Plešné jezero na Šumavě je už úplně v pořádku.
Teprve vědecký důkaz nám dává možnost nezasahovat do chráněných horských oblastí, které byly napadeny kůrovcem.
Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky získal za rok 2017 mimo jiné za svůj projekt profesor Jiří Kopáček, působící v Biologickém centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Jako jeden z nejvýznamnějších českých hydrobiologů zkoumal po dobu pěti let vliv přirozeného rozpadu horských smrkových porostů po kůrovcovém napadení na mikroklima, chemické procesy a vzájemné vztahy všeho živého v přírodě.
Jeho tým došel k zajímavým závěrům, a to řečeno laicky: Pokud do rozšiřování kůrovce nebude zasahovat člověk, příroda se obnoví daleko rychleji.
Studie navázala na předchozí vědecké projekty, které monitorovaly situaci v tzv. bezzásahové oblasti na Šumavě po dobu více než 20 let. Vědce zajímalo především, jak odumření stromového patra po napadení kůrovcem ovlivní kyselost, chemické složení a oživení vody Plešného jezera, které bylo v minulém století vážně postiženo kyselými dešti. Výzkum přinesl velmi zajímavé závěry: po krátkodobém zhoršení chemických procesů jezera se situace začala rychle zlepšovat. „Kyselost vody se výrazně snížila a její pH rychle vzrostlo k hodnotě 6, která byla naposledy v Plešném jezeře kolem druhé světové války,“ uvádí Kopáček. Dále bylo zjištěno, že stromové patro téměř kompletně zničené kůrovcem se přirozeně obnovuje dostatečně a dochází k rychlému a žádanému zmlazování lesního porostu.
Jiří Kopáček se svým týmem zjistil, že příroda je zkrátka mocná čarodějka.
Jiří Kopáček se svým týmem zjistil, že příroda je zkrátka mocná čarodějka.
Z výsledků výzkumu je zřejmé, že bezzásahovost a přirozená cesta regenerace lesního porostu by měla být do budoucna pokládána za jeden z nejefektivnějších způsobů opětovného zalesňování kůrovcem postižených chráněných horských oblastí. Zároveň je nejšetrnější z hlediska ochrany množství a kvality vod. Získané poznatky umožní přírodovědcům vnést vědecké argumenty do vášnivých sporů mezi zastánci a odpůrci zásahů proti šíření škůdců v chráněných územích. O velkém ohlasu výstupů oceněného výzkumu ve vědecké komunitě svědčí skutečnost, že již byly více než 100krát citovány a publikovány v 35 recenzovaných časopisech.
Někdy je lidská věda opravdu krátká na přírodu.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) je jediná instituce v České republice, která poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu a financuje vědecké projekty jak pro erudované vědce, tak pro vědecké pracovníky na počátku jejich kariéry. Cena předsedkyně GA ČR je udělována mimořádně kvalitním projektům podpořeným Grantovou agenturou ČR.
