Ilustrační foto: film Captain Phillips Zdroj: @CaptainPhillips / Twitter
Podle nové zprávy společnosti One Earth Future jsou pro lodní dopravu nejnebezpečnější moře u břehů na ropu bohatého západoafrického pobřeží. Ročně je podle zprávy piráty ukradena ropa v hodnotě 2,9 bilionu korun (130 miliard dolarů). Pašování lidí a obchodování s lidmi má pak podle odhadů ročně na černém trhu vynést zhruba 3,4 bilionu korun (150 miliard dolarů).
Po moři jsou podle nové zprávy transportovány dvě třetiny z celkového množství přepravované ropy. V každoročně zveřejňované zprávě One Earth Future o stavu námořního pirátství se uvádí, že v některých světových regionech tato forma kriminality významně klesá, nicméně u břehů západní Afriky jsou pirátské útoky na vzestupu a častější než kdekoliv jinde.
Cílem nejen tankery, ale i menší komerční nebo rybářské lodě
Ačkoliv se mezi námořní pirátství definičně považují pouze útoky na lodní dopravu na volném moři mimo jurisdikci jakéhokoliv státu, tedy mimo teritoriální vody (útoky vzdálené nejméně 12 námořních mil od pobřeží), tak údaje zde uvedené zahrnují jak útoky v mezinárodních, tak teritoriálních vodách, tak aby byl obraz o námořní kriminalitě ucelenější.
V roce 2018 bylo ve vodách západní Afriky nahlášeno 112 incidentů pirátství. Cílem pirátů přitom nebyly jen velké tankery převážející ropu a plyn z Nigérie či Ghany, ale rovněž komerční lodě menších zemí. Podle serveru BBC například prezident Toga, malé země umístěné mezi výše zmíněnými regionálními giganty, během nedávné návštěvy Londýna vyjádřil své obavy kvůli nárůstu útoků na regionální lodní dopravu.
Nejvíce pirátských útoků u pobřeží Nigérie
Většina útoků však stále směřuje proti lodím zapojeným do přepravy ropy a plynu. Část pirátských cílů přestavují také rybářská plavidla. Nejvíce útoků v roce 2018 bylo provedeno u pobřeží Nigérie, což je částečně způsobeno pirátstvím zaměřeným na tankery mířící z na ropu bohaté Nigérie. Kriminální případy byly hlášeny rovněž v přístavu Lagos. Většina postižených námořníků potom nepochází z tamního regionu, ale zhruba polovina je z Filipín, dále z Indie, Ukrajiny a Nigérie.
Pirátství ve formě krádeží lodí a únosů s následnými požadavky na výkupné bylo loni běžné u břehů Beninu, Ghany, Nigérie, Kamerunu nebo Konžské republiky.
Jaké jsou důvody nárůstu pirátství v západní Africe?
K nárůstu pirátství v tamním regionu měly podle zprávy přispět politická nestabilita, nedostatečná vymahatelnost práva nebo chudoba. Jedním z důvodů, proč je západní Afrika číslem jedna v pirátství, je také fakt, že tato forma kriminality v ostatních oblastech zaznamenává klesající trend.
Například na východoafrických lodních trasách podél somálského pobřeží, které byly loupežemi a únosy proslulé, se tato kriminalita od svého vrcholu v roce 2011 v posledních letech významně snížila. Stejně tak pirátství pokleslo v asijském Malackém průlivu mezi Malajsií a Indonésií, kde byl počet útoků vysoký v roce 2015. Jedním z hlavních důvodů bylo v obou případech zaměření sjednocených regionálních (někde i dalších mnohonárodnostních) námořních sil na tento typ kriminality.
Nárůst pirátských útoků zaznamenala i lodní doprava kolem břehů Latinské Ameriky a v Karibiku. V souvislosti s politickou i ekonomickou nestabilitou se pirátství zvýšilo u břehů Venezuely.
