcí by chtěla zvýšit minimální mzdu asi o 10 %, z dnešních 13 350 na 14 700 korun měsíčně. Důvodem je i to, že má ČR šestou nejnižší minimální mzdu v EU. Podle zastánců zvyšování je potřeba skoncovat s levnou prací, kritici ale poukazují na to, že to může znamenat vysoké náklady pro podnikatele a možné problémy v době recese.
Současná vláda zvyšuje minimální mzdu více než všechny předcházející. Od roku 2017 se zvýšila z 11 000 na 13 350. A zvyšovat se možná bude znovu. Alespoň to navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Důvodem je i to, že Česká republika patří téměř na samotné dno žebříčku ve výši minimální mzdy. Ze států Visegrádské čtyřky předehnala jen Maďarsko. Na druhé straně Slovensko a Polsko minimální mzdu zvyšují.
Slovenský parlament se v letních měsících zabýval právě zvyšováním minimální mzdy. V současné době berou tamní zaměstnanci minimálně 13 390, nedávno schválená novela ale tuto částku od příštího roku navyšuje na bezmála 15 000 korun.
Výsledky studie Institutu demokracie a ekonomické analýzy tvrdí, že zvyšování minimální mzdy v ČR nemělo neblahý vliv na zaměstnanost. Tento výzkum probíhal po hospodářské krizi v době růstu. Právě příznivého růstu chce ale Ministerstvo práce a sociálních věcí využít.
„Zvažované zvýšení minimální mzdy je navrhováno vzhledem k dlouhodobě příznivému vývoji české ekonomiky a situaci na trhu práce, na kterém zaznamenávají základní charakteristiky v podobě růstu zaměstnanosti a poklesu nezaměstnanosti rekordních hodnot,” sdělila redakci tisková mluvčí ministerstva Kristýna Křupková.
Skokové navýšení je prý způsobeno tím, že mezi lety 2007 a 2013 nebyla minimální mzda zvýšena vůbec.
Šestí od konce
Česká republika patří k zemím s nejnižší minimální mzdou v Evropské unii. To je důvod, proč ji chce Maláčová znovu zvýšit. Nižší minimum pobírají Bulharové, Lotyši, Rumuni, Maďaři a Chorvati.
Výše minimální mzdy se v ČR od roku 2013 zvýšila skoro o pět tisíc korun. Pobírá ji 4,6 % Čechů, což je asi 171 000 lidí.
Tvrzení, že je Česká republika založena na levné práci, je podle některých ekonomů důvod, proč je potřeba minimální mzdu zvýšit. „Stali jsme se levnou ekonomikou s levnou cenou práce a navyšování minimální mzdy dává vládě nástroj, jak s levnou cenou práce bojovat,” řekl TV Prima ekonom a předseda národohospodářské komise ČSSD Michal Pícl.
„Nejde totiž jen o minimální mzdu, ale především o zaručenou mzdu, která je na ni navázána. Tyto instrumenty pak tlačí mzdy napříč ekonomikou vzhůru, a to je dobře,” dodává.
Konkurenceschopnost firem, kterou může zvyšování mezd poškodit, jak tvrdí oponenti, nemůže být podle Pícla postavena na levné práci. Ta měla prý sloužit jako pomocná ruka pro firmy v 90. letech, ale udržela se až dodnes.
V současné době se minimální mzda zvyšuje vždy jednorázově, pokud to schválí parlament. Nabízí se ale i řešení pravidelného přidávání. „Já osobně bych rád viděl zavedený automat ke každoročnímu zvyšování minimální mzdy v poměru k průměrné mzdě. To se koneckonců nedávno povedlo Slovákům,” říká Pícl.
Ministerstvo práce původně zamýšlelo valorizační mechanismus zavést do připravované novely zákoníku práce. Vypracovalo a navrhlo několik variant, nedošlo ale k dohodě na tripartitě mezi zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.
„MPSV automatický valorizační mechanismus podporuje, bohužel neexistuje shoda na parametru jeho nastavení,” říká tisková mluvčí MPSV.
Může skokové zvyšování škodit?
Na potřebě zvyšovat minimální mzdu se shodnou oba tábory, problémem však zůstává o kolik. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se projeví rapidní navyšování minimální mzdy především v době recese, kdy bude pro zaměstnavatele problematické zaplatit pracovníky a budou nuceni je propustit.
Výsledky studie Institutu demokracie a ekonomické analýzy sice tvrdí, že růst minimální mzdy v letech 2013-2017 neměl negativní dopad na zaměstnanost, byl však prováděn v době hospodářského růstu.
Kovanda upozorňuje na to, že je v současnosti spousta pracovních pozic, tudíž není pro lidi problém v případě ztráty zaměstnání najít si jiné. Jakmile nastanou horší časy, propouštění bude výraznější než by bylo, pokud by minimální mzda nebyla hnána tak vysoko, míní ekonom.
„Za této situace, kdy je prosperita, je žádná bota netlačí a nemají příliš důvod k tomu činit zeštíhlovací opatření. Ale až je ta bota začne tlačit, až jim budou scházet zakázky, tak budou hledat řešení a první nasnadě bude právě propouštění,” řekl pro TV Prima ekonom.
Ministerstvo tvrdí, že myslí i na zaměstnavatele. Zvyšování minimální mzdy by podle něj nemělo poškodit ani malé nebo začínající podnikatele. „V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti,” tvrdí MPSV.
Zvyšování minimální mzdy je podle Kovandy správné. Způsob, jakým k němu dochází, považuje za předmět pro širší diskuzi. „Celkově by to asi ztransparentnilo ten proces,” komentuje Kovanda možné pravidelné zvyšování, které považuje za jedno z řešení. Růst minimální mzdy by ale podle něj musel být více spjat s průměrnou mzdou, a ne tolik skokový.
Ministryně Maláčová vyzvala tripartitu, aby se do konce října dohodla. Pokud se tak nestane, předloží MPSV návrh zákona vládě.
Štěpán Sochor
