Patnáct let beslanské tragédie a výčitky vůči zásahu i Putinovi trvají. Ruský prezident tehdy přišel s novou bezpečnostní strategií Ruska

Průzkum společnosti Levada byl proveden v srpnu na 1608 lidech ve 137 obcích Ruské federace. Jednapadesát respondentů si myslí, že za masakr zodpovídají teroristé, ale až 34 procent si myslí, že za tragédii mohou obě strany a osm procent vidí vinu v chybném zásahu ruské zvláštní jednotky. Ještě po patnácti letech v Rusku zůstává v lidech nejednotný názor a existují pochybnosti o správnosti řešení tehdejší situace.

Rusko navíc po této tragédii těžce neslo skutečnost, že Evropský soud pro lidská práva shledal vinnými ruské orgány, že si byly dobře vědomy hrozby teroristického útoku. Soud Rusko obvinil z pochybení bezpečnostních sil během zásahu a za nedostatek důkazů při vyšetřování masakru. Podle soudu ruské úřady porušily právo svých občanů na život. Ruská vláda se proti rozhodnutí odvolala, ale námitky nebyly přijaty.

Mimochodem den 3. září je v Rusku ctěn od roku 2005 jako Den solidarity s bojem proti terorismu a v beslanské škole vzniklo muzeum na památku tragédie. Lidé do značné míry vyjádřili podiv nad tím, proč Vladimir Putin nepřicestoval do Beslanu. Na to jeho mluvčí Peskov odpověděl lakonicky: „Jde o pamětní den a v tento den vzpomínáme na všechny oběti, které padly rukou teroristů v důsledku monstrózních teroristických činů. “

Reportáž serveru Russia Today až kriticky popisuje dnešní městečko Beslan a situaci zdejších lidí po patnácti letech: „Jestliže se po letech dá na bolest zapomenout, v Beslanu tomu tak není: Existuje bolest, cítíte ji fyzicky ve vzduchu. Bývalým rukojmím a jejich příbuzným se každým rokem věnuje stále méně a méně pozornosti. V prvních letech jim pomohl nejen stát, byly to i velké společnosti, banky a soukromé osoby. Nyní se ale tito stateční lidé musí se svými problémy spolehnout sami na sebe. Malý rozpočet Severní Osetie-Alanie nemůže všechny uspokojit a v Rusku neexistují žádné dlouhodobé federální programy na pomoc obětem teroristických útoků a jejich příbuzným.“

Dost se v médiích probírá, proč Putin do Beslanu nezavítá, a tak si někdo vzpomněl a napsal, že mimo vzpomínaného roku 2004 byl Putin na zdejším hřbitově ještě v roce 2008.

Podrobný komentář k Putinovi v souvislosti s beslanským masakrem zveřejnil málo známý server Spektr.press. Jde o zajímavou úvahu a komentátor si všímá Putinova projevu ze 4. září 2004. Tvrdí, že tento - dnes zapomenutý - projev je stejně významný jako jeho proslulý projev na mnichovské konferenci v únoru v roce 2007. Autor píše „Putin již před patnácti lety stanovil předpoklady dnešní ruské politiky - otevřené vydírání jadernými zbraněmi, porušování mezinárodního práva a smluvních závazků, s upřímnou odvahou ignorovat normy a pravidla… Jsem názoru, že klíčovým momentem změny ruské politiky a představení Západu jako hlavního politického nepřítele nastalo po beslanské tragédii před patnácti lety.“ V tehdejším projevu si autor komentáře všímá, že Putin již tehdy mluvil o tom, že „země, kdysi s nejsilnějším systémem obrany vnějších hranic, zůstala přes noc nechráněná před Západem i Východem." Na toto ruský prezident pokračuje: „Musíme vytvořit nové, moderní a skutečně bezpečné hranice, a to bude trvat mnoho let a bude k tomu zapotřebí miliardy rublů.“

Nakonec ještě jedna pozitivní zpráva související s Beslanem, a to dokonce o novinářích. Novináře chválí Nadězda Gurijevová, učitelka z beslanské školy, která je pamětnicí tragických událostí a která ve škole založila muzeum na památku hrůzné události. Říká, že když měla novinářům vypovídat o tragédii, dělala to ochotně, i když jí to bylo nepříjemné. Dnes děkuje novinářům a má pro to svůj důvod: „Novinářům jsem po masakru musela vyprávět o tom, co jsem ve škole prožila na vlastní kůži. Všechno, co bylo v mém srdci, vzali novináři na sebe. Viděla jsem na nich, jak je to pro ně těžké, ale poslouchali a mně to pomohlo. Jsem jim za to vděčná.“

Mirko Radušević