Alternativní média jsou zvyšující se hrozba, stojí ve výroční zprávě Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) za rok 2018. Kriminální složka Policie ČR upozorňuje na rizika spojená s těmito weby a falešnými zprávami. Podle BIS bude také narůstat extremismus.
NCOZ tvrdí, že alternativní média budou v budoucnu čím dál větší hrozbou. Dodává také, že tyto subjekty některými svými příspěvky operují na trestně-právní hranici, a to konkrétně šířením poplašných zpráv, podněcováním k nenávisti či hanobením a popíráním holokaustu.
BIS varovala před dezinformačními weby už ve své výroční zprávě za rok 2017, kde je označila za ruský prostředek k oslabení členských států EU.
K 25letému výročí vzniku Bezpečnostní informační služby poskytnul její šéf Michal Koudelka rozhovor ČTK. V něm říká, že jsou jedním z největších rizik terorismus a aktivity cizích zpravodajských služeb proti zájmům ČR. Také se podle něj bude muset BIS v budoucnu zabývat problematikou extremismu, a to především pravicového.
Není to pravda, ale mohla by být
Obsah alternativních webů tvoří podle NCOZ domněnky, které jsou prezentovány jako fakta nebo konspirační teorie, což prý může výrazně přispět k vyhraněnosti a upevnění radikálních názorů jejich čtenářů.
Zpráva v tomto kontextu zmiňuje případ Jaroslava Baldy, prvního odsouzeného teroristy v Čechách, který propadl dezinformacím a v zoufalé snaze vyburcovat lid ohrozil životy svých spoluobčanů.
„Pohnutky a motivy pachatele potvrzují skryté hrozby a rizika spojená s šířením dezinformací, včetně mobilizačních kampaní některých politických hnutí, které jsou založeny na vytváření atmosféry strachu, hrozeb z určitých skupin obyvatel a šíření nenávisti,“ ilustruje zpráva negativní dopady poplašných zpráv.
V České republice operuje několik desítek webů, které lze označit za dezinformační. Obvykle se mezi ně počítají servery jako je Aeronet, Sputnik nebo Parlamentní listy. Alternativní média se navíc navzájem podporují s populisty, tvrdí NCOZ.
Někteří lidé se obracejí na alternativy, protože je zklamala tradiční média, ve kterých neviděli zastoupení svých vlastních názorů. Dezinformační weby se pak často tváří, že poskytují pravdivé informace bez cenzury a politické korektnosti, na rozdíl od klasických médií. Přitom právě u těchto serverů je mnohem těžší dohledat vlastníka či autora článku.
V českém mediálním prostoru se v minulosti objevily informace, že Ministerstvo vnitra disponuje seznamem dezinformačních webů, samotná instituce to ale popírá. „Ministerstvo vnitra neposuzuje konkrétní weby, ale konkrétní informace. Žádné seznamy tedy Ministerstvo vnitra nevytváří,“ uvádí pro online redakci TV Prima Ondřej Krátoška z tiskového odboru MV.
Zpráva Národní centrály v boji proti organizovanému zločinu také upozorňuje na to, že se zvyšuje počet hoaxů. Falešné zprávy se obecně často šíří na sociálních sítích nebo v řetězových e-mailech.
„Hrdinové“ sociálních sítí
Výroční zpráva kriminalistů mluví také o příspěvcích na sociálních sítích, ve kterých se objevovaly projevy podněcující k nenávisti, výzvy k násilí a pomlouvání etnického původu či náboženského vyznání. K těmto případům prý z většiny docházelo na Facebooku.
Terčem takových příspěvků jsou muslimové, lidé s odlišnými politickými názory anebo ti, kteří se těchto lidí zastávají. Agresoři přitom bývají lidé, kteří v minulosti nebyli trestáni, ani se nehlásí k žádnému extremistickému hnutí.
Sociální sítě podle policistů poskytují takovým projevům zázemí a ze své podstaty způsobují, že mají rychlejší a větší dopad.
Štěpán Sochor