Před problémy nemá smysl uhýbat, je třeba situace využít, říká Artur Gevorkyan


Jako malý chlapec byl často nemocný, a tak začal s otužováním. Když rodině chyběly peníze, rozhodl se v pouhých 12 letech sám vydělávat. Protože ho kvůli plochým nohám na první pokus nevzali na vojenskou akademii, pustil se do pravidelného trénování. Je to právě schopnost udělat z nouze ctnost, která z Artura Gevorkyana udělala majitele stejnojmenné firmy, jež dnes patří ke světovým lídrům v oboru práškové metalurgie a jejíž akcie se dnes obchodují na Pražské burze. Do slovenské Vlkanové z rodné Arménie ovšem vedla dlouhá cesta.

S manželkou Irynou Yeumianenkou se Artur Gevorkyan poprvé potkal ve čtrnácti letech. Jejich příběh se dá bez nadsázky označit jako love story. Temperamentní Arménec křehkou blondýnku poznal na dovolené s rodiči u Černého moře. Po jejím skončení se rozešli s tím, že se setkají opět za rok. A právě to byla příležitost, při které Artur Gevorkyan poprvé projevil obchodního ducha. Na další dovolenou totiž rodiče neměli peníze. „A tak jsme s bratrancem začali sbírat prázdné láhve, protože jsem zkrátka slíbil, že tam budu. Cítil jsem, že je třeba se na Černé moře vrátit, protože tam bude Iryna,“ vypráví podnikatel v pořadu CNN Family Business Week.

Plán se vydařil, přesto k zahájení společné cesty uplynulo dlouhých dvacet let. Během nich byl zakladatel společnosti Gevorkyan armádním důstojníkem i podnikatelem na Ukrajině. Z té se nakonec rozhodl odejít na Slovensko. „Pochopil jsem, že je třeba jít dále do Evropy. Vybral jsem Slovensko a dodnes nelituji,“ říká muž, který hledá příležitosti i tam, kde jiní raději odcházejí. „Nemá smysl před problémy uhýbat. Je třeba využít tu situaci jako v aikidu.“

Dnes podniká společně se ženou Irynou a synem Róbertem. Začátky ovšem nebyly snadné. „První kancelář jsme měli v šatně. Byly tam tři sprchy a WC. Zaměstnanci za námi chodili, že to je šatna, a my jsme na to říkali: ‚Kdepak, to je kancelář,'“ vzpomíná Artur Gevorkyan s tím, že na lepší prostory zkrátka nebyly peníze. Z té doby jim prý dokonce zůstal společný zvyk — dodnes občas jedí z jednoho talíře. Právě tak kdysi řešili společné večeře.

Společnost Gevorkyan v čase:

1996 - založení firmy

1997 - zahájení výroby s vlastním vybavením

2008 - ekonomická krize, nutnost úvěru

2010 - otevření vlastní výrobní haly

2022-2024 - zahraniční akvizice

A jak na začátky společného podnikání vzpomíná sama Iryna Yeumianenko, která je původní profesí zubařka, nicméně se rychle musela přeučit na obor práškové metalurgie? „Věděla jsem, že se to potřebuji naučit. Největší výzvou ovšem bylo budování vztahů s lidmi.“

Jak fungování firmy ovlivnil vstup na Pražskou burzu? A proč byl rok 2025 podle Artura Gevorkyana rokem aikida? Sledujte další epizodu pořadu CNN Family Business Week s Davidem Krajíčkem.